Žalmy 31 v talmudu

Je-li učencem, není to třeba. Abaje řekl: I učenec musí říci alespoň jeden verš prosby o milosrdenství, například: „Do tvé ruky svěřuji svého ducha; vykoupil jsi mě, Hospodine, Bože pravdy“ (Ž 31,6)

… cesta a hřích. Strach, neboť je psáno: „Mé srdce buší, opustila mě má síla“ (Ž 38,11). Cesta, neboť je psáno: „Zlomil na cestě mou sílu“ (Ž 102,24). Hřích, neboť je psáno: „Pro mou vinu klesá má síla“ (Ž 31,11)

… říká: Požehnaný, který oživuje mrtvé. Rav řekl: Mrtvý nebývá zapomenut ze srdce dříve než po dvanácti měsících, neboť je řečeno: „Zapomenut jsem ze srdce jako mrtvý, stal jsem se jako ztracená nádoba“ (Ž 31,13)

… má peníze a půjčuje je bez svědků, přestupuje „před slepého nepoložíš překážku“. A Reš Lakiš řekl: Přivolává na sebe kletbu, jak je řečeno: „Ať oněmí lživé rty, které mluví drze proti spravedlivému“ (Ž 31,19)

… podivuhodné pro tebe, co o tom můžeš vědět? Co je hlubší než podsvětí, co na tom chceš zkoumat? Přemýšlej o tom, co ti bylo povoleno; nemáš co činit se skrytými věcmi. Rav řekl: „Ať oněmí lživé rty“ (Ž 31,19)

Ti dva žáci seděli před Ravou. Jeden mu řekl: Ve snu mi předčítali: „Jak hojné je tvé dobro, které jsi uchoval pro ty, kdo se tě bojí“ (Ž 31,20)

… Kdo se oslavuje hanbou svého druha, nemá podíl v budoucím světě. Kdo se oslavuje slávou Živého věků, tím spíše. Co je psáno dále? „Jak veliká je tvá dobrota, kterou jsi uchoval pro ty, kdo se tě bojí“ (Ž 31,20)

… k tobě bude modlit každý zbožný“ (Ž 32,6) atd. Jiný řekl: „A ať se radují všichni, kdo se k tobě utíkají“ (Ž 5,12) atd. A jiný řekl: „Jak hojné je tvé dobro, které jsi uchoval pro ty, kdo se tě bojí“ (Ž 31,20)