Všichni souhlasí, že kdo nechá zkvasit [moučnou oběť] po jiném, kdo ji nechal zkvasit, je vinen, jak je řečeno: „nebude upečena kvašená“ (Lv 6,10), „nebude připravena kvašená“ (Lv 2,11); [a] že kdo kastruje po jiném, kdo kastroval, je vinen, jak je řečeno: „rozmačkané, rozdrcené, vytržené a uříznuté“ (Lv 22,24) – je-li vinen za uříznuté, což teprve za vytržené! Spíše to má zahrnout toho, kdo vytrhne po tom, kdo uřízl, že je vinen. – Spíše [jde o případ] starce.
הכל מודים במחמץ אחר מחמץ שהוא חייב שנאמר (ויקרא ו, י) לא תאפה חמץ (ויקרא ב, יא) לא תעשה חמץ במסרס אחר מסרס שהוא חייב שנאמר (ויקרא כב, כד) ומעוך וכתות ונתוק וכרות אם על כרות חייב על נתוק לא כל שכן אלא להביא נותק אחר כורת שהוא חייב ואלא בזקן
Vždyť ale rabi Jochanan řekl: Ty, právě ty mi navrátily mé mládí! – Spíše [jde o případ] ženy. – A podle rabi Jochanana ben Beroky, který řekl: O obou [o muži i o ženě] se říká: „A Bůh jim požehnal a řekl jim: Ploďte a množte se“ (Gn 1,28) – co lze říci? – [Jde o] starou ženu, anebo o neplodnou.
והאמר ר' יוחנן הן הן החזירוני לנערותי אלא באשה ולר' יוחנן בן ברוקא דאמר על שניהם הוא אומר (בראשית א, כח) ויברך אותם אלהים ויאמר להם פרו ורבו מאי איכא למימר בזקינה אי נמי בעקרה:
MIŠNA: Kdo má bolest zubů, nesmí jimi prosrkávat ocet, ale smí [do něj] namáčet obvyklým způsobem; a jestliže se uzdraví, uzdraví se. Kdo má bolest beder, nesmí je mazat vínem a octem, ale smí je mazat olejem, ne však růžovým olejem. Královští synové si mažou rány růžovým olejem, protože tak je jejich zvykem mazat se i ve všední den. Rabi Šimon říká: Všichni Izraelité jsou královští synové.
מתני׳ החושש בשיניו לא יגמע בהן את החומץ אבל מטבל הוא כדרכו ואם נתרפא נתרפא החושש במתניו לא יסוך יין וחומץ אבל סך הוא את השמן ולא שמן וורד בני מלכים סכין שמן ורד על מכותיהן שכן דרכן לסוך בחול ר"ש אומר כל ישראל בני מלכים הם:
GEMARA:Rav Acha Dlouhý, to jest Rav Acha bar Papa, vznesl před rabi Abahuem rozpor: Učili jsme se: Kdo má bolest zubů, nesmí jimi prosrkávat ocet. To znamená, že ocet zubům prospívá? Vždyť je psáno: „Jako ocet zubům a dým očím“ (Př 10,26)! Není to obtížné: toto o šťávě z nezralého ovoce, tamto o octu. A chceš-li, řekni: obojí o octu; toto, když je tam rána, tamto, když tam rána není. Je-li tam rána, léčí; není-li tam rána, oslabuje.
גמ׳ רמי ליה רב אחא אריכא דהוא רב אחא בר פפא לר' אבהו תנן החושש בשיניו לא יגמע בהן את החומץ למימרא דחומץ מעלי לשינים והכתיב (משלי י, כו) כחומץ לשינים וכעשן לעינים לא קשיא הא בקיוהא דפרי הא בחלא ואיבעית אימא הא והא בחלא הא דאיכא מכה הא דליכא מכה איכא מכה מסי ליכא מכה מרפי:
Nesmí jimi prosrkávat ocet. Vždyť se ale učí: Nesmí prosrkávat a vyplivnout, ale smí prosrkávat a polknout! Řekl Abaje: I v naší Mišně jsme se učili ‚prosrkávat a vyplivnout‘. Rava řekl: Řekni třeba, že [i] prosrkávat a polknout [je zakázáno]: zde před namáčením, tam po namáčení.
לא יגמע בהן את החומץ: והתניא לא יגמע ופולט אבל מגמע ובולע אמר אביי כי תנן נמי מתני' מגמע ופולט תנן רבא אמר אפי' תימא מגמע ובולע כאן לפני טיבול כאן לאחר טיבול
Rava od tohoto [výroku] ustoupil. Z čeho [víme], že ustoupil od tohoto? Možná ustoupil od onoho! To tě nenapadne, neboť se učí: Všichni, kdo jsou povinni ponořit se, se ponořují obvyklým způsobem, ať devátého avu, nebo na Jom kipur.
הדר ביה רבא מהך ממאי דמהך הדר ביה דילמא מההיא הדר ביה לא ס"ד דתניא כל חייבי טבילות טובלין כדרכן בין בט' באב בין ביוה"כ:
החושש במתניו כו': אמר ר' אבא בר זבדא אמר רב הלכה כר' שמעון למימרא דרב כר' שמעון סבירא ליה והאמר רב שימי בר חייא משמיה דרב האי מסוכרייא דנזייתא
Originál: Shabbat 111a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.