[Jde o případ], kdy ho předtím obětovala. O jaký případ jde? Řekneš-li, že jí jej převedl okamžitě, je samozřejmé, že je dovolen, neboť do té doby s ní nespal.
שקדמה והקריבתו היכי דמי אי נימא דאקניה ניהליה לאלתר פשיטא דמותר דעד כאן לא בא עליה
Ale když jí řekl: „Ať jej nenabudeš dříve než v okamžiku souložení“ – může jej vůbec obětovat? Milosrdný řekl: „Když někdo zasvětí svůj dům jako svatý Hospodinu“ (Lv 27,14) – jako je jeho dům v jeho vlastnictví, tak [smí zasvětit jen] vše, co je v jeho vlastnictví.
ואלא דאמר לה לא ניקני ליך עד שעת ביאה מי מציא מקרבה ליה (ויקרא כז, יד) איש כי יקדיש את ביתו קדש לה' אמר רחמנא מה ביתו ברשותו אף כל ברשותו
Rav Ošaja se otázal: Jestliže jej předtím posvětila, jak tomu je? Rozhodni to z [výroku]rabiho Elazara, neboť rabi Elazar řekl: [Jestliže jej] předtím obětovala – obětovala jej, protože v okamžiku souložení už neexistuje; ale jestliže jej posvětila, je zakázán.
בעי רב אושעיא קדמה והקדישתו מאי תפשוט ליה מדרבי אלעזר דאמר רבי אלעזר קדמה והקריבתו הקריבתו היא דהא ליתיה בשעת ביאה אבל הקדישתו אסור
Právě na to se ptá: Obětovala-li jej, protože v okamžiku souložení už neexistuje, je dovolen, ale posvětila-li jej, [existuje] v okamžiku souložení, a je tedy zakázán;
היא גופה קמיבעיא ליה הקריבתו והא ליתיה בשעת ביאה מותר אבל הקדישה בשעת ביאה אסור
nebo snad, protože jsme se učili: „Jeho výrok vůči Nejvyššímu je jako jeho předání obyčejnému člověku“, je-li jej posvětila, je dovolen, a tím spíše, obětovala-li jej? Zůstává to nerozhodnuto.
או דלמא כיון דתנן אמירתו לגבוה כמסירתו להדיוט הקדישתו מותר וכל שכן הקריבתו תיקו
„Za tohoto beránka“ – ale vždyť chybí přitažení! [Jde] o nevěstku pohanku, která nenabývá přitažením. A chceš-li, řekni: i o nevěstku Izraelitku, například když [beránek] stojí na jejím dvoře.
טלה זה והא מחוסר משיכה בזונה עובדת כוכבים דלא קניא במשיכה ואיבעית אימא אפי' בזונה ישראלית כגון דקאי בחצרה
Pak jí jej ale dal už na počátku! [Jde o případ], kdy jí jej zastavil jako zástavu a řekl jí: „Dám-li ti do toho a toho dne peníze, dobře; a ne-li, bude beránek tvou mzdou.“
הא יהבית לה מעיקרא דשוויה לה אפותיקי ואמר לה אם עד יום פלוני יהיבנא לך זוזי מוטב ואם לאו טלה באתננך
A Levi – vždyť je psáno „nevěstka“! Řekne ti: To [učí, že platí o] nevěstce i o té, která nevěstkou není. A Rav – odkud bere, [že platí o] nevěstce, a ne o té, která nevěstkou není?
ולוי נמי והכתיב זונה אמר לך ההיא זונה ולא זונה ורב ההיא זונה ולא זונה מנא לי'
Odvozuje to od Rabiho, jak se učí: Rabi říká: Zakázána je jen mzda, která mu přichází skrze přestupek; ale mzda vlastní manželky, když je nida, a [mzda], kterou jí dal za její uvolnění, a [mzda], kterou ona dala jemu jako jeho mzdu, jsou dovoleny.
נפקא ליה מדרבי דתניא רבי אומר אין אתנן אסור אלא כל אתנן הבאות לו בעבירה אבל אתנן אשתו נדה ושנתן לה שכר להפקעתה ושנתנה לו באתננו מותרין
Jaký je důvod? Zde je psáno „ohavnost“ a tam je psáno: „Neboť kdokoli učiní některou z těchto ohavností“ (Lv 18,29). Jako tam jde o zakázané svazky, v nichž zasnoubení nenabývá účinnosti, tak i zde [jde o ženu], u níž zasnoubení nenabývá účinnosti.
מ"ט כתיב הכא תועבה וכתיב התם (ויקרא יח, כט) כי כל אשר יעשה מכל התועבות האל מה להלן עריות שאין קדושין תופסין בה ה"נ אין קדושין תופסין בה
A kohen, který s ní spí, nedostává za ni bičování kvůli [zákazu] nevěstky. Jaký je důvod? Verš říká: „Ať neznesvětí své potomstvo“ (Lv 21,15) – [týká se toho], jehož potomstvo se počítá po něm; to vylučuje pohanku, jejíž potomstvo se po něm nepočítá.
וכהן שבא עליה אין לוקה עליה משום זונה מ"ט דאמר קרא (ויקרא כא, טו) לא יחלל זרעו מי שזרעו מיוחס אחריו יצא עובדת כוכבים דאין זרעו מיוחס אחריו
Mzda nevěstky Izraelitky je dovolena. Jaký je důvod? Protože zasnoubení u ní nabývá účinnosti. A kohen, který s ní spí, dostává bičování kvůli [zákazu] nevěstky. Jaký je důvod? Protože jeho potomstvo se počítá po něm.
זונה ישראלית אתננה מותר מה טעם דהא קדושין תופסין בה וכהן שבא עליה לוקה משום זונה מ"ט דהא זרעו מיוחס אחריו
Rava však řekl: Jak u té, tak u oné je mzda zakázána, a kohen, který s ní spí, dostává bičování kvůli [zákazu] nevěstky. Jaký je důvod? Odvozují se jedna od druhé: Jako [u] nevěstky Izraelitky jde o zákaz, tak i [u] nevěstky pohanky jde o zákaz; a jako je mzda nevěstky pohanky zakázána, tak je zakázána i mzda nevěstky Izraelitky.
ורבא אמר אחד זה ואחד זה אתננה אסור וכהן הבא עליה לוקה משום זונה מ"ט ילפי מהדדי מה זונה ישראלית בלאו אף זונה עובדת כוכבים בלאו ומה אתנן זונה עובדת כוכבים אסור אף אתנן זונה ישראלית אסור
Namítá se: Jak u nevěstky pohanky, tak u nevěstky Izraelitky je mzda zakázána. Je to vyvrácení Abajeho? Abaje ti řekne: Čí je tento [výrok]? Je to rabi Akiva, který říká, že zasnoubení nenabývá účinnosti u těch, s nimiž je [styk zakázán] pod trestem zákazu.
מיתיבי אחד זונה עובדת כוכבים ואחד זונה ישראלית אתננה אסור תיובתא דאביי אמר לך אביי הא מני ר' עקיבא היא דאמר אין קדושין תופסין בחייבי לאוין
A podle Ravy – proč učí „například vdova veleknězi“? [Aby to bylo] podobné vdově: Jako za vdovu nedostává bičování, dokud nebyl varován, tak i u nevěstky [je mzda zakázána], jen když řekne: „Tu máš [jako mzdu].“
ולרבא מאי שנא דקתני כגון אלמנה לכ"ג דומיא דאלמנה מה אלמנה לא לקי עד דמתרי בה אף זונה עד דאמר הא לך
To vylučuje [názor]rabiho Elazara, neboť rabi Elazar řekl: Svobodný muž, který spí se svobodnou ženou ne kvůli manželství, z ní činí nevěstku. Ale tam, kde byla nevěstkou od počátku, je [mzda] vskutku zakázána.
לאפוקי מדרבי אלעזר דאמר רבי אלעזר פנוי הבא על הפנויה שלא לשם אישות עשאה זונה אבל היכא דזונה מעיקרא ה"נ דאסור
Vždyť v závěru učí: Vdova veleknězi, rozvedená a chalica obyčejnému kohenovi – jejich mzda je zakázána. A u nich přece zasnoubení nabývá účinnosti! Čí je tento [výrok]?
והא קתני סיפא אלמנה לכהן גדול גרושה וחלוצה לכהן הדיוט אתננה אסור והא הני קדושין תופסין בהן הא מני
Originál: Temurah 29b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.