že se jim období tamuzu protáhne až do svátku [Sukot] a trpí tím. Ale vždyť Rava řekl: Kdo trpí, je od [povinnosti] suky osvobozen! I když je osvobozen, copak do ní kope?
דמשכא להו תקופת תמוז עד חגא והוי להו צערא והאמר רבא מצטער פטור מן הסוכה נהי דפטור בעוטי מי מבעטי
Ihned Svatý, budiž požehnán, sedí a směje se jim, jak je řečeno: „Ten, jenž sídlí v nebesích, se směje“ (Ž 2,4). Řekl rabi Jicchak: Před Svatým, budiž požehnán, není smíchu, kromě onoho dne.
מיד הקב"ה יושב ומשחק עליהן שנאמר (תהלים ב, ד) יושב בשמים ישחק וגו' א"ר יצחק אין שחוק לפני הקב"ה אלא אותו היום בלבד
Někteří učí tento výrok rabiho Jicchaka k tomu, co se učí [v baraitě]: Rabi Josi říká: V budoucím věku přijdou modloslužebníci a budou se obracet [k judaismu]. Ale přijímáme je vůbec? Vždyť se učí: Ve dnech Mesiáše se proselyté nepřijímají; podobně se nepřijímali proselyté ani ve dnech Davidových, ani ve dnech Šalomounových.
איכא דמתני להא דרבי יצחק אהא דתניא רבי יוסי אומר לעתיד לבא באין עובדי כוכבים ומתגיירין ומי מקבלינן מינייהו והתניא אין מקבלין גרים לימות המשיח כיוצא בו לא קבלו גרים לא בימי דוד ולא בימי שלמה
Jakmile uvidí válku Goga a Magoga, [Mesiáš] se jich zeptá: Proč jste přišli? Řeknou mu: Proti Hospodinu a proti Jeho pomazanému, jak je řečeno: „Proč se bouří národy a lidé osnují marnost?“ (Ž 2,1).
כיון שרואין מלחמת גוג ומגוג אומר להן על מה באתם אומרים לו על ה' ועל משיחו שנאמר (תהלים ב, א) למה רגשו גוים ולאומים יהגו ריק [וגו']
A každý z nich strhne své přikázání a odejde, jak je řečeno: „Strhněme jejich pouta“ (Ž 2,3). A Svatý, budiž požehnán, sedí a směje se, jak je řečeno: „Ten, jenž sídlí v nebesích, se směje“ (Ž 2,4). Řekl rabi Jicchak: Svatý, budiž požehnán, nemá smíchu, kromě onoho dne.
וכל אחד מנתק מצותו והולך שנאמר (תהלים ב, ג) ננתקה את מוסרותימו [וגו] והקב"ה יושב ומשחק שנאמר יושב בשמים ישחק וגו' א"ר יצחק אין לו להקב"ה שחוק אלא אותו היום בלבד
Opravdu? Vždyť Rav Jehuda řekl jménem Rava: Den má dvanáct hodin. První tři Svatý, budiž požehnán, sedí a zabývá se Tórou; druhé [tři] sedí a soudí celý svět; jakmile vidí, že svět propadl zničení, vstane z trůnu soudu a usedne na trůn milosrdenství.
איני והא אמר רב יהודה אמר רב שתים עשרה שעות הוי היום שלש הראשונות הקב"ה יושב ועוסק בתורה שניות יושב ודן את כל העולם כולו כיון שרואה שנתחייב עולם כלייה עומד מכסא הדין ויושב על כסא רחמים
Třetí [tři] sedí a živí celý svět, od rohů buvolů až po vajíčka vší; čtvrté [tři] sedí a hraje si s Leviatanem, jak je řečeno: „Leviatan, jehož jsi stvořil, aby sis s ním hrál“ (Ž 104,26). Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Se svými tvory si hraje, ale svým tvorům se nevysmívá, kromě onoho dne.
שלישיות יושב וזן את כל העולם כולו מקרני ראמים עד ביצי כנים רביעיות יושב ומשחק עם לויתן שנאמר (תהלים קד, כו) לויתן זה יצרת לשחק בו אמר רב נחמן בר יצחק עם בריותיו משחק ועל בריותיו אינו משחק אלא אותו היום בלבד
Řekl Rav AchaRavu Nachmanovi bar Jicchakovi: Ode dne, kdy byl zničen Chrám, není u Svatého, budiž požehnán, smíchu. A odkud víme, že není smíchu? Chceš-li říci z toho, co je psáno: „Panovník, Hospodin zástupů, vyzval v onen den k pláči a k nářku a k vyholení hlavy“ (Iz 22,12) – snad [to platilo] jen v onen den a dál už ne?
א"ל רב אחא לרב נחמן בר יצחק מיום שחרב בית המקדש אין שחוק להקב"ה ומנלן דליכא שחוק אילימא מדכתיב (ישעיהו כב, יב) ויקרא ה' אלהים צבאות ביום ההוא לבכי ולמספד ולקרחה וגו' דלמא ההוא יומא ותו לא
Nýbrž z toho, co je psáno: „Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme, ať zapomene má pravice; ať se mi jazyk přilepí k patru, nebudu-li na tebe pamatovat“ (Ž 137,5–6)? Snad je to jen zapomnění, které není, ale smích přece je? Nýbrž z tohoto: „Odedávna jsem mlčel, byl jsem zticha, krotil jsem se“ (Iz 42,14).
אלא דכתיב (תהלים קלז, ה) אם אשכחך ירושלם תשכח ימיני תדבק לשוני לחכי אם לא אזכרכי דלמא שכחה הוא דליכא אבל שחוק מיהא איכא אלא מהא (ישעיהו מב, יד) החשיתי מעולם אחריש אתאפק וגו'
Co tedy dělá ve čtvrtých [třech hodinách]? Sedí a učí Tóru malé děti ze školy, jak je řečeno: „Koho bude učit poznání a komu vyloží zvěst? Odstaveným od mléka, vzatým od prsu“ (Iz 28,9). Koho bude učit poznání a komu vyloží zvěst? Odstaveným od mléka a vzatým od prsu.
ברביעיות מאי עביד יושב ומלמד תינוקות של בית רבן תורה שנאמר (ישעיהו כח, ט) את מי יורה דעה ואת מי יבין שמועה גמולי מחלב עתיקי משדים למי יורה דעה ולמי יבין שמועה לגמולי מחלב ולעתיקי משדים
A co dělá v noci? Chceš-li, řekni: Podobně jako ve dne. A chceš-li, řekni: Jezdí na svém lehkém cherubovi a prolétá osmnácti tisíci světy, jak je řečeno: „Vozba Boží – desetitisíce, tisíce šinan“ (Ž 68,18) – nečti šinan, nýbrž še-ejnan [těch, které nejsou, tj. dvakrát devět tisíc chybí do dvaceti]. A chceš-li, řekni: Sedí a naslouchá písni z úst [nebeských] tvorů, jak je řečeno: „Ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství a v noci je se mnou Jeho píseň“ (Ž 42,9).
ובליליא מאי עביד איבעית אימא מעין יממא ואיבעית אימא רוכב על כרוב קל שלו ושט בשמונה עשר אלף עולמות שנאמר (תהלים סח, יח) רכב אלהים רבותים אלפי שנאן אל תקרי שנאן אלא שאינן ואיבעית אימא יושב ושומע שירה מפי חיות שנאמר (תהלים מב, ט) יומם יצוה ה' חסדו ובלילה שירו עמי
Řekl rabi Levi: Každého, kdo přeruší slova Tóry a zabývá se planými řečmi, krmí žhavým uhlím z kručinky, jak je řečeno: „Trhají lebedu u keřů (siach), kořen kručinky je jejich chlebem“ (Jb 30,4). Řekl Reš Lakiš: Nad každým, kdo se zabývá Tórou v noci, Svatý, budiž požehnán, rozprostře ve dne nit milosrdenství, jak je řečeno: „Ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství a v noci je se mnou Jeho píseň“. Proč ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství? Protože v noci je se mnou Jeho píseň.
אמר רבי לוי כל הפוסק מדברי תורה ועוסק בדברי שיחה מאכילין לו גחלי רתמים שנאמר (איוב ל, ד) הקוטפים מלוח עלי שיח ושורש רתמים לחמם אמר ריש לקיש כל העוסק בתורה בלילה הקב"ה מושך עליו חוט של חסד ביום שנאמר יומם יצוה ה' חסדו ובלילה שירו עמי מה טעם יומם יצוה ה' חסדו משום דבלילה שירו עמי
Někteří říkají, že Reš Lakiš řekl: Nad každým, kdo se zabývá Tórou v tomto světě, který se podobá noci, Svatý, budiž požehnán, rozprostře nit milosrdenství v budoucím světě, který se podobá dni, jak je řečeno: „Ve dne Hospodin přikazuje své milosrdenství“ atd.
איכא דאמרי אמר ר"ל כל העוסק בתורה בעולם הזה הדומה ללילה הקב"ה מושך עליו חוט של חסד בעולם הבא הדומה ליום שנאמר יומם יצוה ה' חסדו וגו'
Řekl Rav Jehuda jménem Šmuela: Co je psáno: „Činíš lidi jako mořské ryby, jako havěť, nad níž nikdo nevládne“ (Abk 1,14)? Proč jsou lidé přirovnáni k mořským rybám? Aby ti řekl: Jako mořské ryby, jakmile vyjdou na souš, ihned umírají, tak i lidé, jakmile se odloučí od slov Tóry a od přikázání, ihned umírají. Jiný výklad: Jako mořské ryby, jakmile na ně udeří žár slunce, ihned umírají, tak i lidé, jakmile na ně udeří žár slunce, ihned umírají.
אמר רב יהודה אמר שמואל מאי דכתיב (חבקוק א, יד) ותעשה אדם כדגי הים כרמש לא מושל בו למה נמשלו בני אדם כדגי הים לומר לך מה דגים שבים כיון שעולין ליבשה מיד מתים אף בני אדם כיון שפורשין מדברי תורה ומן המצות מיד מתים דבר אחר מה דגים שבים כיון שקדרה עליהם חמה מיד מתים כך בני אדם כיון שקדרה עליהם חמה מיד מתים
Chceš-li, řekni [že se to týká] tohoto světa, a chceš-li, řekni budoucího světa. Chceš-li, řekni tohoto světa – podle rabiho Chaniny, neboť rabi Chanina řekl: Všechno je v rukou Nebes kromě nachlazení a úpalu, jak je řečeno: „Chlad a pasti jsou na cestě převráceného; kdo střeží svou duši, vzdálí se od nich“ (Př 22,5).
איבעית אימא בעולם הזה ואיבעית אימא לעולם הבא איבעית אימא בעולם הזה כדר' חנינא דא"ר חנינא הכל בידי שמים חוץ מצנים פחים שנאמר (משלי כב, ה) צנים פחים בדרך עקש שומר נפשו ירחק מהם
A chceš-li, řekni budoucího světa – podle Reš Lakiše, neboť rabi Šimon ben Lakiš řekl: V budoucím věku nebude gehinom, nýbrž Svatý, budiž požehnán, vyjme slunce z jeho pouzdra a rozpálí je; svévolníci jím budou souzeni a spravedliví jím budou uzdravováni. Svévolníci jím budou souzeni,
ואיבעית אימא לעולם הבא כדרשב"ל דאמר רבי שמעון בן לקיש אין גיהנם לעתיד לבא אלא הקדוש ברוך הוא מוציא חמה מנרתיקה ומקדיר רשעים נידונין בה וצדיקים מתרפאין בה רשעים נידונין
Originál: Avodah Zarah 3b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.