Sota 8b סוטה

[A rozpor mezi výrokem] mudrců a [výrokem] mudrců také obtížný není. Jaký je důvod zde? Kvůli [verši] „a všechny ženy budou poučeny“ (Ez 23,48). Tam – není většího trestu než tento [samotné kamenování, a nahota se nepřidává].

A pokud bys řekl, ať jí udělají obojí – řekl Rav Nachman, řekl Raba bar Avuha: Písmo praví: „Miluj svého bližního jako sebe“ (Lv 19,18) – vyber mu krásnou smrt.

Řekněme, že [výrok] Rav Nachmana je předmětem sporu tanaitů? – Ne. Všichni přijímají [výrok] Rav Nachmana, a zde se přou v tomto: jeden mistr se domnívá, že jeho ponížení je pro něj horší než tělesné utrpení, a druhý mistr se domnívá, že tělesné utrpení je pro něj horší než jeho ponížení.

„Byla-li zahalena v bílém atd.“ – Učili [v baraitě]: Slušelo-li jí černé, zahalí ji do ošklivých šatů.

„Měla-li na sobě zlaté šperky atd.“ – To je zřejmé! Když ji teď zohyzďují, je o těchto [šperkech] třeba vůbec mluvit? – Mohl bys říci, že v nich je pro ni ponížení větší, jak lidé říkají: Svlečená, a v botách. To nás učí.

„Potom přinese provaz atd.“ – Rabi Aba se otázal Rav Huny: Je egyptský provaz u soty nezbytný? Je to proto, aby z ní nesklouzly šaty, a pak by postačila i malá šňůrka? Nebo snad proto, že mistr řekl: Ona se pro něj opásala šňůrkou, proto kněz přinese egyptský provaz a přiváže jej nad jejími ňadry – a pak je nezbytný?

Řekl mu: Učili jste se to: Potom přinese egyptský provaz a přiváže jej nad jejími ňadry, aby z ní nesklouzly šaty.

„A každý, kdo chce na ni hledět, ať hledí atd.“ – To samo v sobě je těžkost. Říkáš: „každý, kdo chce na ni hledět, hledí“ – zřejmě tedy nezáleží na tom, zda muži, či ženy. A pak učí: „všechny ženy smějí na ni hledět“ – ženy ano, muži ne!

Řekl Abaje: Vylož [první část], [že jde o] muže. Řekl mu Rava: Vždyť se učí „každý, kdo chce na ni hledět, hledí“!

Řekl tedy Rava: Každý, kdo chce na ni hledět, hledí, ať muži, či ženy; a ženy jsou povinny na ni hledět, jak je řečeno: „A všechny ženy budou poučeny a nebudou jednat podle vaší necudnosti“ (Ez 23,48).

MIŠNA: Jakou mírou člověk měří, takovou se mu měří. Ona se ozdobila k přestoupení – Všudypřítomný ji zohyzdil. Ona se odhalila k přestoupení – Všudypřítomný ji odhalil. Stehnem začala přestoupení nejprve a teprve potom břichem – proto bude postiženo nejprve stehno a potom břicho; a zbytek těla neunikne.

GEMARA: Řekl Rav Josef: Ačkoli míra [tj. soudní tresty] pominula, [princip] „mírou [za míru]“ nepominul.

Neboť řekl Rav Josef, a tak také učil rabi Chija: Ode dne, kdy byl zničen Chrám, ačkoli pominul Sanhedrin, čtyři [soudní] tresty smrti nepominuly. – Vždyť pominuly! – Nýbrž: soud čtyř trestů smrti nepominul.

Kdo propadl ukamenování, buď spadne ze střechy, nebo jej rozsápe dravá zvěř. Kdo propadl upálení, buď padne do ohně, nebo jej uštkne had. Kdo propadl stětí, buď je vydán vládě, nebo jej přepadnou lupiči. Kdo propadl uškrcení, buď se utopí v řece, nebo zemře na záškrt.

Učí se v baraitě: Rabi říkával: Odkud [víme], že jakou mírou člověk měří, takovou se mu měří? Neboť je řečeno: „Mírou za míru (be-sase), když ji posílá pryč, se s ní přeš“ (Iz 27,8).

Z toho mám jen sea; odkud [víme, že] zahrnuje tarkav a půl tarkavu, kav a půl kavu, reviit a půl reviit, tuman a uchla? Proto se praví: „Neboť každá bota, jež dupe v hluku“ (Iz 9,4) [čti: každá míra odměřená].

A odkud [víme], že se každá peruta připočítává k velkému účtu? Proto se praví: „Jedno k jednomu, aby se nalezl účet“ (Kaz 7,27).

A tak to nalézáme u soty: jakou mírou měřila, takovou jí bylo naměřeno. Ona stála u vchodu svého domu, aby se mu ukázala – proto ji kněz postaví u Nikanorovy brány a ukáže její hanbu všem. Ona mu na hlavu rozprostřela krásné šátky – proto kněz sejme čepec z její hlavy a položí jej pod její nohy. Ona si kvůli němu zkrášlila obličej – proto