Je-li učencem, není to třeba. Abaje řekl: I učenec musí říci alespoň jeden verš prosby o milosrdenství, například: „Do tvé ruky svěřuji svého ducha; vykoupil jsi mě, Hospodine, Bože pravdy“ (Ž 31,6).
אם תלמיד חכם הוא אין צריך אמר אביי אף תלמיד חכם מיבעי ליה למימר חד פסוקא דרחמי כגון (תהלים לא, ו) בידך אפקיד רוחי פדיתה אותי ה' אל אמת:
Rabi Levi bar Chama řekl, že rabi Šimon ben Lakiš řekl: Vždy ať člověk popudí dobrý sklon proti zlému sklonu, neboť je řečeno: „Chvějte se [rozhněvejte se] a nehřešte“ (Ž 4,5). Přemůže-li ho, dobře; a ne-li, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „promluvte ve svém srdci“. Přemůže-li ho, dobře; a ne-li, ať přečte Šema, neboť je řečeno: „na svém loži“. Přemůže-li ho, dobře; a ne-li, ať si připomene den smrti, neboť je řečeno: „a ztichněte. Sela.“
א"ר לוי בר חמא אמר ר"ש בן לקיש לעולם ירגיז אדם יצר טוב על יצר הרע שנא' (תהלים ד, ה) רגזו ואל תחטאו. אם נצחו מוטב ואם לאו יעסוק בתורה שנאמר אמרו בלבבכם אם נצחו מוטב ואם לאו יקרא קריאת שמע שנאמר על משכבכם אם נצחו מוטב ואם לאו יזכור לו יום המיתה שנאמר ודומו סלה.
A rabi Levi bar Chama řekl, že rabi Šimon ben Lakiš řekl: Co znamená, co je psáno: „Dám ti kamenné desky, Tóru a přikázání, které jsem napsal, abys je vyučoval“ (Ex 24,12)? „Desky“ – to je Desatero; „Tóra“ – to je Písmo; „a přikázání“ – to je Mišna; „které jsem napsal“ – to jsou Proroci a Spisy; „abys je vyučoval“ – to je Gemara. Učí to, že to vše bylo dáno Mojžíšovi na Sinaji.
וא"ר לוי בר חמא אמר ר' שמעון בן לקיש מאי דכתיב (שמות כד, יב) ואתנה לך את לוחות האבן והתורה והמצוה אשר כתבתי להורותם לוחות אלו עשרת הדברות תורה זה מקרא והמצוה זו משנה אשר כתבתי אלו נביאים וכתובים להורותם זה גמרא מלמד שכולם נתנו למשה מסיני:
Rabi Jicchak řekl: Každý, kdo čte Šema na svém loži, je jako by držel v ruce dvousečný meč, neboť je řečeno: „Boží chvála v jejich hrdle a dvousečný meč v jejich ruce“ (Ž 149,6). Odkud to plyne? Mar Zutra, a někteří říkají Rav Aši, řekl: Ze začátku oddílu, neboť je psáno: „Ať jásají zbožní ve slávě, ať plesají na svých ložích“ (Ž 149,5), a hned potom je psáno: „Boží chvála v jejich hrdle a dvousečný meč v jejich ruce.“
א"ר יצחק כל הקורא ק"ש על מטתו כאלו אוחז חרב של שתי פיות בידו שנאמר (תהלים קמט, ו) רוממות אל בגרונם וחרב פיפיות בידם מאי משמע אמר מר זוטרא ואיתימא רב אשי מרישא דענינא דכתיב (תהלים קמט, ה) יעלזו חסידים בכבוד ירננו על משכבותם וכתיב בתריה רוממות אל בגרונם וחרב פיפיות בידם.
A rabi Jicchak řekl: Od každého, kdo čte Šema na svém loži, se škůdci drží stranou, neboť je řečeno: „Synové plamene (rešef) vzlétají vzhůru“ (Jb 5,7). A „vzlétání“ není nic jiného než Tóra, neboť je řečeno: „Přelétneš-li po ní očima, už tu není“ (Př 23,5). A rešef není nic jiného než škůdci, neboť je řečeno: „vysílení hladem, stráveni rešefem a hořkou nákazou“ (Dt 32,24).
ואמר רבי יצחק כל הקורא קריאת שמע על מטתו מזיקין בדילין הימנו שנאמר (איוב ה, ז) ובני רשף יגביהו עוף ואין עוף אלא תורה שנאמר (משלי כג, ה) התעיף עיניך בו ואיננו ואין רשף אלא מזיקין שנאמר (דברים לב, כד) מזי רעב ולחומי רשף וקטב מרירי.
Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Od každého, kdo se zabývá Tórou, se utrpení drží stranou, neboť je řečeno: „Synové rešefu vzlétají vzhůru.“ A „vzlétání“ není nic jiného než Tóra, neboť je řečeno: „Přelétneš-li po ní očima, už tu není.“ A rešef není nic jiného než utrpení, neboť je řečeno: „vysílení hladem, stráveni rešefem“.
אמר רבי שמעון בן לקיש כל העוסק בתורה יסורין בדילין הימנו שנאמר ובני רשף יגביהו עוף ואין עוף אלא תורה שנאמר התעיף עיניך בו ואיננו ואין רשף אלא יסורין שנאמר מזי רעב ולחומי רשף
Řekl mu rabi Jochanan: To přece vědí i školní děti, neboť je řečeno: „Řekl: Budeš-li opravdu poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, a dělat, co je správné v jeho očích, naslouchat jeho přikázáním a zachovávat všechna jeho nařízení, nedopustím na tebe žádnou z nemocí, které jsem dopustil na Egypt, neboť já jsem Hospodin, tvůj lékař“ (Ex 15,26). Nýbrž: na každého, kdo se může zabývat Tórou, a nezabývá se jí, přivede Svatý, budiž požehnán, ošklivá utrpení, která ho rozvrátí, neboť je řečeno: „Oněměl jsem a mlčel, umlkl jsem i o dobrém, a má bolest se rozjitřila“ (Ž 39,3). A „dobré“ není nic jiného než Tóra, neboť je řečeno: „Dávám vám dobré učení, neopouštějte mou Tóru“ (Př 4,2).
אמר ליה רבי יוחנן הא אפילו תינוקות של בית רבן יודעין אותו שנאמר (שמות טו, כו) ויאמר אם שמוע תשמע לקול ה' אלהיך והישר בעיניו תעשה והאזנת למצותיו ושמרת כל חקיו כל המחלה אשר שמתי במצרים לא אשים עליך כי אני ה' רופאך אלא כל שאפשר לו לעסוק בתורה ואינו עוסק הקב"ה מביא עליו יסורין מכוערין ועוכרין אותו שנא' (תהלים לט, ג) נאלמתי דומיה החשיתי מטוב וכאבי נעכר ואין טוב אלא תורה שנאמר (משלי ד, ב) כי לקח טוב נתתי לכם תורתי אל תעזובו.
Rabi Zera, a někteří říkají rabi Chanina bar Papa, řekl: Pojď a pohleď, že způsob Svatého, budiž požehnán, není jako způsob člověka z masa a krve. Způsob člověka z masa a krve: když člověk prodá věc druhému, prodávající je smutný a kupující se raduje. Ale Svatý, budiž požehnán, takový není: dal Izraeli Tóru a radoval se, neboť je řečeno: „Dávám vám dobré zboží (lekach), neopouštějte mou Tóru.“
אמר רבי זירא ואיתימא רבי חנינא בר פפא בא וראה שלא כמדת הקב"ה מדת בשר ודם מדת בשר ודם אדם מוכר חפץ לחבירו מוכר עצב ולוקח שמח אבל הקב"ה אינו כן נתן להם תורה לישראל ושמח שנא' כי לקח טוב נתתי לכם תורתי אל תעזובו.
Rava, a někteří říkají Rav Chisda, řekl: Vidí-li člověk, že na něho přicházejí utrpení, ať zkoumá své skutky, neboť je řečeno: „Zpytujme a zkoumejme své cesty a navraťme se k Hospodinu“ (Pl 3,40). Zkoumal a nic nenašel? Ať to připíše zanedbávání Tóry, neboť je řečeno: „Blaze muži, kterého ty, Hospodine, ukázňuješ a kterého učíš ze své Tóry“ (Ž 94,12).
אמר רבא ואיתימא רב חסדא אם רואה אדם שיסורין באין עליו יפשפש במעשיו שנא' (איכה ג, מ) נחפשה דרכינו ונחקורה ונשובה עד ה' פשפש ולא מצא יתלה בבטול תורה שנאמר (תהלים צד, יב) אשרי הגבר אשר תיסרנו יה ומתורתך תלמדנו
Rava řekl, že Rav Sechora řekl, že Rav Huna řekl: Každého, v kom má Svatý, budiž požehnán, zalíbení, drtí utrpeními, neboť je řečeno: „Hospodinu se zalíbilo zdrtit ho nemocí“ (Iz 53,10).
אמר רבא אמר רב סחורה אמר רב הונא כל שהקב"ה חפץ בו מדכאו ביסורין שנאמר (ישעיהו נג, י) וה' חפץ דכאו החלי
Mohl bych myslet, že i když je nepřijal s láskou? Proto se praví: „Jestliže jeho duše dá sebe jako oběť za vinu“ (Iz 53,10) – jako oběť za vinu [se přináší] s vědomím, tak i utrpení [mají být přijata] s vědomím.
יכול אפילו לא קבלם מאהבה תלמוד לומר (ישעיהו נג, י) אם תשים אשם נפשו מה אשם לדעת אף יסורין לדעת
A přijal-li je, jaká je jeho odměna? „Uzří potomstvo, prodlouží své dny“ (Iz 53,10). A nejen to, ale jeho učení se v jeho ruce udrží, neboť je řečeno: „a Hospodinova vůle se jeho rukou zdaří“ (Iz 53,10).
ואם קבלם מה שכרו (ישעיהו נג, י) יראה זרע יאריך ימים ולא עוד אלא שתלמודו מתקיים בידו שנא' (ישעיהו נג, י) וחפץ ה' בידו יצלח
Rozcházejí se v tom rabi Jaakov bar Idi a rabi Acha bar Chanina. Jeden řekl: Utrpení z lásky jsou všechna ta, při nichž nedochází k zanedbání Tóry, neboť je řečeno: „Blaze muži, kterého ty, Hospodine, ukázňuješ a kterého učíš ze své Tóry“ (Ž 94,12).
פליגי בה רבי יעקב בר אידי ורבי אחא בר חנינא חד אמר אלו הם יסורין של אהבה כל שאין בהן בטול תורה שנאמר (תהלים צד, יב) אשרי הגבר אשר תיסרנו יה ומתורתך תלמדנו
A druhý řekl: Utrpení z lásky jsou všechna ta, při nichž nedochází k zanedbání modlitby, neboť je řečeno: „Požehnán buď Bůh, který neodmítl mou modlitbu ani ode mne neodňal své milosrdenství“ (Ž 66,20).
וחד אמר אלו הם יסורין של אהבה כל שאין בהן בטול תפלה שנאמר (תהלים סו, כ) ברוך אלהים אשר לא הסיר תפלתי וחסדו מאתי
úsudek z lehčího na těžší ze zubu a oka. Jestliže [kvůli] zubu a oku, které jsou jen jedním z údů člověka, otrok odchází na svobodu, tím spíše utrpení, která očišťují celé tělo člověka.
ק"ו משן ועין מה שן ועין שהן אחד מאבריו של אדם עבד יוצא בהן לחרות יסורין שממרקין כל גופו של אדם על אחת כמה וכמה
A to je [výrok]rabiho Šimona ben Lakiše, neboť rabi Šimon ben Lakiš řekl: Slovo „smlouva“ je řečeno o soli a slovo „smlouva“ je řečeno o utrpeních. O soli, neboť je psáno: „Nedopustíš, aby chyběla sůl smlouvy“ (Lv 2,13); o utrpeních, neboť je psáno: „To jsou slova smlouvy“ (Dt 28,69). Jako u smlouvy zmíněné u soli sůl zjemňuje maso, tak i u smlouvy zmíněné u utrpení utrpení očišťují všechny hříchy člověka.
והיינו דרבי שמעון בן לקיש דאמר רשב"ל נאמר ברית במלח ונאמר ברית ביסורין נאמר ברית במלח דכתיב (ויקרא ב, יג) ולא תשבית מלח ברית ונאמר ברית ביסורין דכתיב (דברים כח, סט) אלה דברי הברית מה ברית האמור במלח מלח ממתקת את הבשר אף ברית האמור ביסורין יסורין ממרקין כל עונותיו של אדם:
Učí se: Rabi Šimon bar Jochaj říká: Tři dobré dary dal Svatý, budiž požehnán, Izraeli, a všechny je dal jen skrze utrpení. Jsou to: Tóra, země Izraele a budoucí svět.
תניא רבי שמעון בן יוחאי אומר שלש מתנות טובות נתן הקדוש ברוך הוא לישראל וכולן לא נתנן אלא ע"י יסורין אלו הן תורה וארץ ישראל והעולם הבא
Země Izraele – neboť je psáno: „Jako muž ukázňuje svého syna, tak tě ukázňuje Hospodin, tvůj Bůh“ (Dt 8,5), a hned potom je psáno: „Neboť Hospodin, tvůj Bůh, tě přivádí do dobré země“ (Dt 8,7).
ארץ ישראל דכתיב (דברים ח, ה) כי כאשר ייסר איש את בנו ה' אלהיך מיסרך וכתיב בתריה כי ה' אלהיך מביאך אל ארץ טובה
Jeden recitátor barajt učil před rabim Jochananem: Každému, kdo se zabývá Tórou a skutky milosrdenství
תני תנא קמיה דר' יוחנן כל העוסק בתורה ובגמילות חסדים
Originál: Berakhot 5a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.