Rav Chija bar Avin řekl jménem rabiho Jehošuy ben Korchy: Chraň Bůh! I kdyby našli [jen] otruby, nebyli by odešli! A proč tedy byli potrestáni? Protože měli prosit o slitování pro své pokolení, a neprosili, neboť je řečeno: „Až budeš volat, ať tě zachrání tvá shromáždění“ (Iz 57,13).
אמר רב חייא בר אבין א"ר יהושע בן קרחה חס ושלום שאפי' מצאו סובין לא יצאו ואלא מפני מה נענשו שהיה להן לבקש רחמים על דורם ולא בקשו שנאמר (ישעיהו נז, יג) בזעקך יצילוך קבוציך
Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Učili to jen [tehdy], když jsou peníze laciné a plodiny drahé; ale když jsou peníze drahé, i kdyby stály čtyři sey za sela, smí se odejít.
אמר רבה בר בר חנה אמר רבי יוחנן לא שנו אלא מעות בזול ופירות ביוקר אבל מעות ביוקר אפי' עמדו ארבע סאין בסלע יוצאין
(Mnemotechnická pomůcka: Sela, dělník, svatojánský chléb, mládež, říkali.) Neboť rabi Jochanan řekl: Pamatuji si, když stály čtyři sey za sela, a v Tiberiadě bylo mnoho opuchlých hladem, protože neměli ani isar. A rabi Jochanan řekl: Pamatuji si, když se dělníci nechtěli najímat na východ města, protože umírali [hladem] z vůně chleba.
(סימן סלע פועל חרובא טליא אמרין) דאמר ר' יוחנן נהירנא כד הוו קיימין ארבע סאין בסלע והוו נפישי נפיחי כפן בטבריא מדלית איסר ואמר רבי יוחנן נהירנא כד לא הוו מיתגרין פועליא למדנח קרתא מריח פיתא מייתין
A rabi Jochanan řekl: Pamatuji si, když dítě rozlomilo lusk svatojánského chleba a po obou jeho pažích stékal pramínek medu. A rabi Elazar řekl: Pamatuji si, když havran vzal [kus] masa a od vrcholu zdi až k zemi stékal pramínek tuku. A rabi Jochanan řekl: Pamatuji si, když se chlapci a dívky šestnáctiletí a sedmnáctiletí procházeli po tržišti, a nehřešili. A rabi Jochanan řekl: Pamatuji si, když se v domě studia říkalo: Kdo s nimi souhlasí, padne do jejich rukou; kdo na ně spoléhá, jeho [majetek] bude jejich.
ואמר רבי יוחנן נהירנא כד הוה בצע ינוקא חרובא והוה נגיד חוטא דדובשא על תרין דרעוהי ואמר ר' אלעזר נהירנא כד הוה נטיל עורבא בשרא ונגיד חוטא דמשחא מריש שורא ועד לארעא ואמר רבי יוחנן נהירנא כד הוו מטיילין טליא וטלייתא בשוקא כבר שית עשרה וכבר שב עשרה ולא הוו חטאן ואמר ר' יוחנן נהירנא כד הוו אמרין בי מדרשא דמודי להון נפיל בידיהון דמתרחיץ עליהון דיליה דילהון:
Je psáno: „Machlon a Kiljon“ (Rt 1,2), a je psáno: „Joaš a Saraf“ (1Pa 4,22). Rav a Šmuel[se neshodují]: Jeden řekl: Machlon a Kiljon jsou jejich jména, a proč byli nazváni Joaš a Saraf? Joaš, protože se vzdali naděje [nitjaašu] na vykoupení; Saraf, protože si u Všudypřítomného zasloužili spálení [srefa].
כתיב (רות א, ב) מחלון וכליון וכתיב (דברי הימים א ד, כב) יואש ושרף רב ושמואל חד אמר מחלון וכליון שמן ולמה נקרא שמן (שרף ויואש) יואש שנתיאשו מן הגאולה שרף שנתחייבו שריפה למקום
A druhý řekl: Joaš a Saraf jsou jejich jména, a proč byli nazváni Machlon a Kiljon? Machlon, protože znesvětili [chilel] svá těla; a Kiljon, protože si u Všudypřítomného zasloužili zánik [klaja].
וחד אמר יואש ושרף שמן ולמה נקרא שמן מחלון וכליון מחלון שעשו גופן חולין וכליון שנתחייבו כליה למקום
Učí se [v baraitě] podle toho, kdo říká, že Machlon a Kiljon jsou jejich jména. Neboť se učí: Co [znamená], co je psáno: „A Jokim a muži z Kozeby a Joaš a Saraf, kteří vládli v Moábu, a Jašuvi-Lechem; a ty věci jsou starobylé“ (1Pa 4,22)? „A Jokim“ – to je Jehošua, který dodržel [hekim] přísahu mužům z Gibeónu. „A muži z Kozeby“ – to jsou muži z Gibeónu, kteří Jehošuovi lhali [kizvu]. „A Joaš a Saraf“ – to jsou Machlon a Kiljon. A proč byli nazváni Joaš a Saraf? Joaš, protože se vzdali naděje na vykoupení; Saraf, protože si u Všudypřítomného zasloužili spálení.
תניא כמאן דאמר מחלון וכליון שמן דתניא מאי דכתיב (דברי הימים א ד, כב) ויוקים ואנשי כוזיבא ויואש ושרף אשר בעלו למואב וישבי לחם והדברים עתיקים ויוקים זה יהושע שהקים שבועה לאנשי גבעון ואנשי כוזיבא אלו אנשי גבעון שכזבו ביהושע ויואש ושרף אלו מחלון וכליון ולמה נקרא שמן יואש ושרף יואש שנתיאשו מן הגאולה שרף שנתחייבו שריפה למקום
„Kteří vládli [baalu] v Moábu“ – že se oženili s moábskými ženami. „A Jašuvi-Lechem“ – to je Rut Moábka, která se vrátila [šava] a přilnula k Bejt Lechem v Judsku. „A ty věci jsou starobylé [atikim]“ – tyto věci vyslovil Starý dnů [atik jomin]. [Neboť je psáno: „Nalezl jsem Davida, svého služebníka“ (Ž 89,21), a je psáno: „Své dvě dcery, které se [zde] nalézají“ (Gn 19,15).]
אשר בעלו למואב שנשאו נשים מואביות וישבי לחם זו רות המואביה ששבה ונדבקה בבית לחם יהודה והדברים עתיקים דברים הללו עתיק יומיא אמרן [דכתיב (תהלים פט, כא) מצאתי דוד עבדי וכתיב (בראשית יט, טו) שתי בנותיך הנמצאות]:
„To byli hrnčíři a obyvatelé Netaim a Gedery; přebývali tam u krále při jeho díle“ (1Pa 4,23). „To byli hrnčíři [hajocrim]“ – to jsou synové Jonadava ben Rechava, kteří zachovali [nacru] přísahu svého otce.
(דברי הימים א ד, כג) המה היוצרים ויושבי נטעים וגדרה עם המלך במלאכתו ישבו שם המה היוצרים אלו בני יונדב בן רכב שנצרו שבועת אביהם
„Obyvatelé Netaim“ – to je Šalomoun, který byl ve své vládě podoben sazenici [netija]. „A Gedery“ – to je sanhedrin, který zahradil [gadru] trhliny Izraele. „Přebývali tam u krále při jeho díle“ – to je Rut Moábka, která se dožila vlády Šalomouna, syna syna syna jejího syna, neboť je řečeno: „A postavil trůn pro matku krále“ (1Kr 2,19), a rabi Elazar řekl: pro matku královského rodu.
יושבי נטעים זה שלמה שדומה לנטיעה במלכותו וגדרה זו סנהדרין שגדרו פרצותיהן של ישראל עם המלך במלאכתו ישבו שם זו רות המואביה שראתה במלכות שלמה בן בנו של בן בנה שנאמר (מלכים א ב, יט) וישם כסא לאם המלך וא"ר אלעזר לאמה של מלכות
Naši mistři učili: „A budete jíst ze staré úrody“ (Lv 25,22) – bez salmanton. Co znamená „bez salmanton“? Rav Nachman řekl: Bez mšic. A Rav Šešet řekl: Bez sněti.
ת"ר (ויקרא כה, כב) ואכלתם מן התבואה ישן בלא סלמנטון מאי בלא סלמנטון רב נחמן אמר בלא רצינתא ורב ששת אמר בלא שדיפא
Učí se [baraita] podle Rava Šešeta, učí se [baraita] podle Rava Nachmana. Učí se podle Rava Nachmana: „A budete jíst staré“ – mohl bys myslet, že Izrael bude toužebně čekat na novou [úrodu], protože se stará spotřebovala; verš učí: „až do příchodu její úrody“ (Lv 25,22) – dokud úroda nepřijde sama od sebe.
תניא כותיה דרב ששת תניא כותיה דרב נחמן תניא כותיה דרב נחמן ואכלתם ישן יכול יהו ישראל מצפין לחדש מפני ישן שכלה ת"ל (ויקרא כה, כב) עד בא תבואתה עד שתבא תבואה מאליה
Učí se podle Rava Šešeta: „A budete jíst ze staré úrody“ – mohl bys myslet, že Izrael bude toužebně čekat na novou, protože stará je špatná; verš učí: „až do příchodu její úrody“ – dokud úroda nepřijde sama od sebe.
תניא כותיה דרב ששת ואכלתם מן התבואה ישן יכול יהו ישראל מצפין לחדש מפני ישן שרע ת"ל עד בא תבואתה עד שתבא תבואה מאליה
Naši mistři učili: „A budete jíst staré, zestárlé“ (Lv 26,10) – učí, že vše, co je starší než jiné, je lepší než jiné. Mám [z toho] jen věci, které se obvykle nechávají zrát; odkud [víme] o věcech, které se obvykle nenechávají zrát? Verš učí: „staré, zestárlé“ – v každém případě.
ת"ר (ויקרא כו, י) ואכלתם ישן נושן מלמד שכל המיושן מחבירו הוי יפה מחבירו ואין לי אלא דברים שדרכן ליישנן דברים שאין דרכן ליישנן מנין ת"ל ישן נושן מכל מקום
„A staré kvůli novému vynesete“ – učí, že sklady budou plné starého a humna plná nového, a Izrael bude říkat: Jak vyneseme to kvůli tomuto? Rav Papa řekl: Všechny staré věci jsou lepší, kromě datlí, piva a malých rybek.
וישן מפני חדש תוציאו מלמד שהיו אוצרות מלאין ישן וגרנות מלאין חדש והיו ישראל אומרים היאך נוציא זה מפני זה אמר רב פפא כל מילי עתיקא מעליא לבר מתמרי ושיכרא והרסנא:
Originál: Bava Batra 91b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.