Sanhedrin 70a סנהדרין

protože všichni k ní přicházejí kvůli přestoupení. Ale je to nařízení Písma: syn, a ne dcera.

MIŠNA: Odkdy je vinen? Od chvíle, kdy sní tartemar masa a vypije půl logu italského vína. Rabi Josi říká: mane masa a log vína.

Jedl-li ve společnosti [konající] přikázání, jedl-li při [ustanovení] přestupného měsíce, jedl-li druhý desátek v Jeruzalémě, jedl-li zdechliny a roztrhaná zvířata, havěť a plazy, (jedl-li tevel a první desátek, z něhož nebyla oddělena truma, a druhý desátek a posvěcené věci, které nebyly vykoupeny),

jedl-li věc, která je přikázáním, a věc, která je přestoupením, jedl-li jakékoli jídlo, ale nejedl maso, pil-li jakýkoli nápoj, ale nepil víno – nestává se vzpurným a neposlušným synem, dokud nesní maso a nevypije víno, neboť je řečeno: „Žrout a opilec“ (Dt 21,20). A i když to není důkaz věci, je to náznak věci, neboť je řečeno: „Nebuď mezi opilci vína, mezi těmi, kdo hltají maso“ (Př 23,20).

GEMARA: Rabi Zera řekl: Tento tartemar – nevím, co je. Ale protože rabi Josi zdvojnásobil u vína, zdvojnásobuje i u masa, a vychází, že tartemar je polovina many.

Rav Chanan bar Molada řekl jménem Rava Huny: Není vinen, dokud nekoupí maso lacino a nesní [ho], [a] víno lacino a nevypije [ho], neboť je psáno: „žrout (zolel) a opilec“.

A Rav Chanan bar Molada řekl jménem Rava Huny: Není vinen, dokud nesní maso syrové a nevypije víno neředěné. Je tomu tak? Vždyť Raba a Rav Josef oba řekli: Snědl-li syrové maso a vypil neředěné víno, nestává se vzpurným a neposlušným synem! Ravina řekl: Neředěné víno – ředěné, a [přece] neředěné; syrové maso – uvařené, a [přece] neuvařené, jako připálené maso, které jedí zloději.

Raba a Rav Josef oba řekli: Snědl-li nasolené maso a vypil víno z lisu, nestává se vzpurným a neposlušným synem. Učili jsme se tam: V předvečer devátého avu ať člověk nejí dva vařené pokrmy a ať nejí maso a nepije víno. A bylo učeno: Ale jí nasolené maso a pije víno z lisu.

Nasolené maso – do kdy? Rabi Chanina bar Kahana řekl: Dokud je jako [maso] obětí pokojných (šlamim) [tj. dva dny a noc].

A víno z lisu – do kdy? Dokud kvasí. A bylo učeno: Ve víně, které kvasí, není [zákaz kvůli] odkrytí; a jak dlouho trvá jeho kvašení? Tři dny.

Co [je] zde? Tam je to kvůli radosti; dokud je [maso] jako [maso] obětí pokojných, je v něm také radost. Zde je to kvůli tomu, aby se [nenechal] strhnout, a nějakým [masem] se strhnout nedá; a víno [z lisu] do čtyřiceti dnů.

Rabi Chanan řekl: Víno bylo na světě stvořeno jen proto, aby utěšovalo truchlící a platilo odměnu ničemům, neboť je řečeno: „Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno hořkým v duši“ (Př 31,6).

Rabi Jicchak řekl: Co [znamená], co je psáno: „Nehleď na víno, když se rdí“ (Př 23,31)? Nehleď na víno, které zbarvuje do ruda tváře ničemů v tomto světě a zbledá jejich tváře ve světě budoucím. Rava řekl: „Nehleď na víno, když se rdí“ – nehleď na víno, jehož koncem je krev.

Rav Kahana poukázal na rozpor: Je psáno tiraš a čteme tiroš (mošt). Je-li [člověk] hoden, stane se hlavou (roš); není-li hoden, stane se chudákem (raš).

Rava poukázal na rozpor: Je psáno jišamah (zpustoší) a čteme jismach (potěší) (Ž 104,15). Je-li hoden, potěší ho; není-li hoden, zpustoší ho. A to je, co Rava řekl: Víno a vůně mi otevírají [mysl].

Rav Amram, syn rabiho Šimona bar Aby, řekl jménem rabiho Chaniny: Co [znamená], co je psáno: „Kdo [říká] běda? Kdo [říká] ach? Kdo má sváry? Kdo má nářek? Kdo má rány bez příčiny? Kdo má zakalené oči? Ti, kdo prodlévají u vína, kdo přicházejí zkoumat míchané víno“ (Př 23,29–30)? Když přišel Rav Dimi, řekl: Na Západě říkají: Tento verš – kdo ho vykládá od začátku do konce, vykládá [správně], a [kdo ho vykládá] od konce do začátku, vykládá [správně].

Ovar Galilejský vykládal: Třináctkrát [spojka] „a“ (vav) byla řečena u vína: „A Noe, muž země, začal a vysadil vinici; a pil z vína a opil se a obnažil se uprostřed svého stanu. A Cham, otec Kenaanův, viděl nahotu svého otce a oznámil to svým dvěma bratřím venku. A Šém a Jefet vzali plášť a položili ho na ramena obou a šli pozpátku a přikryli nahotu svého otce a jejich tváře… A Noe procitl ze svého vína a poznal, co mu učinil jeho mladší syn“ (Gn 9,20–24).

Rav a Šmuel: Jeden řekl, že ho vykastroval, a druhý řekl, že s ním souložil.

Ten, kdo řekl, že ho vykastroval: Protože ho poškodil ohledně čtvrtého [syna], proklel jeho čtvrtého [syna]. A ten, kdo řekl, že s ním souložil, vyvozuje „viděl“ z „viděl“: Je psáno zde: „A Cham, otec Kenaanův, viděl nahotu svého otce“, a je psáno tam: „A viděl ji Šechem, syn Chamorův…“ (Gn 34,2).

Podle toho, kdo řekl, že ho vykastroval, je dobré, že proto proklel čtvrtého [syna]. Ale podle toho, kdo řekl, že s ním souložil, čím se liší čtvrtý [syn]? Měl by proklít výslovně jeho! Stalo se obojí.

„A Noe, muž země, začal a vysadil vinici.“ Rav Chisda řekl jménem Rava Ukvy, a někteří říkají, [že] Mar Ukva [řekl] jménem rabiho Zakaje: Svatý, budiž požehnán, řekl Noemovi: Noe, neměl ses poučit od prvního člověka, jemuž [to] způsobilo jen víno? [To je] podle toho, kdo říká, že strom, z něhož jedl první člověk, byla vinná réva.

Neboť bylo učeno: Rabi Meir říká: Strom, z něhož jedl první člověk, byla vinná réva,