Šabat 118b שבת

dědictvím Jaakova, tvého otce“ atd. (Iz 58,14) – ne jako Avraham, o němž je psáno: „Vstaň, projdi zemi po její délce“ atd. (Gn 13,17), a ne jako Jicchak, o němž je psáno: „neboť tobě a tvému potomstvu dám všechny tyto země“ (Gn 26,3), ale jako Jaakov, o němž je psáno: „a rozšíříš se na západ i na východ, na sever i na jih“ (Gn 28,14).

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Je zachráněn od porobení ve vyhnanstvích. Zde je psáno: „a dám ti jezdit po výšinách země“ (Iz 58,14), a tam je psáno: „a ty budeš šlapat po jejich výšinách“ (Dt 33,29). Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Každému, kdo činí Šabat rozkoší, dávají, oč jeho srdce žádá, jak je řečeno: „Těš se z Hospodina a dá ti, oč tvé srdce žádá“ (Ž 37,4). Tuto rozkoš – nevím, co je to; když se však říká: „a nazveš Šabat rozkoší“ (Iz 58,13), musíš říci, že je to rozkoš Šabatu. Čím ho činí rozkoší? Rav Jehuda, syn Rav Šmuela bar Šilata, řekl jménem Rava: Pokrmem z řepy, velkými rybami a hlavičkami česneku. Rav Chija bar Aši řekl, řekl Rav: I malá věc, udělal-li ji ke cti Šabatu, je rozkoší. Co to je? Řekl Rav Papa: Pokrm z drobných smažených rybek.

Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Každému, kdo zachovává Šabat podle jeho předpisů, je odpuštěno, i kdyby uctíval modly jako pokolení Enošovo, jak je řečeno: „Blaze člověku, který to činí… a střeží Šabat, aby ho neznesvětil“ (Iz 56,2) – nečti ‚mechalelo‘ (aby ho neznesvětil), ale ‚machul lo‘ (je mu odpuštěno).

Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Kdyby Izrael zachoval první Šabat, nevládl by nad nimi žádný národ ani jazyk, jak je řečeno: „I stalo se sedmého dne, že někteří z lidu vyšli sbírat“ (Ex 16,27), a hned potom je psáno: „I přišel Amalek“ (Ex 17,8). Řekl rabi Jochanan jménem rabi Šimona ben Jochaje: Kdyby Izrael zachoval dva Šabaty podle jejich předpisů, byli by ihned vykoupeni, jak je řečeno: „Tak praví Hospodin eunuchům, kteří zachovávají mé Šabaty“ (Iz 56,4), a potom je psáno: „přivedu je na svou svatou horu“ atd. (Iz 56,7).

Řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s těmi, kdo jedí tři hostiny v Šabat. Řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s těmi, kdo každý den dokončují Halel. Je tomu tak? Vždyť mistr řekl: Kdo čte Halel každý den, ten se rouhá a haní! – Když to říkáme, [myslíme] verše chvalozpěvu.

Řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s těmi, kdo se modlí při záři [vycházejícího a zapadajícího] slunce. Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Je přikázáním modlit se při záři slunce. Řekl rabi Zejra: Který verš [to dokládá]? „Budou se tě bát se sluncem a před měsícem, po všechna pokolení“ (Ž 72,5).

A řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s těmi, kdo umírají na střevní nemoc, neboť mistr řekl: Většina spravedlivých umírá na střevní nemoc. A řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s těmi, kdo umírají na cestě za přikázáním. A řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s těmi, kdo uvádějí Šabat v Tiberiadě a vyprovázejí Šabat v Ciporu. A řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s těmi, kdo v bejt midraši [žáky] usazují, a ne s těmi, kdo je z bejt midraše zvedají.

A řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s výběrčími dobročinnosti, a ne s těmi, kdo dobročinnost rozdělují. A řekl rabi Josi: Kéž je můj podíl s tím, koho podezírají, a není to na něm pravda. Řekl Rav Papa: Mne podezírali, a nebyla to na mně pravda.

Řekl rabi Josi: Pětkrát jsem se spojil [se svou ženou] a zasadil jsem v Izraeli pět cedrů. A kdo jsou? Rabi Jišmael, syn rabi Josiho, rabi Elazar, syn rabi Josiho, rabi Chalafta, syn rabi Josiho, rabi Avtilas, syn rabi Josiho, a rabi Menachem, syn rabi Josiho. – Ale je tu ještě Vardimas! – Vardimas je Menachem. A proč ho nazývají Vardimas? Protože jeho tvář je podobná růži. – To znamená, že rabi Josi nesplnil přikázání manželské povinnosti? – Spíše řekni: Pětkrát jsem se spojil a [pokaždé] jsem [to pak] opakoval.

Řekl rabi Josi: Nikdy jsem svou ženu nenazval ‚má žena‘ a svého býka ‚můj býk‘, ale svou ženu ‚můj dům‘ a svého býka ‚mé pole‘.

Řekl rabi Josi: Nikdy jsem se nedíval na svou obřízku. – Je tomu tak? Vždyť Rabimu řekli: Proč tě nazývají ‚náš svatý učitel‘? Řekl jim: Nikdy jsem se nedíval na svou obřízku! – Rabi měl ještě něco jiného: že nikdy nevložil ruku pod svůj pás. A řekl rabi Josi: Nikdy trámy mého domu neviděly lemy mé košile.

A řekl rabi Josi: Nikdy jsem nepřestoupil slova svých druhů. Vím sám o sobě, že nejsem kohen; řeknou-li mi však mí druhové: Vystup na pódium [k požehnání kohanim], vystoupím. A řekl rabi Josi: Nikdy jsem neřekl nic, od čeho bych pak ustoupil.

Řekl Rav Nachman: Ať se mi dostane [odměny] za to, že jsem dodržoval tři hostiny v Šabat. Řekl Rav Jehuda: Ať se mi dostane [odměny] za to, že jsem dodržoval soustředění při modlitbě. Řekl Rav Huna, syn Rav Jehošuy: Ať se mi dostane [odměny] za to, že jsem neušel čtyři lokte s nepokrytou hlavou. Řekl Rav Šešet: Ať se mi dostane [odměny] za to, že jsem dodržoval přikázání tefilin. A řekl Rav Nachman: Ať se mi dostane [odměny] za to, že jsem dodržoval přikázání cicit.

Řekl Rav Josef Rav Josefovi, synu Raby: Na co tvůj otec nejvíce dbal? Řekl mu: Na cicit. Jednoho dne vystupoval po schodech, přetrhla se mu nit, a nesestoupil ani nepokračoval, dokud ji nenavázal. A řekl Abaje: Ať se mi dostane [odměny] za to, že když jsem viděl mladého učence, jak dokončil svůj traktát,