Pesachim 88a פסחים

datle a zabývali se Tórou. Ula zavítal do Pumbedity. Přinesli mu košík datlí. Řekl jim: Kolik takových [dostanete] za zuz? Řekli mu: Tři [košíky] za zuz. Řekl: Košík plný medu za zuz, a Babylóňané se nezabývají Tórou?

V noci ho [datle] trápily. Řekl: Košík plný smrtícího jedu za zuz v Babylónii – a Babylóňané se [přesto] zabývají Tórou!

A rabi Elazar řekl: Co [znamená], co je psáno: „Půjdou mnohé národy a řeknou: Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova“ (Iz 2,3)? Boha Jákobova, a ne Boha Abrahama a Izáka?

Nýbrž ne jako Abraham, o němž je psána „hora“, neboť je řečeno: „jak se dnes říká: Na hoře Hospodinově se ukáže“ (Gn 22,14); a ne jako Izák, o němž je psáno „pole“, neboť je řečeno: „Izák vyšel rozjímat na pole“ (Gn 24,63); nýbrž jako Jákob, který [to místo] nazval „dům“, neboť je řečeno: „A nazval to místo Bét-el“ (Gn 28,19).

Rabi Jochanan řekl: Shromáždění vyhnanců je tak velké jako den, kdy byla stvořena nebesa a země, neboť je řečeno: „Synové Judy a synové Izraele se shromáždí pospolu, ustanoví si jednu hlavu a vystoupí ze země, neboť veliký bude den Jizreele“ (Oz 2,2), a je psáno: „Byl večer a bylo ráno, den jeden“ (Gn 1,5).

„Sirotek, za kterého zabili poručníci atd.“ Plyne z toho, že existuje zpětné určení? Rabi Zera řekl: „Jehně na dům“ (Ex 12,3) – v každém případě.

Naši rabíni učili: „Jehně na dům“ – učí, že člověk přináší a zabíjí za svého nezletilého syna a dceru a za svého kenaanského otroka a otrokyni, ať s jejich vědomím, či bez jejich vědomí; ale za svého dospělého syna a dceru, za svého hebrejského otroka a otrokyni a za svou ženu zabíjí jen s jejich vědomím.

Učí se jinde: Ať člověk nezabíjí za svého dospělého syna a dceru, za svého hebrejského otroka a otrokyni ani za svou ženu jinak než s jejich vědomím; ale zabíjí za svého nezletilého syna a dceru a za svého kenaanského otroka a otrokyni, ať s jejich vědomím, či bez jejich vědomí. A všichni ti, kteří zabili [sami pro sebe] a jejich pán za ně [také] zabil, splní povinnost [pesachem] svého pána a nesplní ji svým vlastním,

kromě ženy, protože může protestovat.

Čím se liší žena? Rava řekl: Žena a každý, kdo je jí podobný.

To samo je rozporné: Řekl jsi „kromě ženy, protože může protestovat“ – důvodem je, že protestuje; ale neprotestuje-li, splní povinnost [pesachem] svého manžela. A přitom v první části učí: „a ne za svou ženu jinak než s jejich vědomím“ – tedy bez výslovného vyjádření povinnost nesplní!

Co [znamená] „jen s jejich vědomím“? Ne že řekli „ano“, nýbrž [že platí] i bez vyjádření; vylučuje to jen případ, kdy řekli „ne“.

Ale vždyť [učí]: „Všichni ti, kteří zabili a jejich pán za ně zabil, splní povinnost [pesachem] svého pána“ – to [je případ] bez vyjádření; a učí „kromě ženy, protože může protestovat“!

Rava řekl: Jakmile zabila [sama pro sebe], není většího protestu než tento.

„Otrok dvou společníků atd.“ Rav Ina Starší předložil Ravu Nachmanovi rozpor: Učí se: Otrok dvou společníků ať nejí z [pesachu] ani jednoho z nich. Vždyť se učí [v baraitě]: Chce-li, jí od tohoto, chce-li, jí od tamtoho!

Řekl mu: Ino Starší – a někteří říkají: Černý hrnci – ode mne i od tebe ať je tradice uzavřena: Mišna [mluví o případu], kdy jsou na sebe [společníci] přísní; baraita, kdy na sebe přísní nejsou.

„Kdo je zpola otrokem a zpola svobodný, ať nejí z [pesachu] svého pána atd.“ Z [pesachu] svého pána nejí, ale ze svého vlastního jí? Vždyť se učí: Ať nejí ani ze svého, ani z [pesachu] svého pána!

To není rozpor: zde podle původní Mišny, zde podle pozdější Mišny. Neboť se učí: Kdo je zpola otrokem a zpola svobodný, slouží jeden den svému pánu a jeden den sobě; to jsou slova Bejt Hilel. Bejt Šamaj říkají: