Roš ha-šana 3a ראש השנה

„I uslyšel Kenaanec, král Aradu“ (Nu 21,1). Jakou zprávu uslyšel? Uslyšel, že zemřel Aron a zmizela oblaka slávy, a domníval se, že bylo dáno svolení bojovat s Izraelem. A to je to, co je psáno: „I viděla celá pospolitost, že Aron zesnul“ (Nu 20,29).

A rabi Abahu řekl: Nečti „viděli“ (vajiru), nýbrž „báli se“ (vajiru) – podle Reš Lakiše, neboť Reš Lakiš řekl: [Slovo] „ki“ slouží ve čtyřech významech: „jestliže“, „snad“, „nýbrž“, „neboť“.

Je to srovnatelné? Tam [jde o] Kenaance, zde o Sichona! Bylo učeno: To je Sichon, to je Arad, to je Kenaanec. Sichon – protože se podobal hříběti (sejach) na poušti; Kenaanec – podle svého království; a jak se jmenoval? Jmenoval se Arad. Někteří říkají: Arad – protože se podobal divokému oslu (arod) na poušti; Kenaanec – podle svého království; a jak se jmenoval? Jmenoval se Sichon.

Ale řekněme, že Nový rok je ijar!

To tě nemůže napadnout, neboť je psáno: „I stalo se v prvním měsíci druhého roku, prvního dne měsíce, byl postaven příbytek“ (Ex 40,17), a je psáno: „I stalo se ve druhém roce, ve druhém měsíci, [dvacátého dne měsíce,] zvedl se oblak od příbytku svědectví“ (Nu 10,11). Když je [Písmo] v nisanu a nazývá jej druhým rokem, a je v ijaru a nazývá jej [stále] druhým rokem, vyplývá z toho, že Nový rok není ijar.

Ale řekněme, že Nový rok je sivan! To tě nemůže napadnout, neboť je psáno: „Ve třetím měsíci od vyjití synů Izraele ze země egyptské“ (Ex 19,1); a kdyby tomu tak bylo, mělo by tam stát: „Ve třetím měsíci druhého roku od vyjití atd.“

Ale řekněme tamuz! Ale řekněme av! Ale řekněme adar!

Nýbrž rabi Elazar řekl: Odtud: „I začal stavět ve druhém [měsíci], druhého [dne], ve čtvrtém roce svého kralování“ (2Pa 3,2). Co znamená „druhého“? Zdali ne druhý [měsíc] od měsíce, od něhož se počítá jeho kralování?

Namítl Ravina: Ale řekněme: druhý den v měsíci! Kdyby tomu tak bylo, bylo by u toho výslovně psáno „druhého dne v měsíci“.

Ale řekněme: druhý den v týdnu! Za prvé, nenacházíme, že by kde bylo psáno „druhý den v týdnu“; a dále, [Písmo] srovnává druhé „druhý“ s prvním „druhý“: jako první „druhý“ je měsíc, tak i druhé „druhý“ je měsíc.

Bylo učeno v souladu s rabi Jochananem: Odkud [víme], že králům se počítá jen od nisanu? Neboť je řečeno: „I stalo se ve čtyřistém osmdesátém roce od vyjití synů Izraele ze země egyptské atd.“ (1Kr 6,1), a je psáno: „I vystoupil kohen Aron na horu Hor podle Hospodinova výroku atd.“ (Nu 33,38), [a je psáno: „I stalo se ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci“ (Dt 1,3)],

a je psáno: „Poté co porazil Sichona atd.“ (Dt 1,4), a [Písmo] říká: „I uslyšel Kenaanec atd.“ (Nu 21,1), a říká: „I viděla celá pospolitost, že Aron zesnul atd.“ (Nu 20,29), a říká: „I stalo se v prvním měsíci druhého roku atd.“ (Ex 40,17),

a říká: „I stalo se ve druhém roce, ve druhém měsíci atd.“ (Nu 10,11), a říká: „Ve třetím měsíci od vyjití synů Izraele atd.“ (Ex 19,1), a říká: „I začal stavět atd.“ (2Pa 3,2).

Rav Chisda řekl: Učili to jen o králích Izraele, ale u králů národů světa počítáme od tišri, neboť je řečeno: „Slova Nechemji, syna Chachaljova. I stalo se v měsíci kislevu dvacátého roku atd.“ (Neh 1,1), a je psáno: „I stalo se v měsíci nisanu dvacátého roku Artachšasty atd.“ (Neh 2,1).

Když je [Písmo] v kislevu a nazývá jej dvacátým rokem, a je v nisanu a nazývá jej [stále] dvacátým rokem, vyplývá z toho, že Nový rok není nisan.

Dobrá, tamten [verš] výslovně uvádí, že [jde o léta] Artachšasty, ale tento – odkud [víme], že Artachšasty? Možná