Talmud česky

Sota 1:7 סוטה

Jeruzalémský talmud · Našim – Ženy · halacha 1:7 · 5 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
MIŠNA: Jakou mírou člověk měří, takovou se mu měří. Ona se ozdobila k hříchu, a Všudypřítomný ji zohavil. Ona se odhalila k hříchu, Všudypřítomný ji odhalil. Stehno začalo s hříchem první a potom břicho; proto bude stiženo první stehno a potom břicho. A ani zbytek těla neunikne.
משנה: בְּמִידָּה שֶׁאָדָם מוֹדֵד בָּהּ מוֹדְדִין לוֹ הִיא קִישְּׁטָה אֶת עַצְמָהּ לָעֲבֵירָה וְהַמָּקוֹם נִיוְולָהּ. הִיא גִילְּתָהּ אֶת עַצְמָהּ לָעֲבֵירָה הַמָּקוֹם גִּילָּה עָלֶיהָ. הַיָּרֵךְ הִתְחִילָה בָּעֲבֵירָה תְחִילָּה וְאַחַר כָּךְ הַבֶּטֶן לְפִיכָךְ תִּלְקֶה הַיָּרֵךְ תְּחִילָּה וְאַחַר כָּךְ הַבֶּטֶן. וּשְׁאָר הַגּוּף לֹא פָלֵט.
2
GEMARA: „Jakou mírou člověk měří, takovou se mu měří“ atd. Bylo učeno jménem rabi Meira: Jakou mírou člověk měří, takovou se mu měří. Jaký je důvod? „Mírou po míře“ (Iz 27,8), [to jest] sea po see. Mám tu jen seu. Odkud zahrnout tarkav, půl tarkavu, kav, půl kavu, rova, tuman, půl tumanu a uchlu? Učí se: „Neboť každá míra měřící v hluku“ (Iz 9,4). Zahrnul tu mnoho měr. Mám tu jen to, co je mírou. Odkud [víme], že drobné mince se spojují k velkému účtu? Učí se: „Jedna k jedné, aby se našel účet“ (Kaz 7,27). Běžně se děje, že člověk klopýtne o hřích, za který je trest smrti z rukou nebes: zemře mu vůl, ztratí se mu slepice, rozbije se mu lahvička, zakopne si o prst – a účet se vyrovnává. Jiný výklad: Jedna [událost] se přihodí k jedné a účet se vyrovnává. A kolik je vyrovnání účtu? Až po jedinou.
הלכה: בְּמִידָּה שֶׁאָדָם מוֹדֵד בָּהּ מוֹדְדִין לוֹ כול׳. תַּנֵּי בְשֵׁם רִבִּי מֵאִיר. בְּמִידָּה שֶׁאָדָם מוֹדֵד בָּהּ מוֹדְדִין לוֹ. מַאי טַעֲמָא. בְּסַאסְּאָה. בִּסְאָה סְאָה. אֵין לִי אֶלָּא סְאָה. מְנַיִין לְרַבּוֹת תֶּרְקָב וַחֲצִי תֶּרְקָב וְקַב וַחֲצִי קַב וְרוֹבַע וְתוֹמָן וַחֲצִי תוּמָּן וְאוּכְלָא. תַּלְמוּד לוֹמַר כִּי כָל סְאוֹן סוֹאֵן בְּרַעַשׁ. רִיבָּה כָּאן סְאוֹת הַרְבֶּה. אֵין לִי אֶלָּא דָבָר שֶׁהוּא שֶׁלְּמִידָּה. מְנַיִין לִפְרוּטוֹת קְטַנּוֹת שֶׁהֵן מִצְטָרְפוֹת לְחֶשְׁבּוֹן מְרוּבֶּה. תַּלמוּד לוֹמַר אַחַת לְאַחַת לִמְצוֹא חֶשְׁבּוֹן. בְּנוֹהַג שֶׁבָּעוֹלָם אָדָם נִכְשַׁל בָּעֲבֵירָה שֶׁחַיָיבִין עָלָיו מִיתָה בִידֵי שָׁמַיִם. מֵת שׁוֹרוֹ אָבְדָה תַרְנְגוֹלָתוֹ נִשְׁבְּרָה צְלוּחִיתוֹ נִכְשַׁל בְּאֶצְבָּעוֹ. וְהַחֶשְׁבּוֹן מִתְמַצֶּה. דָּבָר אַחֵר. אַחַת מִתְאָרְעֶה לְאַחַת וְהַחֶשְׁבּוֹן מִתְמַצֶּה. וְכַמָּה הוּא מִיצּוּי חֶשְׁבּוֹן. עַד אַחַת.
3
Bylo učeno jménem rabi Meira: Jako jsou různé povahy v jídle a pití, tak jsou různé povahy mezi muži. Máš člověka: moucha mu spadne do poháru, on ji vyndá, zahodí a vypije. To je jako většina lidí, kdo vidí svou ženu mluvit se sousedy a s příbuznými. Nebo máš člověka: moucha přeletí nad jeho pohárem, on ho vezme, vylije a neochutná. To je špatný podíl mezi muži, který upřel oči na to, aby se s ní rozvedl. A máš člověka: moucha se usadí na jeho poháru, on ho vezme a nechá ho tak, jak je. To je Papos ben Jehuda, který zamykal dveře před svou ženou. Říkali mu: Měli to tvoji otcové ve zvyku? Máš člověka: moucha mu zemře v poháru, on ji vyndá, vysaje a vypije. To je ten ničema, který vidí svou ženu důvěrnou se svými otroky a důvěrnou se svými otrokyněmi a je mu přikázáno se s ní rozvést, neboť je řečeno: „A vyjde z jeho domu, půjde a stane se ženou jiného muže“ (Dt 24,2). Písmo ho nazývá „jiným“, protože se k prvnímu nehodí: ten vyhnal svou ženu kvůli nestoudnosti a onen se s ní zapletl. Zaslouží-li si to u Nebes, rozvede se s ní; a jestli ne, nakonec ona pochová jeho, neboť je řečeno: „Nebo zemře-li onen poslední muž“ (Dt 24,3). Tento si zasloužil smrt, protože tuto ženu přivedl do svého domu.
תַּנֵּי בְשֵׁם רִבִּי מֵאִיר. כְּשֵׁם שֶׁיֵּשׁ דֵּיעוֹת בְּמַאֲכָל וּבְמִשְׁתֶּה כָּךְ יֵשׁ דֵּיעוֹת בָּאֲנָשִׁים. יֵשׁ לְךָ אָדָם זְבוּב נוֹפֵל לְתוֹךְ כּוֹסוֹ וְהוּא נוֹטְלוֹ וְזוֹרְקוֹ וְשׁוֹתֵהוּ. זֶה כִּשְׁאָר כָּל הָאָדָם שֶׁהוּא רוֹאֶה אֶת אִשְׁתּוֹ מְדַבֶּרֶת עַם שְׁכֵינֶיהָ וְעִם קְרוֹבֶיהָ. אוֹ יֵשׁ לְךָ אָדָם שֶׁפּוֹרֵחַ זְבוּב עַל גַּבֵּי כוֹסוֹ וְהוּא נוֹטְלוֹ וְשׁוֹפְכוֹ וְאֵינוֹ טוֹעֲמוֹ. זֶה הוּא חֶלֶק רַע בָּאֲנָשִׁים שֶׁנָּתַן עֵינָיו בָּהּ לְגָרְשָׁהּ. וְיֵשׁ לְךָ אָדָם זְבוּב שׁוֹכֵן עַל כּוֹסוֹ וְהוּא נוֹטְלוֹ וּמֵנִיחוֹ כְּמוֹת שֶׁהוּא. זֶה פַּפּוֹס בֶּן יְהוּדָה שֶׁנָּעַל אֶת הַדֶּלֶת בִּפְנֵי אִשְׁתּוֹ. אָמְרִין לֵיהּ. נְהִיגִין הֲווֹן אַבְהָתָךְ עָבְדִין כֵּן. יֵשׁ לְךָ אָדָם זְבוּב מֵת לְתוֹךְ כּוֹסוֹ וְהוּא נוֹטְלוֹ וּמוֹצְצוֹ וְשׁוֹתֵיהוּ. זֶה הָרָשָׁע שֶׁהוּא רוֹאֶה אֶת אִשְׁתּוֹ לִבָּהּ גַּס בָּעֲבָדֶיהָ לִיבָּהּ גַּס בְּשִׁפְחוֹתֵיהָ וְהוּא מְצֻוֶּה עָלֶיהָ לְגָרְשָׁהּ. שֶׁנֶּאֱמַר וְיָצְאָה מִבֵּיתוֹ וְהָלְכָה וְהָיְתָה לְאִישׁ אַחֵר. הַכָּתוּב קְרָאוֹ אַחֵר שֶׁאֵינוֹ בֶן זוּג שֶׁלָּרִאשׁוֹן. שֶׁהוּא הוֹצִיא אֶת אִשְתּוֹ מִשּׁוּם עֶרְוָה וַהֲלָהּ נִכְשַׁל בָּהּ. אִם זָכָה הוּא לַשָּׁמִים הֲרֵי הוּא מְגָרְשָׁהּ. וְאִם לָאו סוֹף שֶׁהִיא קוֹבְרָתוֹ. שֶׁנֶּאֱמַר אוֹ כִי יָמוּת הָאִישׁ הָאַחֲרוֹן. רָאוּי הָיָה זֶה לְמִיתָה שֶׁהָאִשָּׁה הַזֹּאת הִכְנִיס לְתוֹךְ בֵּיתוֹ.
4
Šmuel řekl: Vzdalují se od smilnící, ale nevzdalují se od jejího domu. A přijde to podle toho, co řekl rabi Jochanan: Vdaná žena, která smilnila – děti patří manželovi, protože většina souloží je s manželem.
שְׁמוּאֵל אָמַר. פּוֹרְשִׁים מִן הַמְזַנָּה וְאֵין פּוֹרְשִין מִבֵּיתָהּ. וְאַתְיָיא כָּיי דָמַר רִבִּי יוֹחָנָן. אֵשֶׁת אִישׁ שֶׁזִּינְתָה הַוְולָדוֹת לַבַּעַל. מִפְּנֵי שֶׁרוֹב בְּעִילוֹת מִן הַבַּעַל.
5
Jeden verš říká: „aby naběhlo břicho a odpadlo stehno“ (Nu 5,22). A jiný verš říká: „a její břicho naběhne a její stehno odpadne“ (Nu 5,27). A jiný verš říká: „až Hospodin učiní, že tvé stehno odpadne a tvé břicho naběhne“ (Nu 5,21). Jeden verš rozhoduje mezi dvěma verši. Rabi Mana řekl: Zde jde o skutek a zde o předříkávání. Rabi Avin řekl: I kdybys řekl, že zde i tam jde o skutek a zde i tam o předříkávání: „aby naběhlo břicho a odpadlo stehno“ – to o svůdci; „a její břicho naběhne a její stehno odpadne“ – to o ženě. Rozum rozhoduje: Stehno začalo s hříchem první a potom břicho; proto bude stiženo první stehno a potom břicho. A ani celý zbytek těla neunikne. Rabi Aba, syn rabi Papiho, z toho učinil haftaru: Jestliže u míry trestu, která je menší, je stižen jeden úd a všechny ostatní údy to cítí, o co více u míry dobra, která je větší.
כָּתוּב אֶחָד אוֹמֵר לַצְבּוֹת בֶּטֶן וְלִנְפִּיל יָרֵךְ. וְכָתוּב אַחֵר אוֹמֵר. וְצָבְתָה בִטְנָהּ וְנָפְלָה יְרֵיכָהּ. וְכָתוּב אַחֵר אוֹמֵר. בְּתֵת יי אֶת יְרֵכֵךְ נוֹפֶלֶת וְאֶת בִּטְנֵךְ צָבָה. מִקְרָא אֶחָד מַכְרִיעַ שְׁנֵי מִקְרָאוֹת. אָמַר רִבִּי מָנָא. כָּאן לְמַעֲשֶׂה וְכָאן לְתַנָּיִין. אָמַר רִבִּי אָבִין. וַאֲפִילוּ תֵימַר. כָּן וְכָאן לְמַעֲשֶׂה כָּאן וְכָאן לְתַנָּאִין. לַצְבּוֹת בֶּטֶן וְלִנְפִּיל יָרֵךְ. לַבּוֹעֵל. וְצָבְתָה בִטְנָהּ וְנָפְלָה יְרֵיכָהּ. לָאִשָּׁה. הַדַּעַת מַכְרָעַת. יָרֵךְ הִתְחִילָה בָּעֲבֵירָה תְחִילָּה וְאַחַר כָּךְ הַבֶּטֶן. לְפִיכָךְ תִּלְקֶה הַיָּרֵךְ תְּחִילָּה וְאַחַר כָּךְ הַבֶּטֶן. וּשְׁאָר כָּל הַגּוּף לֹא פָלֵט. רִבִּי אָבָּא בְּרֵיהּ דְּרִבִּי פַּפֵּי עֲבַד לָהּ אַפְטָרָה. מַה אִם מִידַּת הַפּוֹרְעָנוּת מְעוּטָה אֵבֶר אֶחָד לוֹקֶה וּשְׁאָר כָּל הָאֵיבָרִים מַרְגִּישִׁין. מִידַּת הַטּוֹבָה הַמְרוּבָּה עַל אַחַת כַּמָּה וְכַמָּה.

Originál: Jerusalem Talmud Sotah 1:7 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu