Sanhedrin 37b סנהדרין

Co je nám do tohoto trápení? Vždyť už je řečeno: „On je svědkem, buď viděl, nebo ví – nepoví-li…“ (Lv 5,1). A snad řeknete: Proč bychom se měli provinit krví tohoto [člověka]? Vždyť už je řečeno: „Když hynou svévolníci, je plesání“ (Př 11,10).

GEMARA: Učili rabíni: Jak [vypadá svědectví] z odhadu? Řekne jim: Snad jste viděli toto: [jeden] běžel za svým bližním do ruiny, běželi jste za ním a našli jste v jeho ruce meč, z něhož kapala krev, a zabitý sebou škubal. Jestliže jste viděli toto, neviděli jste nic.

Učí se v baraitě: Řekl Šimon ben Šetach: Kéž neuzřím útěchu, jestliže jsem neviděl, jak jeden běží za svým bližním do ruiny; běžel jsem za ním a viděl jsem v jeho ruce meč, z něhož kapala krev, a zabitý sebou škubal. I řekl jsem mu: Svévolníku, kdo tohoto zabil? Buď já, nebo ty! Ale co mám dělat, když tvá krev není vydána do mé ruky, neboť Tóra řekla: „Na výpověď dvou svědků… bude usmrcen ten, kdo má zemřít“ (Dt 17,6). Ten, kdo zná myšlenky, ať se vypořádá s mužem, který zabil svého bližního. Vyprávěli: Ještě se odtamtud ani nehnuli, a přišel had, uštkl ho a on zemřel.

Ale zasloužil si tento [smrt] hadem? Vždyť Rav Josef řekl, a tak se učilo i ve škole Chizkijově: Ode dne, kdy byl zničen Chrám, ačkoli Sanhedrin zanikl, čtyři [druhy] trestu smrti nezanikly. – Nezanikly? Vždyť zanikly! – Spíše: soud čtyř [druhů] smrti nezanikl:

Kdo si zasloužil ukamenování, buď spadne ze střechy, nebo ho roztrhá divoké zvíře; kdo si zasloužil upálení, buď padne do požáru, nebo ho uštkne had; kdo si zasloužil stětí, buď je vydán vládě, nebo ho přepadnou lupiči; kdo si zasloužil uškrcení, buď se utopí v řece, nebo zemře na záškrt.

Řeknou: Na něm byl ještě jiný hřích, neboť řekl mistr: Kdo si zasloužil dva [druhy] soudní popravy, je souzen k přísnějšímu.

„Z odhadu“ atd. V hrdelních případech se podle odhadu nesoudí, ale v majetkových sporech se podle odhadu soudí. Podle koho [to je]? Podle rabiho Achy, neboť se učí: Rabi Acha říká: Velbloud, který řádí mezi velbloudy, a vedle něj je nalezen zabitý velbloud – je zjevné, že ho zabil tento.

A podle tvého [výkladu] by [svědectví] svědka z úst svědka, o němž se tu učí, platilo tak, že v hrdelních případech [o něm varování] neříkáme, ale v majetkových sporech [je přijímáme]? Vždyť jsme se učili: Řekl-li [svědek]: On mi řekl, že mu dluží, [nebo] nějaký člověk mi řekl, že mu dluží – neřekl nic, dokud neřekne: Před námi mu přiznal, že mu dluží dvě stě zuzů.

Tedy, ačkoli jsou [takové výpovědi] nezpůsobilé i v majetkových sporech, říkáme jim to [jako varování] v hrdelních případech; i zde, ačkoli je [odhad] nezpůsobilý i v majetkových sporech, říkáme jim to [jako varování] v hrdelních případech.

„Vězte…“ atd. Řekl Rav Jehuda, syn rabiho Chiji: [To] učí, že Kain způsobil svému bratru Ábelovi mnoho ran a mnoho zranění, neboť nevěděl, odkud duše vychází, až se dostal k jeho hrdlu.

A řekl Rav Jehuda, syn rabiho Chiji: Ode dne, kdy země otevřela svá ústa a přijala Ábelovu krev, už je neotevřela, neboť je řečeno: „Z konce země jsme slyšeli zpěvy: Ozdoba spravedlivému“ (Iz 24,16) – „z konce země“, a ne z úst země. Namítl mu Chizkija, jeho bratr: „Země otevřela svá ústa“ (Nu 16,32)! Řekl mu: Ke zlému je otevřela, k dobrému je neotevřela.

A řekl Rav Jehuda, syn rabiho Chiji: Vyhnanství odčiňuje polovinu viny. Nejprve je psáno: „Budu tulákem a běžencem“ (Gn 4,14), a nakonec je psáno: „A usadil se v zemi Nod [běženectví]“ (Gn 4,16).

Řekl Rav Jehuda: Vyhnanství odčiňuje tři věci, neboť je řečeno: „Kdo zůstane v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem; ale kdo vyjde a přejde ke Kaldejcům, kteří vás obléhají, zůstane naživu a jeho život mu bude kořistí“ (Jr 21,9).

Rabi Jochanan řekl: Vyhnanství odčiňuje všechno, neboť je řečeno: „Zapište toho muže jako bezdětného, muže, jemuž se za jeho dnů nepovede, neboť se nikomu z jeho potomstva nepovede usednout na trůn Davidův a dál vládnout v Judsku“ (Jr 22,30), a poté, co odešel do vyhnanství, je psáno: „Synové Jechonjáše: Asir, jeho syn Šealtiel“ (1Pa 3,17). „Asir“ [vězeň] – protože ho jeho matka počala ve vězení. „Šealtiel“ – protože ho Bůh zasadil [šetalo El] jinak, než se zasazuje: je tradováno, že žena nepočne vestoje,