Sanhedrin 46b סנהדרין

A nedrželi smutek, ale truchlili [vnitřně], neboť truchlení je jen v srdci.

GEMARA: Naši rabíni učili: Kdyby bylo řečeno [jen] „zhřešil a pověsíš“, řekl bych: Pověsí ho a potom ho usmrtí, jak to dělá vláda. Písmo říká: „A bude usmrcen a pověsíš“ (Dt 21,22) – usmrtí ho a potom ho pověsí. Jak tedy? Odkládají to až těsně před západ slunce, dokončí jeho soud, usmrtí ho a potom ho pověsí; jeden přivazuje a druhý odvazuje, aby se splnilo přikázání pověšení.

Naši rabíni učili: „Dřevo“ (Dt 21,22) – slyším [v tom] jak utržené, tak spojené [se zemí]. Písmo říká: „ale jistě ho pohřbíš“ (Dt 21,23) – [dřevo], kterému nechybí nic než pohřbení; vyjma toho, kterému chybí useknutí a pohřbení.

Rabi Josi říká: [Dřevo], kterému nechybí nic než pohřbení; vyjma toho, kterému chybí vytržení a pohřbení. A rabíni [soudí, že] vytržení není nic [podstatného].

„To jest: Proč je ten pověšen? Protože zlořečil“ atd. Učí se [v baraitě]: Rabi Meir říká: Řekli podobenství: Čemu se ta věc podobá? Dvěma bratrům, dvojčatům, v jednom městě. Jednoho ustanovili králem a druhý se dal na loupežnictví. Král přikázal a pověsili ho. Každý, kdo ho viděl, říkal: Král visí! Král přikázal a sňali ho.

„Rabi Meir řekl“ atd. Co z toho plyne [ze slova kalani]? Abaje řekl: Jako když se řekne: Není lehko [tj. je těžko]. Rava mu řekl: Jestliže tak, měl by říci: „Těžká je mi má hlava, těžká je mi má paže.“ Ale Rava řekl: Jako když se řekne: Svět je mi lehký [tj. bezcenný, jsem sklíčen].

Toto [slovo] je přece potřebné pro sebe samo [ve smyslu zlořečení]! Jestliže tak, mělo by Písmo říci „zlořečitel“ [mekalel]; proč [říká] kilelat? A řekni, že celé přichází pro toto [učení rabiho Meira]! Jestliže tak, mělo by Písmo říci kalat; proč kilelat? Plyne z toho obojí.

„A neřekli jen toto“ atd. Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Odkud [víme] o tom, kdo nechá svého mrtvého přes noc, že přestupuje zákaz? Písmo říká: „ale jistě ho pohřbíš“ – odtud [víme] o tom, kdo nechá svého mrtvého přes noc, že přestupuje zákaz.

Někteří říkají: Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Odkud je v Tóře náznak pohřbu? Písmo říká: „ale jistě ho pohřbíš“ – odtud je náznak pohřbu v Tóře.

Král Šapur řekl Ravu Chamovi: Odkud je pohřeb z Tóry? Mlčel a nic mu neřekl. Rav Acha bar Jaakov řekl: Svět byl vydán do rukou hlupáků! Měl mu říci: „ale jistě ho pohřbíš“.

[Šapur by odpověděl, že to znamená], aby mu udělali rakev. „Pohřbíš ho“ – to z toho podle něj neplyne.

Ať tedy řekne: Z toho, že byli pohřbeni spravedliví! [Šapur by řekl, že] je to jen obecný zvyk. Z toho, že Svatý, budiž požehnán, pohřbil Mošeho! [Odpověď by zněla:] Aby se neodchyloval od zvyku.

Pojď a slyš: „A celý Izrael ho bude oplakávat a pohřbí ho“ (1Kr 14,13). [Odpověď:] Aby se neodchylovali od zvyku.

„Nebudou oplakáni ani pohřbeni, budou hnojem na tváři země“ (Jr 16,4). [Odpověď:] Aby se [u nich] odchýlili od zvyku.

Byla jim položena otázka: Je pohřeb kvůli [zabránění] potupě, nebo kvůli smíření?

K čemu je ten rozdíl? Když [někdo] řekl: Nechci, aby toho muže [tj. mne] pohřbili. Řekneš-li, že je to kvůli potupě, nezávisí to na něm; a řekneš-li, že je to kvůli smíření, vždyť řekl: Nechci smíření. Jak to je?

Pojď a slyš: Z toho, že byli pohřbeni spravedliví. A řekneš-li, [že je to] kvůli smíření – potřebují spravedliví smíření? Ano, neboť je psáno: „Není na zemi spravedlivého člověka, který by konal dobro a nezhřešil“ (Kaz 7,20).

Pojď a slyš: „A celý Izrael ho bude oplakávat a pohřbí ho“. A řekneš-li [že pohřeb je], aby měl smíření, ať pohřbí i ty ostatní [z rodu Jarovoamova], aby měli smíření! Tento, protože je spravedlivý, ať má smíření; ti ostatní ať smíření nemají.

Pojď a slyš: „Nebudou oplakáni ani pohřbeni“ – aby neměli smíření.

Byla jim položena otázka: Je smuteční řeč poctou pro živé, nebo poctou pro mrtvé? K čemu je ten rozdíl? Když [někdo] řekl: Nekonejte nad tím mužem smuteční řeč. Nebo aby se [její náklady] vymáhaly od dědiců.

Pojď a slyš: „A Avraham přišel konat smuteční řeč nad Sárou a oplakávat ji“ (Gn 23,2). A řekneš-li, že je to kvůli poctě živých – kvůli poctě Avrahamově by nechali Sáru [ležet nepohřbenou]? Sáře samé bylo milé, aby jí byl poctěn Avraham.

Pojď a slyš: „A celý Izrael ho bude oplakávat a pohřbí ho“. A řekneš-li, že je to kvůli poctě živých – jsou ti [z rodu Jarovoamova] hodni pocty? Spravedlivým je milé, aby jimi byli lidé poctěni.

Pojď a slyš: „Nebudou oplakáni ani pohřbeni“. Spravedlivým není milé, aby jim byla prokazována pocta kvůli bezbožným.

Pojď a slyš: „V pokoji zemřeš a jako pálili [vonné látky] tvým otcům, dřívějším králům, kteří byli před tebou, tak budou pálit tobě a naříkat nad tebou: Běda, pane!“ (Jr 34,5). A řekneš-li, že je to kvůli poctě živých, co z toho má on? Takto mu řekl: Ať je skrze tebe poctěn Izrael, tak jako byl poctěn skrze tvé otce.