Sanhedrin 69b סנהדרין

A proč? Řekni, že je neplodná (ajlonit), a s tímto vědomím by se nezasnoubil [a zasnoubení je tedy neplatné]! Což tedy ne proto, že říkáme „jdi podle většiny“, a většina žen nejsou neplodné?

Ne. Co [znamená] „jsou za ni vinni“, které [Mišna] učí? Obětí.

Ale vždyť učí: „Jsou za ni popraveni“? [Jde o případ], kdy s ní souložil její otec.

Ale vždyť učí: „Souloží-li s ní kdokoli ze všech zakázaných vztahů“? Nýbrž zde se zabýváme [případem], kdy ho [manžela] přijala [i s vědomím své případné neplodnosti].

Rabíni učili: [Žena], která se oddává smyslným hrátkám se svým malým synem a on do ní [částečně] vnikne – Bejt Šamaj říkají: Učinil ji nezpůsobilou ke kněžství; a Bejt Hilel ji prohlašují za způsobilou.

Rabi Chija, syn Raby bar Nachmaniho, řekl jménem Rava Chisdy, a někteří říkají, že Rav Chisda řekl jménem Zeiriho: Všichni souhlasí, že u chlapce starého devět let a jeden den je jeho styk stykem; [u chlapce] mladšího osmi let jeho styk stykem není. Přou se jen o chlapci starém osm let: Bejt Šamaj zastávají názor, že se učíme od dřívějších generací, a Bejt Hilel zastávají názor, že se od dřívějších generací neučíme.

A odkud víme, že [v] dřívějších generacích [osmiletí] plodili? Řekneš-li, z toho, co je psáno: „Což to není Bat-šeba, dcera Eliamova, žena Chetejce Urijáše?“ (2S 11,3), a je psáno: „Eliam, syn Achitofela Gilonského“ (2S 23,34), a je psáno: „A poslal [ho] skrze proroka Nátana a ten mu dal jméno Jedidjáš

kvůli Hospodinu“ (2S 12,25), a je psáno: „A stalo se po dvou letech, že Abšalómovi stříhali ovce“ (2S 13,23), a je psáno: „A Abšalóm uprchl a odešel do Gešúru

a byl tam tři roky“ (2S 13,38), a je psáno: „A Abšalóm bydlel v Jeruzalémě dva roky, a tvář krále neviděl“ (2S 14,28), a je psáno: „A stalo se po uplynutí čtyřiceti let, že Abšalóm řekl králi: Dovol, ať jdu a splním svůj slib, který jsem slíbil Hospodinu, v Chebrónu“ (2S 15,7), a je psáno: „A Achitofel viděl, že jeho rada nebyla provedena, osedlal osla, vstal a odešel domů do svého města, udělal pořízení pro svůj dům a oběsil se“ (2S 17,23).

A je psáno: „Muži krve a lsti se nedožijí poloviny svých dnů“ (Ž 55,24); a bylo učeno: Všech let Doega bylo jen třicet čtyři a [let] Achitofela jen třicet tři. Kolik jich mají? Třicet tři. Odečti sedm [let], kdy [byl naživu] Šalomoun; zbývá jim dvacet šest. Odečti dva roky za tři těhotenství; vychází, že každý z nich plodil v osmi [letech].

Odkud [to víš]? Snad oba plodili v devíti a Bat-šeba porodila v šesti, protože žena je zdatná [v dospívání]? Věz, že tomu tak je, neboť měla dítě [již] předtím.

Nýbrž odtud: „Toto jsou rodopisy Terachovy: Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana“ (Gn 11,27); a Abraham byl starší než Náchor o rok a Náchor starší než Háran o rok; vychází, že Abraham byl starší než Háran o dva roky. A je psáno: „A Abram a Náchor si vzali ženy…“ (Gn 11,29).

A rabi Jicchak řekl: Jiska – to je Sára. A proč se jmenovala Jiska? Protože hleděla (sacha) Duchem svatým; a to je, co je psáno: „Ve všem, co ti Sára řekne, poslechni jejího hlasu“ (Gn 21,12). Jiný výklad: Jiska – protože všichni hleděli na její krásu. A je psáno: „A padl na tvář, zasmál se a řekl si v srdci…“ (Gn 17,17). O kolik byl Abraham starší než Sára? O deset let. A [byl] starší než její otec o dva roky. Vychází, že když Háran zplodil Sáru, zplodil ji v osmi [letech].

Odkud [to víš]? Snad byl Abraham nejmladší ze svých bratří, a [Písmo] je vyjmenovává podle jejich moudrosti?

Věz, že je verš vyjmenovává podle jejich moudrosti, neboť je psáno: „A Noemovi bylo pět set let, a Noe zplodil Šéma, Chama a Jefeta“ (Gn 5,32). Šém byl starší než Cham o rok a Cham starší než Jefet o rok; vychází, že Šém byl starší než Jefet o dva roky. A je psáno: „A Noemovi bylo šest set let, když potopa vod byla na zemi“ (Gn 7,6), a je psáno: „Toto jsou rodopisy Šémovy: Šémovi bylo sto let, když zplodil Arpakšada, dva roky po potopě“ (Gn 11,10). [Měl mu být] sto let? [Vždyť] mu bylo sto dva roky!

Nýbrž je vyjmenovává podle jejich moudrosti; i zde je vyjmenovává podle jejich moudrosti.

Rav Kahana řekl: Pověděl jsem tento výrok před Ravem Zevidem z Nehardey. Řekl mi: Vy to učíte odtud, a my to učíme odtud: „I Šémovi se narodili [synové]; on je otcem všech synů Everových, bratr Jefeta, staršího“ (Gn 10,21) – Jefet byl nejstarší ze svých bratří.

Nýbrž odkud to víme? Odtud: „A Becalel, syn Uriho, syna Chura, z kmene Juda“ (Ex 38,22), a je psáno: „A Azuva zemřela a Kálev si vzal Efratu a ta mu porodila Chura“ (1Pa 2,19). A když Becalel zhotovoval Svatostánek, kolik mu bylo? Bylo mu třináct, neboť je psáno: „každý muž ze své práce, kterou dělali“ (Ex 36,4); a bylo učeno: V prvním roce Mojžíš zhotovil Svatostánek, ve druhém Svatostánek postavil a vyslal zvědy.

A je psáno: „Bylo mi čtyřicet let, když mě vyslal Mojžíš, služebník Hospodinův…“, „a nyní, hle, je mi dnes osmdesát pět let“ (Joz 14,7.10). Kolik jim [tehdy] bylo? Čtyřicet. Odečti čtrnáct, které měl Becalel; zbývá jim dvacet šest. Odečti dva roky za tři těhotenství; vychází, že každý z nich plodil v osmi [letech].

„Syn, a ne dcera.“ Bylo učeno: Rabi Šimon řekl: Podle logiky by dcera měla být způsobilá stát se [vzpurnou] jako vzpurný a neposlušný syn,