Šabat 113b שבת

– aby tvá řeč v Šabat nebyla jako tvá řeč ve všední den. Řeč je zakázána, přemýšlení je dovoleno. Dobrá, všechno ostatní [je jasné]; ale ‚aby tvá chůze v Šabat nebyla jako tvá chůze ve všední den‘ – co to je? Jako to, co řekl Rav Huna, řekl Rav – a někteří říkají: řekl rabi Aba, řekl Rav Huna: Šel-li v Šabat a narazil na vodní strouhu: může-li položit první nohu dříve, než zvedne druhou, je to dovoleno; a jestliže ne, je to zakázáno.

Namítl proti tomu Rava: Jak má tedy postupovat? Má ji obejít? Prodlouží si chůzi. Má ji přebrodit? Někdy se mu namočí šaty a dojde k ždímání. Spíše v tomto případě, protože to jinak nejde, je to v pořádku. Spíše [jde o to], nač se Rabi tázal rabi Jišmaela, syna rabi Josiho: Smí se v Šabat dělat dlouhé kroky? Řekl mu: Je to snad dovoleno ve všední den? Neboť já říkám: Dlouhý krok bere člověku jednu pětisetinu světla jeho očí; a vrací mu ji kiduš za soumraku [na počátku Šabatu].

Tázal se Rabi rabi Jišmaela, syna rabi Josiho: Smí se v Šabat jíst hlína? Řekl mu: Je to snad dovoleno ve všední den? Neboť já říkám: I ve všední den je to zakázáno, protože to škodí. Řekl rabi Ami: Kdo jí z prachu Babylónie, jako by jedl z masa svých předků. A někteří říkají: jako by jedl ohavnosti a plazy, neboť je psáno: „I vyhladil všechno, co existovalo“ atd. (Gn 7,23).

Řekl Reš Lakiš: Proč se nazývá Šinar? Protože všichni, kdo zemřeli v potopě, tam byli vytřeseni. Řekl rabi Jochanan: Proč se nazývá Mecula? Protože všichni, kdo zemřeli v potopě, tam klesli ke dnu. (A někteří říkají: jako by jedl) ohavnosti a plazy. – Ale ti se přece jistě rozpadli! – Řekli: Protože to škodí, zakázali to mudrci; neboť jeden muž jedl jílovou hlínu a jedl řeřichu, a řeřicha mu vzklíčila v srdci a zemřel.

„Umyj se, namaž se a obleč si své šaty“ (Rt 3,3) – řekl rabi Elazar: To jsou šabatové šaty. „Dej moudrému, a bude ještě moudřejší“ (Př 9,9) – řekl rabi Elazar: To je Rút Moábka a Šmuel z Ramy.

Rút – neboť zatímco Noemi jí řekla: „Umyj se, namaž se, obleč si své šaty a sestup na humno“ (Rt 3,3), o ní samé je psáno: „I sestoupila na humno“ a teprve potom „a udělala všechno, co jí přikázala její tchyně“ (Rt 3,6). Šmuel – neboť zatímco Eli mu řekl: „Lehni si, a zavolá-li tě, řekni: Mluv, Hospodine, neboť tvůj služebník slyší“ (1S 3,9), o něm samém je psáno: „I přišel Hospodin, postavil se a zavolal jako předtím: Šmueli, Šmueli! A Šmuel řekl: Mluv, neboť tvůj služebník slyší“ (1S 3,10) – a neřekl ‚Mluv, Hospodine‘.

„I šla, přišla a sbírala na poli“ (Rt 2,3) – řekl rabi Elazar: Že chodila sem a tam, sem a tam, dokud nenašla slušné lidi, s nimiž by šla. „I řekl Boaz svému mládenci, který byl ustanoven nad žnci: Čí je ta dívka?“ (Rt 2,5) – Což bylo zvykem Boaze vyptávat se na dívky? Řekl rabi Elazar: Uviděl na ní projev moudrosti: dva klasy sbírala, tři klasy nesbírala.

V baraitě se učilo: Uviděl na ní projev cudnosti: stojící [klasy sbírala] vestoje, spadlé vsedě. „A tak se přidrž mých děveček“ (Rt 2,8) – Což bylo zvykem Boaze přidružovat se k ženám? Řekl rabi Elazar: Když uviděl, že „Orpa políbila svou tchyni, ale Rút se jí přidržela“ (Rt 1,14), řekl si: Je dovoleno se k ní přidružit.

„I řekl jí Boaz v čas jídla: Přistup sem“ (Rt 2,14) – řekl rabi Elazar: Naznačil jí: Z tebe má vzejít království domu Davidova, o němž je psáno ‚sem‘, jak je řečeno: „I přišel král David, usedl před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Pane Hospodine, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem?“ (2S 7,18). „a namoč svůj chléb v octě“ (Rt 2,14) – řekl rabi Elazar: Odtud [víme], že ocet je dobrý proti horku.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Naznačil jí: Z tebe má vzejít syn, jehož činy budou kyselé jako ocet – a kdo je to? Menaše. „I posadila se vedle žnců“ (Rt 2,14) – řekl rabi Elazar: Vedle žnců, a ne mezi žnci; naznačil jí, že království domu Davidova se v budoucnu rozdělí.

„A podal jí pražené zrní, i jedla [a nasytila se a ještě zbylo]“ (Rt 2,14) – řekl rabi Elazar: ‚I jedla‘ – ve dnech Davidových; ‚a nasytila se‘ – ve dnech Šalomounových; ‚a zbylo‘ – ve dnech Chizkijových. A někteří říkají: ‚I jedla‘ – ve dnech Davidových a ve dnech Šalomounových; ‚a nasytila se‘ – ve dnech Chizkijových; ‚a zbylo‘ – ve dnech Rabiho, neboť mistr řekl: Rabiho podkoní byl bohatší než král Šapur. V baraitě se učilo: ‚I jedla‘ – v tomto světě; ‚a nasytila se‘ – ve dnech Mesiáše; ‚a zbylo‘ – ve světě, který přijde.

„A pod jeho slávou vzplane plamen jako plamen ohně“ (Iz 10,16) – řekl rabi Jochanan: ‚Pod jeho slávou‘ – a ne jeho sláva sama [tj. oděv neshořel]. Rabi Jochanan [se tím řídí] svým názorem, neboť rabi Jochanan nazýval své oděvy ‚mí ctitelé‘.

Rabi Elazar říká: ‚A pod jeho slávou‘ – doslova pod jeho slávou. Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: ‚Pod jeho slávou‘ – jako spálení synů Aharonových: jako tam šlo o spálení duše, zatímco tělo zůstalo celé, tak i zde jde o spálení duše, zatímco tělo zůstává celé.

Řekl rabi Acha bar Aba, řekl rabi Jochanan: