MIŠNA: Plody z ciziny, které se dostaly do země [Izraele], podléhají chale. Vyšly-li odtud tam, rabi Eliezer ukládá povinnost a rabi Akiva osvobozuje. Hlína z ciziny, která přišla na lodi do země, podléhá desátkům a sedmému roku. Řekl rabi Jehuda: Kdy? Když se loď dotýká [dna]. Těsto hnětené ovocnými šťávami podléhá chale a jí se nečistýma rukama. Žena smí sedět a odebírat svou chalu nahá, protože se může zakrýt, ale muž ne.
GEMARA: Plody z ciziny atd. Je psáno: „Do země, do které vás přivádím“ (Nu 15,18). Tam jste povinni, nejste povinni v cizině. Učí se: To jsou slova rabi Meira. Slova rabi Jehudy však [jsou]: Plody z ciziny, které se dostaly do země: rabi Eliezer osvobozuje a rabi Akiva ukládá povinnost. Jaký je důvod rabi Eliezera? „Chleba země“ (Nu 15,19), ne chléb z ciziny. Jaký je důvod rabi Akivy? „Do země, do které vás přivádím“ (Nu 15,18). Tam jste povinni, ať z plodů země, ať z plodů z ciziny.
Jak vykládá rabi Akiva důvod rabi Eliezera: „Chleba země“? O lodi, která se dostala do země. Utvořila-li se na něm kůrka uvnitř hranice, podléhá; vně hranice je osvobozeno. Podle názoru rabi Akivy je to totéž s lodí, totéž s těstem pohana, totéž s jejich vnesením: vše se řídí utvořením kůrky v peci. Mudrci souhlasí s rabi Akivou ohledně jejich vnesení do země, že vše se řídí utvořením kůrky v peci; [to plyne] z toho, že rabi Akiva namítá rabi Eliezerovi a on to od něho přijímá.
Rabi Jona se tázal před rabi Jirmejou: Když Izrael vstoupil do země a našel vlhké stojící obilí, je zakázáno kvůli novému? Řekl mu: Proč ne? Dosud vlhké, a dokonce i suché? Řekl mu: I suché, i požaté. Tedy i pšenice na půdě? Tak říkám: Izrael by nesměl v noci Pesachu jíst maces. Řekl rabi Jona: Když jsem vyšel, podivil jsem se, že jsem mu neřekl: Je rozdíl, neboť přikázání konat vytlačuje zákaz. Podle názoru rabi Jony, který říká, že přikázání konat vytlačuje zákaz, i když není napsáno vedle něho, je to dobře. Podle názoru rabi Josiho, který říká, že přikázání konat vytlačuje zákaz, jen je-li napsáno vedle něho, [lze vyložit] tím, co jim prodávali pohanští kupci, a podle rabi Jišmaele. Neboť rabi Jišmael řekl: Všechny „příchody“ zmíněné v Tóře jsou řečeny o době po čtrnácti letech: sedmi, kdy dobývali, a sedmi, kdy dělili. Namítl rabi Bun bar Kahana: Vždyť je psáno: „A jedli z úrody země nazítří po Pesachu“ (Joz 5,11) – nebylo to šestnáctého? Namítl rabi Lazar ben rabi Josi před rabi Josim: Vždyť je psáno: „Nazítří po Pesachu vyšli synové Izraele s vztyčenou rukou před očima celého Egypta“ (Nu 33,3) – nebylo to patnáctého?
„Vyšly-li odtud tam, rabi Eliezer ukládá povinnost a rabi Akiva osvobozuje.“ Řekli: Rabi Eliezer je podle svého místa a rabi Akiva je podle svého místa. Rabi Eliezer podle svého místa: jaký je důvod rabi Eliezera? „Chleba země“ – na každém místě, kde je. Rabi Akiva podle svého místa: jaký je důvod rabi Akivy? „Do země, do které vás přivádím“: tam jste povinni, a nejste povinni v cizině.
Rabíni z Kesareje jménem rabi Chaniny: Je to ve sporu. „Každé místo, na které vkročí vaše noha, bude vaše“ (Dt 11,24). V obecném pravidle není nic než to, co je v jednotlivostech; a to podle rabi Jehudy. Namítají rabi Jehudovi: Jde-li o pohraničí země Izraele, vždyť je psáno: „Od pouště a tohoto Libanonu až k velké řece, řece Eufratu, celá země Chetejců, až k Velkému moři na západě bude vaše území“ (Joz 1,4). Ale nehodí-li se to na pohraničí Izraele, vztahuj to na pohraničí mimo zemi. Potom co dobýval David v Aram Naharajim a Aram Cova, by mělo podléhat chale. Je rozdíl, protože David opomíjel pohraničí země Izraele a dobýval pohraničí mimo zemi.
Chtěli říci: Kdo tam říká, že je povinnost, i zde říká, že je povinnost; kdo tam říká, že je osvobozeno, i zde říká, že je osvobozeno. Ale i podle toho, kdo tam říká, že je osvobozeno, je zde povinnost: jakmile Izrael vstoupil, stali se povinnými. Je psáno: „On obnovil území Izraele od vstupu do Chamátu až k Pustému moři podle slova Hospodina, Boha Izraele, které promluvil skrze svého služebníka Jonáše, syna Amitajova, proroka z Gat-Chéferu“ (2Kr 14,25). Rabi Chananja a rabi Mana: Jeden říká: Všechno, co dobyl Jošua, dobyl tento. Druhý říká: Více, než dobyl Jošua, dobyl tento. Rabi Sidor učí a podporuje rabi Manu: Jen málo dní strávil Izrael v té zemi.
„Řekl rabi Jehuda: Kdy? Když se loď dotýká [dna].“ Řekl rabi Chagaj: Rabi Jehuda je důsledný ve svém názoru, neboť rabi Jehuda osvobozuje ve vodě, protože v ní není podstata. Řekl rabi Avin: Není rozumné, aby se jeho názor neobrátil. Když se loď nedotýká [dna], je to, jako by se dotýkala? Když se loď nedotýká, jsou její desátky z halachy: odvádí se z ní za neproděravěný květináč a z neproděravěného květináče za ni. Jako se učí: U neproděravěného květináče jsou desátky z halachy, jeho pozdvihovaná dávka nezpůsobuje směs a nenese se za ni pětina. Rabi Hila jménem rabi Lazara: Kdo koupí v Sýrii proděravěný květináč, i když nekoupil hlínu pod ním a půdu na něm, koupil tak, že podléhá desátkům a sedmému roku, i kdyby ležel na dvou kolících. I rabi Jehuda s tím souhlasí. Jaký je rozdíl mezi ním a lodí? Loď stoupá a klesá, kdežto tento je na svém místě.
Rabi Josi ben rabi Chanina řekl: To je podle rabi Elazara ben Jehudy z Birtoty, neboť jsme se tam učili: Rabi Lazar ben Jehuda z Birtoty říká jménem rabi Jehošui: Znehodnotil všechno. A rabi Akiva říká jeho jménem: Znehodnotil jen místo svého dotyku. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: V čem se rozcházejí? Když bylo [těsto] připraveno [k nečistotě] a pak hněteno, protože ovocné šťávy jsou jednoznačné k přípravě. Avšak bylo-li hněteno a pak připraveno, ovocné šťávy nejsou jednoznačné k přípravě. Rabi Chija jménem rabi Jochanana: Je to podle všech. Přestože rabi Akiva tam říká, že ovocné šťávy nejsou jednoznačné ohledně nečistoty, zde souhlasí, že ovocné šťávy jsou jednoznačné ohledně chaly.
Strážci zahrad a sadů, jak s nimi naložíš? Jako o cestě před nimi, nebo o cestě zpět? Poslechněme si z tohoto: Žena sedí a odebírá svou chalu nahá. A tato žena, nesedí snad ve svém domě? A ty říkáš: Neobtěžují ji. I zde ho neobtěžují.
Učí se: Voda před jídlem je dobrovolná a voda po jídle je povinností. Při první si však umyje ruce a přeruší, při druhé si umyje ruce a nepřeruší. Co znamená „přeruší“? Rabi Jaakov bar Acha řekl: Umyje si je a opakuje. Rabi Šmuel bar Rav Jicchak se tázal: Umyje si je a opakuje, a ty říkáš, že je to dobrovolné? Chce-li někdo říci, že kvůli tomu jde čtyři míle, a ty říkáš, že je to dobrovolné?
Řekl rabi Jaakov bar Idi: Kvůli první [vodě] se jedlo vepřové maso a kvůli druhé odešla žena ze svého domu. A někteří říkají, že kvůli ní byli zabiti tři lidé.
To říká, že hýždě nejsou považovány za nahotu. To platí pro požehnání; ale dívat se na ně, byť sebeméně, je zakázáno. Jako se učí: Kdo se dívá na patu ženy, je jako kdo se dívá do jejího lůna; a kdo se dívá do jejího lůna, je, jako by s ní spal. Šmuel řekl: Hlas ženy je nahotou. Jaký je důvod? „A stalo se, že hlasem jejího smilstva byla země znesvěcena“ atd. (Jr 3,9).
Rav Huna řekl: Člověk smí stát nad výkaly a modlit se, jen když se jeho tělo výkalů nedotýká. Sedl si a neočistil se, je to zakázáno. Řekl rabi Mana: Přestože rabi Josi tuto věc neřekl, řekl obdobnou: Rav Huna řekl: Člověk smí stát nad výkaly a modlit se, jen když se jeho tělo výkalů nedotýká. Sedl si a neočistil se – hle, jeho tělo se výkalů dotýká.
Originál: Jerusalem Talmud Challah 2:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.