„Nestává se vzpurným a neposlušným synem, dokud nesní maso a nevypije víno.“ Rabíni učili: Jedl-li jakékoli jídlo, ale nejedl maso, pil-li jakýkoli nápoj, ale nepil víno, nestává se vzpurným a neposlušným synem, dokud nesní maso a nevypije víno, neboť je řečeno: „Žrout a opilec“.
אינו נעשה בן סורר ומורה עד שיאכל בשר וישתה יין: תנו רבנן אכל כל מאכל ולא אכל בשר שתה כל משקה ולא שתה יין אינו נעשה בן סורר ומורה עד שיאכל בשר וישתה יין שנאמר זולל וסובא
A i když to není důkaz věci, je to náznak věci, neboť je řečeno: „Nebuď mezi opilci vína, mezi těmi, kdo hltají maso“ (Př 23,20). A praví [též]: „Neboť opilec a žrout zchudnou a ospalost oblékne do cárů“ (Př 23,21). Rabi Zera řekl: Každému, kdo spí v domě studia, se jeho Tóra rozpadne na cáry, neboť je řečeno: „a ospalost oblékne do cárů“.
ואע"פ שאין ראייה לדבר זכר לדבר שנאמר (משלי כג, כ) אל תהי בסובאי יין בזוללי בשר למו ואומר (משלי כג, כא) כי סובא וזולל יורש וקרעים תלביש נומה אמר ר' זירא כל הישן בבית המדרש תורתו נעשית לו קרעים קרעים שנאמר וקרעים תלביש נומה:
MIŠNA: Ukradl-li [něco] ze [svého] otce a jedl [to] v oblasti svého otce, z [majetku] jiných a jedl [to] v oblasti jiných, z [majetku] jiných a jedl [to] v oblasti svého otce – nestává se vzpurným a neposlušným synem, dokud neukradne ze [svého] otce a nesní [to] v oblasti jiných. Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Dokud neukradne ze [svého] otce i ze své matky.
מתני׳ גנב משל אביו ואכל ברשות אביו משל אחרים ואכל ברשות אחרים משל אחרים ואכל ברשות אביו אינו נעשה בן סורר ומורה עד שיגנוב משל אביו ויאכל ברשות אחרים רבי יוסי בר' יהודה אומר עד שיגנוב משל אביו ומשל אמו:
„Z [majetku] jiných a jedl v oblasti jiných“ – i když se nebojí, není to pro něj snadno dostupné; a tím spíše „z [majetku] jiných a jedl v oblasti svého otce“, kdy to pro něj není snadno dostupné a bojí se.
משל אחרים ואכל ברשות אחרים אע"ג דלא בעית לא שכיח ליה וכל שכן משל אחרים ואכל ברשות אביו דלא שכיח ליה ובעית
„Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Dokud neukradne ze [svého] otce i ze své matky.“ Odkud má [majetek] jeho matka? Co získala žena, získal její manžel! Rabi Josi, syn rabiho Chaniny, řekl: Z jídla připraveného pro jeho otce a jeho matku.
רבי יוסי בר' יהודה אומר עד שיגנוב משל אביו ומשל אמו: אמו מנא לה מה שקנתה אשה קנה בעלה אמר רבי יוסי בר' חנינא מסעודה המוכנת לאביו ולאמו
Ale vždyť Rav Chanan bar Molada řekl jménem Rava Huny: Není vinen, dokud nekoupí maso lacino a nesní [ho], [a] víno lacino a nevypije [ho]! Nýbrž řekni: Z peněz [určených] na jídlo připravené pro jeho otce a jeho matku.
והאמר רבי חנן בר מולדה אמר רב הונא אינו חייב עד שיקנה בשר בזול ויאכל יין בזול וישתה אלא אימא מדמי סעודה המוכנת לאביו ולאמו
MIŠNA: Chtěl-li jeho otec, ale jeho matka nechtěla, nechtěl-li jeho otec, ale jeho matka chtěla, nestává se vzpurným a neposlušným synem, dokud oba nechtějí. Rabi Jehuda říká: Nebyla-li jeho matka hodná jeho otce, nestává se vzpurným a neposlušným synem.
מתני׳ היה אביו רוצה ואמו אינה רוצה אביו אינו רוצה ואמו רוצה אינו נעשה בן סורר ומורה עד שיהו שניהם רוצין רבי יהודה אומר אם לא היתה אמו ראויה לאביו אינו נעשה בן סורר ומורה:
GEMARA: Co [znamená] „nebyla hodná“? Řekneš-li, [že jde o ty, kdo jsou za vzájemný svazek] vinni vyhlazením nebo smrtí soudem – nakonec je jeho otec jeho otcem a jeho matka jeho matkou!
גמ׳ מאי אינה ראויה אילימא חייבי כריתות וחייבי מיתות ב"ד סוף סוף אבוה אבוה נינהו ואמיה אמיה נינהו
Nýbrž říká: [Nebyla] rovná jeho otci. Tak bylo také učeno: Rabi Jehuda říká: Nebyla-li jeho matka rovná jeho otci hlasem, vzhledem a postavou, nestává se vzpurným a neposlušným synem. Jaký je důvod? Protože verš praví: „Neposlouchá našeho hlasu“ (Dt 21,20). Protože u hlasu požadujeme, aby byli stejní, požadujeme, aby byli stejní i vzhledem a postavou.
אלא בשוה לאביו קאמר תניא נמי הכי רבי יהודה אומר אם לא היתה אמו שוה לאביו בקול ובמראה ובקומה אינו נעשה בן סורר ומורה מאי טעמא דאמר קרא איננו שומע בקלנו מדקול בעינן שוין מראה וקומה נמי בעינן שוין
Podle koho je to, co bylo učeno: Vzpurný a neposlušný syn nikdy nebyl a nikdy nebude; a proč byl [zákon] napsán? Zkoumej [ho] a přijmi odměnu. Podle koho? Podle rabiho Jehudy.
כמאן אזלא הא דתניא בן סורר ומורה לא היה ולא עתיד להיות ולמה נכתב דרוש וקבל שכר כמאן כרבי יהודה
Chceš-li, řekni, že je to rabi Šimon, neboť bylo učeno: Rabi Šimon řekl: Cožpak proto, že tento snědl tartemar masa a vypil půl logu italského vína, ho jeho otec a matka vyvedou, aby ho ukamenovali? Nýbrž nikdy nebyl a nikdy nebude; a proč byl napsán? Zkoumej [ho] a přijmi odměnu. Rabi Jonatan řekl: Já jsem ho viděl a seděl jsem na jeho hrobě.
איבעית אימא ר' שמעון היא דתניא אמר רבי שמעון וכי מפני שאכל זה תרטימר בשר ושתה חצי לוג יין האיטלקי אביו ואמו מוציאין אותו לסקלו אלא לא היה ולא עתיד להיות ולמה נכתב דרוש וקבל שכר אמר ר' יונתן אני ראיתיו וישבתי על קברו
Podle koho je to, co bylo učeno: Svedené město nikdy nebylo a nikdy nebude; a proč bylo napsáno? Zkoumej [to] a přijmi odměnu. Podle koho? Podle rabiho Eliezera, neboť bylo učeno: Rabi Eliezer říká: Žádné město, v němž je byť jediná mezuza, se nestává svedeným městem.
כמאן אזלא הא דתניא עיר הנדחת לא היתה ולא עתידה להיות ולמה נכתבה דרוש וקבל שכר כמאן כר' אליעזר דתניא רבי אליעזר אומר כל עיר שיש בה אפילו מזוזה אחת אינה נעשית עיר הנדחת
Jaký je důvod? Verš praví: „A všechnu jeho kořist shromáždíš doprostřed jeho náměstí a spálíš ohněm“ (Dt 13,17); a je-li tam mezuza, není to možné, neboť je psáno: „Nebudete tak činit Hospodinu, svému Bohu“ (Dt 12,4). Rabi Jonatan řekl: Já jsem ho viděl a seděl jsem na jeho rumišti.
מאי טעמא אמר קרא (דברים יג, יז) ואת כל שללה תקבוץ אל תוך רחבה ושרפת באש וכיון דאי איכא מזוזה לא אפשר דכתיב (דברים יב, ד) לא תעשון כן לה' אלהיכם אמר רבי יונתן אני ראיתיה וישבתי על תילה
Podle koho je to, co bylo učeno: Dům postižený malomocenstvím nikdy nebyl a nikdy nebude; a proč byl napsán? Zkoumej [to] a přijmi odměnu. Podle koho? Podle rabiho Elazara, syna rabiho Šimona, neboť jsme se učili: Rabi Elazar, syn rabiho Šimona, říká: Dům není nikdy nečistý, dokud se [skvrna] velikosti dvou zrn rozdrcené fazole neobjeví na dvou kamenech ve dvou stěnách v rohu – její délka jako dvě zrna a její šířka jako jedno zrno.
כמאן אזלא הא דתניא בית המנוגע לא היה ולא עתיד להיות ולמה נכתב דרוש וקבל שכר כמאן כר' אלעזר בר' שמעון דתנן ר' אלעזר ברבי שמעון אומר לעולם אין הבית טמא עד שיראה כשתי גריסין על שתי אבנים בשתי כתלים בקרן זוית ארכו כשני גריסין ורחבו כגריס
Bylo učeno: Rabi Eliezer, syn rabiho Cadoka, řekl: V obvodu Gazy bylo místo a nazývali ho „malomocná zřícenina“. Rabi Šimon z Kfar Akko řekl: Jednou jsem šel do Galileje a viděl jsem místo, které označovali, a říkali: Kameny postižené malomocenstvím tam vynesli.
תניא אמר רבי אליעזר בר' צדוק מקום היה בתחום עזה והיו קורין אותו חורבתא סגירתא אמר רבי שמעון איש כפר עכו פעם אחת הלכתי לגליל וראיתי מקום שמציינין אותו ואמרו אבנים מנוגעות פינו לשם:
MIŠNA: Byl-li jeden z nich bez ruky, nebo chromý, nebo němý, nebo slepý, nebo hluchý, [syn] se nestává vzpurným a neposlušným synem, neboť je řečeno: „A jeho otec a jeho matka ho uchopí“ (Dt 21,19) – a ne bezrucí; „a vyvedou ho“ – a ne chromí; „a řeknou“ – a ne němí; „tento náš syn“ – a ne slepí; „neposlouchá našeho hlasu“ – a ne hluší.
מתני׳ היה אחד מהם גידם או חיגר או אלם או סומא או חרש אינו נעשה בן סורר ומורה שנאמר (דברים כא, יט) ותפשו בו אביו ואמו ולא גדמין והוציאו אותו ולא חגרין ואמרו ולא אלמין בננו זה ולא סומין איננו שומע בקולנו ולא חרשין
Varují ho před třemi [soudci] a nechají ho zbičovat. Jestliže se znovu zkazil, je souzen [soudem] dvaceti tří, a není ukamenován, dokud tam nejsou ti tři první, neboť je řečeno: „tento náš syn“ – to je ten, který byl zbičován před vámi.
מתרין בו בפני שלשה ומלקין אותו חזר וקלקל נדון בעשרים ושלשה ואינו נסקל עד שיהו שם שלשה הראשונים שנאמר בננו זה זהו שלקה בפניכם:
GEMARA: Vyvoď z toho, že požadujeme [výklad] verše tak, jak je psán? Zde je to jiné,
גמ׳ שמעת מינה בעינן קרא כדכתיב שאני הכא
Originál: Sanhedrin 71a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.