Talmud česky

Temura 16a תמורה

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 16a · 24 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Rav Josef řekl: [Mišna] učí o „vadě“ [sporu ohledně] vkládání rukou.
אמר רב יוסף דופי של סמיכה קתני
2
Ale vždyť sám Josef ben Joezer se o vkládání rukou přel! – Když se o něm přel, bylo to na konci jeho let, kdy srdce [schopnost učení] ochabla.
והא יוסף בן יועזר גופיה מיפליג פליג בסמיכה כי איפליג בה בסוף שניה דבצר ליבא
3
K věci samé: Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Tři tisíce halach bylo zapomenuto ve dnech smutku za Mojžíše. Řekli Jehošuovi: Zeptej se [Boha]! Odpověděl jim: „Není na nebesích“ (Dt 30,12).
גופא אמר רב יהודה אמר שמואל שלשת אלפים הלכות נשתכחו בימי אבלו של משה אמרו לו ליהושע שאל א"ל (דברים ל, יב) לא בשמים היא
4
Řekli Šmuelovi: Zeptej se! Odpověděl jim: „Toto jsou přikázání“ (Lv 27,34) – prorok nesmí od nynějška zavést nic nového. Rabi Jicchak Napacha řekl: I [halacha o] oběti za hřích, jejíž majitelé zemřeli, byla zapomenuta ve dnech smutku za Mojžíše.
אמרו לו לשמואל שאל אמר להם אלה המצות שאין הנביא רשאי לחדש דבר מעתה אמר ר' יצחק נפחא אף חטאת שמתו בעליה נשתכחה בימי אבלו של משה
5
Řekli Pinchasovi: Zeptej se! Odpověděl: „Není na nebesích.“ Řekli Elazarovi: Zeptej se! Odpověděl jim: „Toto jsou přikázání“ – prorok nesmí od nynějška zavést nic nového.
אמרו לפנחס שאל אמר ליה לא בשמים היא א"ל לאלעזר שאל אמר להם אלה המצות שאין נביא רשאי לחדש דבר מעתה
6
Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: V hodině, kdy Mojžíš, náš učitel, odcházel do rajské zahrady, řekl Jehošuovi: Zeptej se mě na všechny pochybnosti, které máš. Odpověděl mu: Mistře, copak jsem tě opustil jedinou chvíli a odešel jinam? Což jsi o mně nenapsal: „Jeho služebník Jehošua, syn Nunův, mladík, se nevzdaloval ze stanu“ (Ex 33,11)? Ihned Jehošuova síla ochabla, zapomněl tři sta halach, vzniklo mu sedm set pochybností a celý Izrael povstal, aby ho zabil.
אמר רב יהודה אמר רב בשעה שנפטר משה רבינו לגן עדן אמר לו ליהושע שאל ממני כל ספיקות שיש לך אמר לו רבי כלום הנחתיך שעה אחת והלכתי למקום אחר לא כך כתבת בי (שמות לג, יא) ומשרתו יהושע בן נון נער לא ימיש מתוך האהל מיד תשש כחו של יהושע ונשתכחו ממנו שלש מאות הלכות ונולדו לו שבע מאות ספיקות ועמדו כל ישראל להרגו
7
Svatý, budiž požehnán, mu řekl: Říci ti [ty halachy] není možné; jdi a zaměstnej je válkou, jak se praví: „Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin [Jehošuovi]…“ (Joz 1,1).
אמר לו הקב"ה לומר לך אי אפשר לך וטורדן במלחמה שנאמר (יהושע א, א) ויהי אחרי מות משה עבד ה' ויאמר ה' וגו'
8
V baraitě se učilo: Tisíc sedm set úsudků od lehčího k těžšímu, shodných výrazů [gezera šava] a drobných podrobností písařů bylo zapomenuto ve dnech smutku za Mojžíše.
במתניתין תנא אלף ושבע מאות קלין וחמורין וגזירות שוות ודקדוקי סופרים נשתכחו בימי אבלו של משה
9
Rabi Abahu řekl: Přesto je Otniel ben Kenaz obnovil svým bystrým rozborem, jak se praví: „A dobyl jej Otniel, syn Kenazův, bratr Kalevův, [a ten mu dal svou dceru Achsu za ženu]“ (Joz 15,17). A proč byla nazvána Achsa? Protože každý, kdo ji viděl, se rozhněval [ko'es] na svou ženu.
אמר רבי אבהו אעפ"כ החזירן עתניאל בן קנז מתוך פלפולו שנאמר (יהושע טו, יז) וילכדה עתניאל בן קנז אחי כלב (הקטן ממנו) [ויתן לו את עכסה בתו לאשה] ולמה נקרא שמה עכסה שכל הרואה אותה כועס על אשתו
10
„Když přišla, přemlouvala ho, aby si vyžádal od jejího otce pole, a sesedla [vaticnach] z osla“ (Joz 15,18). Co je „vaticnach“? Rava řekl, že rabi Jicchak řekl: Řekla mu: Jako tento osel, jakmile nemá v jeslích potravu, hned křičí, tak žena, jakmile nemá v domě obilí, hned křičí.
(יהושע טו, יח) ויהי בבואה ותסיתהו לשאל מאת אביה שדה ותצנח מעל החמור מאי ותצנח אמר רבא א"ר יצחק אמרה לו מה חמור זה כיון שאין לו מאכל באבוסו מיד צועק כך אשה כיון שאין לה תבואה בתוך ביתה מיד צועקת
11
„Řekla: Dej mi požehnání, neboť jsi mi dal zemi Negev“ (Joz 15,19) – dům vysušený [menugav] od všeho dobra. „Dej mi i prameny vod“ – člověka, který nemá nic než jen Tóru. „A Kalev jí dal horní prameny i dolní prameny“ – řekl jí: Ten, jemuž jsou zjevná horní i dolní [tajemství], ať si od něj vyžádá živobytí?
(יהושע טו, יט) ותאמר תנה לי ברכה כי ארץ הנגב נתתני בית שמנוגב מכל טובה ונתתה לי גולות מים אדם שאין בו אלא תורה בלבד (יהושע טו, יט) ויתן לה כלב את גולות עליות ואת גולות תחתיות אמר לה מי שדר עליונים ותחתונים יבקש ממנו מזונות
12
Je Kalev synem Kenazovým? Vždyť je to Kalev, syn Jefunův! – Co je „Jefune“? Že se odvrátil [pana] od rady zvědů.
וכלב בן קנז הוא והלא כלב בן יפונה הוא מאי יפונה שפנה מעצת מרגלים
13
A přesto – je synem Kenazovým? Je to syn Checronův, neboť je psáno: „Kalev, syn Checronův, zplodil s Azuvou…“ (1Pa 2,18). Rava řekl: Byl Kenazovým nevlastním synem.
ואכתי בן קנז הוא בן חצרון הוא דכתיב (דברי הימים א ב, יח) וכלב בן חצרון הוליד את עזובה אמר רבא חורגיה דקנז הוא
14
Učilo se: [Otniel] je Otniel a je to Jaabec. A jaké je jeho [pravé] jméno? Jehuda, bratr Šimonův. Jmenuje se Otniel, protože mu Bůh odpověděl [anaho El]; Jaabec, protože radil [jaac] a šířil [ribec] Tóru v Izraeli.
תנא הוא עתניאל הוא יעבץ ומה שמו יהודה אחי שמעון שמו עתניאל שענאו אל יעבץ שיעץ וריבץ תורה בישראל
15
A odkud víme, že mu Bůh odpověděl? Neboť je psáno: „Jaabec vzýval Boha Izraele: Kéž mi opravdu požehnáš a rozšíříš mé území a tvá ruka bude se mnou a učiníš [mě chráněného] od zla, abych nebyl zarmoucen. A Bůh dal, oč prosil“ (1Pa 4,10).
ומנלן שענאו אל דכתיב (דברי הימים א ד, י) ויקרא יעבץ לאלהי ישראל לאמור אם ברך תברכני והרבית את גבולי והיתה ידך (עמדי ועשה מרעתי) לבלתי עצבי ויבא אלהים את אשר שאל
16
„Kéž mi opravdu požehnáš“ – v Tóře; „a rozšíříš mé území“ – žáky; „a tvá ruka bude se mnou“ – aby se mé učení nevytratilo z mého srdce; „a učiníš [me'ra'ati]“ – aby se mi naskytli druhové [re'im] jako já; „abych nebyl zarmoucen“ – aby mě zlý sklon nepřemohl od opakování [učení]. Učiníš-li tak – dobře; a ne-li – hle, půjdu se svým zármutkem do podsvětí. Ihned „Bůh dal, oč prosil“.
אם ברך תברכני בתורה והרבית את גבולי בתלמידים והיתה ידך עמדי שלא ישתכח תלמודי מלבי ועשה מרעתי שיזדמנו לי ריעים כמותי לבלתי עצבי שלא ישגבני יצה"ר מלשנות אם אתה עושה כן מוטב ואם לאו הריני הולך לנסיסי לשאול מיד ויבא אלהים את אשר שאל
17
Podobně o věci říkáš: „Chudý a utlačovatel se setkávají, Hospodin osvěcuje oči obou“ (Př 29,13): V hodině, kdy žák jde ke svému učiteli a řekne mu: Nauč mě Tóru – učí-li ho, „Hospodin osvěcuje oči obou“; a ne-li, „bohatý a chudý se setkávají, Hospodin učinil je všechny“ (Př 22,2) – ten, kdo tohoto učinil moudrým, ho učiní hloupým, a toho hloupého učiní moudrým. To je učení rabiho Natana.
כיוצא בדבר אתה אומר (משלי כט, יג) רש ואיש תככים נפגשו מאיר עיני שניהם ה' בשעה שהתלמיד הולך אצל רבו ואומר לו למדני תורה אם מלמדו מאיר עיני שניהם ה' ואם לאו (משלי כב, ב) עשיר ורש נפגשו עושה כולם ה' מי שעשאו חכם לזה עושה אותו טיפש טיפש לזה עושה אותו חכם זו משנת ר' נתן
18
Rabi Jehuda ha-Nasi říká: „Kéž mi opravdu požehnáš“ – v plodnosti a množení; „a rozšíříš mé území“ – syny a dcerami; „a tvá ruka bude se mnou“ – v obchodu; „a učiníš [mě chráněného] od zla“ – abych netrpěl bolestí hlavy, bolestí uší a bolestí očí; „abych nebyl zarmoucen“ – aby mě zlý sklon nepřemohl od opakování [učení]. Učiníš-li tak – dobře; a ne-li – hle, půjdu se svým zármutkem do podsvětí. „A Bůh mu dal, oč prosil.“
ר' יהודה הנשיא אומר אם ברך תברכני בפריה ורביה והרבית את גבולי בבנים ובבנות והיתה ידך עמדי במשא ובמתן ועשית מרעתי שלא יהא בי מיחוש ראש ומיחוש אזנים ומיחוש עינים לבלתי עצבי שלא ישגבני יצה"ר מלשנות אם אתה עושה כן מוטב ואם לאו הריני הולך בנסיסי לשאול ויבא לו אלהים את אשר שאל
19
Podobně o věci říkáš: „Chudý a utlačovatel se setkávají, Hospodin osvěcuje oči obou“: V hodině, kdy chudý jde k hospodáři a řekne: Živ mě – živí-li ho, dobře; a ne-li, „bohatý a chudý se setkávají, Hospodin učinil je všechny“ – ten, kdo tohoto učinil bohatým, ho učiní chudým, a toho chudého učiní bohatým.
כיוצא בדבר אתה אומר רש ואיש תככים נפגשו מאיר עיני שניהם ה' בשעה שעני הולך אצל בעל הבית ואמר פרנסני אם מפרנסו מוטב ואם לאו עשיר ורש נפגשו עושה כולם ה' מי שעשאו עשיר לזה עושה אותו עני עני לזה עושה אותו עשיר
20
Rabi Šimon řekl: Jako jsme shledali atd.
אר"ש מה מצינו כו'
21
Rabíni učili: Rabi Šimon říká: Pět obětí za hřích se nechává zemřít: mládě oběti za hřích, náhrada oběti za hřích, oběť za hřích, jejíž majitelé zemřeli, oběť za hřích, jejíž majitelé dosáhli smíření, a oběť za hřích, které uplynul její rok.
ת"ר רבי שמעון אומר חמש חטאות מתות ולד חטאת ותמורת חטאת וחטאת שמתו בעליה וחטאת שכפרו בעליה וחטאת שעיברה שנתה
22
Nemůžeš mluvit o mláděti oběti za hřích u obce, protože u obce není oběť za hřích samice; a nemůžeš mluvit o náhradě oběti za hřích u obce, protože obec nečiní náhradu; a nemůžeš mluvit o oběti za hřích, jejíž majitelé zemřeli, u obce, protože obec neumírá.
אי אתה יכול לומר ולד חטאת בציבור לפי שאין חטאת נקבה בציבור ואי אתה יכול לומר תמורת חטאת בציבור לפי שאין ציבור עושין תמורה ואי אתה יכול לומר חטאת שמתו בעליה בציבור לפי שאין הציבור מתים
23
[O oběti], jejíž majitelé dosáhli smíření, a [o oběti], které uplynul její rok, jsme [rozlišení] nenašli; mohl bych myslet, že platí jak u jednotlivce, tak u obce.
שכיפרו בעליה ושעיברה שנתה לא מצינו יכול יהו נוהגות בין ביחיד בין בציבור
24
Řekl jsi: Ať se nevysvětlené učí z vysvětleného: jako vysvětlené [platí] u jednotlivce, a ne u obce, tak i [oběť], jejíž majitelé dosáhli smíření, a [oběť], které uplynul její rok – tyto věci jsou řečeny o jednotlivci, a ne o obci.
אמרת ילמד (אדם) סתום ממפורש מה מפורש ביחיד ולא בצבור אף בשכיפרו בעליה ושעיברה שנתה ביחיד דברים אמורים ולא בציבור

Originál: Temurah 16a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu