Šabat 55a שבת

čím zhřešili starší? Spíše řekni: [Soudí] starší za to, že nezabránili knížatům.

Rav Jehuda seděl před Šmuelem. Přišla jedna žena a křičela před ním, ale on si jí nevšímal. [Rav Jehuda] mu řekl: Nesouhlasí pán s [veršem]: „Kdo si zacpává ucho před křikem chudého, i on bude volat, a nedostane odpověď“ (Př 21,13)? Odpověděl mu: Bystrý [žáku], tvá hlava [zůstane] ve studené [vodě], hlava tvého představeného v horké. Vždyť [tu] sedí Mar Ukva, předseda soudu,

neboť je psáno: „Dome Davidův, tak praví Hospodin: Každé ráno vykonávejte soud a vysvobozujte oloupeného z ruky utiskovatele, aby můj hněv nevyšel jako oheň a nehořel, aniž by kdo hasil, pro zlobu vašich skutků…“ (Jr 21,12).

Rabi Zera řekl rabimu Simonovi: Ať pán pokárá ty z domu exilarchy! Odpověděl mu: Nepřijmou to ode mě. Řekl mu: I když to nepřijmou, ať je pán pokárá,

neboť rabi Acha, syn rabiho Chaniny, řekl: Nikdy nevyšlo z úst Svatého, budiž požehnán, dobré rozhodnutí, aby je pak obrátil ve zlé, kromě tohoto případu, jak je psáno: „Hospodin mu řekl: Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a vyznač znamení tav na čelech mužů, kteří vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, jež se v něm páchají…“ (Ez 9,4).

Svatý, budiž požehnán, řekl Gabrielovi: Jdi a napiš na čela spravedlivých tav inkoustem, aby nad nimi neměli moc andělé zkázy; a na čela svévolníků tav krví, aby nad nimi měli moc andělé zkázy.

Vlastnost soudu řekla před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, čím se tito liší od oněch? Odpověděl jí: Tito jsou dokonale spravedliví a tamti jsou dokonale svévolní. Řekla před ním: Pane světa, měli možnost [jim] zabránit, a nezabránili.

Odpověděl jí: Je přede mnou zjevné a známé, že kdyby jim bránili, nepřijali by to od nich. (Řekla) před ním: Pane světa, je-li to zjevné tobě, bylo to snad zjevné jim?

A to je, co je psáno: „Starce, mládence i pannu, děti i ženy pobijte do zahubení, ale ke každému, na kom je znamení tav, se nepřibližujte; a začněte u mé svatyně“ (Ez 9,6); a je psáno: „Začali tedy u starších mužů, kteří byli před Domem.“ Rav Josef učil: Nečti „mé svatyně“ [mikdaši], nýbrž „mých posvěcených“ [mekudašaj] – to jsou lidé, kteří dodržovali celou Tóru od alef až do tav. A ihned: „A hle, šest mužů přicházelo cestou od Horní brány, obrácené k severu, každý se svou ničivou zbraní v ruce; a mezi nimi jeden muž oděný lnem, s písařským kalamářem u boku. Vešli a postavili se u bronzového oltáře“ (Ez 9,2).

Byl tehdy snad bronzový oltář? Svatý, budiž požehnán, jim řekl: Začněte od místa, kde se přede mnou zpívá chvalozpěv. A kdo je těch šest mužů? Rav Chisda řekl: Zlost, Hněv, Zuřivost, Ničitel, Drtitel a Zhoubce.

A proč [právě] tav? Rav řekl: Tav – „budeš žít“ [tichje], tav – „zemřeš“ [tamut]. Šmuel řekl: „Skončila [tama] zásluha otců.“ A rabi Jochanan řekl: „Zásluha otců prokáže milost [tachon].“

A Reš Lakiš řekl: Tav je konec pečeti Svatého, budiž požehnán, neboť rabi Chanina řekl: Pečetí Svatého, budiž požehnán, je pravda [emet]. Rabi Šmuel bar Nachmani (řekl): To jsou lidé, kteří dodržovali celou Tóru od alef až do tav.

Odkdy skončila zásluha otců? Rav řekl: Ode dnů Hošea, syna Beeriho, neboť je řečeno: „Nyní odhalím její hanbu před očima jejích milenců a nikdo ji nevysvobodí z mé ruky“ (Oz 2,12).

A Šmuel řekl: Ode dnů Chazaela, neboť je řečeno: „Chazael, král Aramu, utiskoval Izrael po všechny dny Jehoachazovy“ (2Kr 13,22), a je psáno: „Ale Hospodin se nad nimi smiloval, slitoval se nad nimi a obrátil se k nim kvůli své smlouvě s Abrahamem, Jicchakem a Jákobem; nechtěl je zahubit a dosud je nezavrhl od své tváře“ (2Kr 13,23).

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Ode dnů Elijáše, neboť je řečeno: „V čase přinášení odpolední oběti přistoupil prorok Elijáš a řekl: Hospodine, Bože Abrahamův, Jicchakův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já jsem tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci na tvé slovo…“ (1Kr 18,36).

A rabi Jochanan řekl: Ode dnů Chizkijáše, neboť je řečeno: „K rozmnožení vlády a k pokoji bez konce na trůnu Davidově a nad jeho královstvím, aby je upevnil a podepřel právem a spravedlností od nynějška až navěky – horlivost Hospodina zástupů to učiní…“ (Iz 9,6).

Rav Ami řekl: Není smrti bez hříchu a není utrpení bez provinění.

Není smrti bez hříchu, neboť je psáno: „Duše, která hřeší, ta zemře; syn neponese provinění otce a otec neponese provinění syna; spravedlnost spravedlivého bude na něm a svévole svévolníka bude na něm…“ (Ez 18,20). Není utrpení bez provinění, neboť je psáno: „Navštívím jejich přestoupení holí a jejich provinění ranami“ (Ž 89,33).