Ševuot 15a שבועות

a tak budete činit pro [budoucí] pokolení.

Rava namítl: Všechny nástroje, které zhotovil Mojžíš, posvětilo jejich pomazání; od té doby dále je zasvěcuje jejich [použití při] službě. Ale proč? Řekni: „a tak budete činit pro [budoucí] pokolení“!

Tam je to jiné, neboť verš říká: „pomazal je a posvětil je“ (Nu 7,1) – je pomazáním, a ne [budoucí] pokolení pomazáním.

Řekni [raději]: je pomazáním, [budoucí] pokolení buď pomazáním, nebo službou! Rav Papa řekl: Verš říká: „jimiž slouží ve svatyni“ (Nu 4,12) – Písmo to učinilo závislým na službě.

Nyní, když Milosrdný napsal „jimiž slouží“, k čemu mi je „je“? Kdyby Milosrdný nenapsal „je“, řekl bych: tyto [jsou posvěceny] pomazáním, pokolení pomazáním i službou, neboť je psáno „a tak budete činit“. Milosrdný vymezil „je“: je pomazáním, a ne [budoucí] pokolení pomazáním.

„A se dvěma děkovnými oběťmi.“ Učí se: Dvě děkovné oběti, o nichž mluvili, [znamenají] jejich chleby, a ne jejich maso. Odkud to máme? Rav Chisda řekl: Verš říká: „A postavil jsem dva velké děkovné [sbory] a procesí napravo na hradbě“ (Neh 12,31).

Co [znamená] „velké“? Řekneš-li: z druhu doslova velkého – ať řekne „býčky“! Spíše: velké ve svém druhu.

Je snad před Nebesy [rozdíl] ve významnosti? Vždyť se učí: Je řečeno u celopalu z dobytka „ohnivá oběť, libá vůně“ (Lv 1,9), u celopalu z ptáků „ohnivá oběť, libá vůně“ (Lv 1,17), u moučné oběti „ohnivá oběť, libá vůně“ (Lv 2,2) – to učí, že je jedno, zda kdo dává mnoho, nebo málo, jen když zaměří své srdce k Otci v nebesích.

Spíše [jde o] největší [z chlebů] děkovné oběti. A co je to? Kvašený [chléb]. Neboť jsme se učili: Děkovná oběť se přinášela z pěti jeruzalémských sea, což je šest pouštních, což jsou dvě efy – a efa jsou tři sea – [tedy] dvacet desetin: deset pro kvašené a deset pro nekvašené; a u nekvašeného tři druhy: koláče, oplatky a [koláče] zadělané [v oleji].

Rami bar Chama řekl: Nádvoří se posvěcuje jen zbytky moučné oběti. Jaký je důvod? Jako Jeruzalém: jako Jeruzalém posvěcuje věc, která se v něm jí, tak i nádvoří posvěcuje věc, která se na něm jí.

Copak se chleby děkovné oběti na nádvoří nejedí? Spíše: jako Jeruzalém – jako u Jeruzaléma [jde o] věc, která se v něm jí a která se stává neplatnou, když z něho vyjde, tak i u nádvoří [jde o] věc, která se na něm jí a která se stává neplatnou, když z něho vyjde.

Ale jako tam [jde o] kvašené, tak i zde kvašené? A myslíš si, že existuje kvašená moučná oběť?