Berachot 21b ברכות

nebo o obci vůči obci, ale jednotlivec vůči obci je jako ten, kdo se nemodlil – proto nás poučuje. A kdyby nás poučil jen o tomto, [řekl bych, že] je to proto, že [modlitbu] nezačal; ale tam, kde ji začal, řekl bych, že ne. Je to zapotřebí.

Řekl Rav Huna: Kdo vejde do synagogy a najde obec, jak se modlí: může-li začít a dokončit dříve, než předříkávač dojde k „Modim“, ať se modlí; a pokud ne, ať se nemodlí. Rabi Jehošua ben Levi řekl: Může-li začít a dokončit dříve, než předříkávač dojde ke Kedušce, ať se modlí; a pokud ne, ať se nemodlí.

V čem se rozcházejí? Jeden mistr soudí, že jednotlivec říká Kedušu, a druhý soudí, že jednotlivec Kedušu neříká.

A tak řekl Rav Ada bar Ahava: Odkud [víme], že jednotlivec Kedušu neříká? Neboť je řečeno: „Budu posvěcen uprostřed synů Izraele“ (Lv 22,32) – žádná věc posvěcení se nekoná s méně než deseti.

Jak to z toho plyne? Neboť učil Rabanaj, bratr rabiho Chiji bar Aby: Odvozuje se „uprostřed“ – „uprostřed“: Zde je psáno: „Budu posvěcen uprostřed synů Izraele“, a tam je psáno: „Oddělte se zprostředka této obce“ (Nu 16,21). Jako tam jde o deset, tak i zde jde o deset.

Podle všech však [ten, kdo se modlí,] nepřerušuje.

Byla jim položena otázka: Smí přerušit kvůli [odpovědi] „Jehe šeme raba mevarach“ [Ať je jeho velké jméno požehnáno]? Když přišel Rav Dimi, řekl: Rabi Jehuda a rabi Šimon, žáci rabiho Jochanana, říkají: Kvůli ničemu se nepřerušuje kromě „Jehe šeme raba mevarach“, neboť i ten, kdo se zabývá výkladem o Božím voze (ma'ase merkava), přeruší. A halacha není podle něho.

„Rabi Jehuda říká: Říká požehnání před nimi i po nich.“ Má to znamenat, že rabi Jehuda soudí, že kdo měl výron semene, smí [studovat] slova Tóry? Vždyť řekl rabi Jehošua ben Levi: Odkud [víme], že kdo měl výron semene, nesmí [studovat] slova Tóry? Neboť je řečeno: „a oznámíš je svým synům a synům svých synů“ (Dt 4,9), a hned vedle: „v den, kdy jsi stál“ atd. (Dt 4,10) – jako tam bylo zakázáno těm, kdo měli výron semene, tak i zde je zakázáno těm, kdo měli výron semene.

A řekneš-li, že rabi Jehuda nevykládá sousedící [verše] – vždyť řekl Rav Josef: I ten, kdo nevykládá sousedící [verše] v celé Tóře, v Deuteronomiu [je] vykládá; neboť rabi Jehuda nevykládá sousedící [verše] v celé Tóře, ale v Deuteronomiu [je] vykládá.

A odkud víme, že v celé Tóře [je] nevykládá? Neboť se učí: Ben Azaj říká: Je řečeno: „Čarodějnici nenecháš naživu“ (Ex 22,17), a je řečeno: „Každý, kdo obcuje se zvířetem, musí zemřít“ (Ex 22,18). [Písmo] postavilo jednu věc vedle druhé, aby řeklo: Jako ten, kdo obcuje se zvířetem, [je trestán] ukamenováním, tak i čarodějnice ukamenováním.

Řekl mu rabi Jehuda: Což proto, že [Písmo] postavilo jednu věc vedle druhé, odsoudíme tuto k ukamenování? Spíše: Vyvolávač duchů a věštec patřili do obecné kategorie čarodějů, a proč byli vyčleněni? Aby se k nim [ostatní] přirovnávali a aby ti řekli: Jako vyvolávač duchů a věštec [jsou trestáni] ukamenováním, tak i čarodějnice ukamenováním.

A odkud víme, že v Deuteronomiu [je] vykládá? Neboť se učí: Rabi Eliezer říká: Člověk si smí vzít ženu, kterou jeho otec znásilnil nebo svedl, [i ženu], kterou jeho syn znásilnil nebo svedl.

Rabi Jehuda zakazuje ženu, kterou jeho otec znásilnil nebo svedl. A řekl Rav Gidel jménem Rava: Jaký je důvod rabiho Jehudy? Neboť je psáno: „Nikdo si nevezme ženu svého otce a neodkryje lem [roucha] svého otce“ (Dt 23,1) – lem, který viděl jeho otec, ať neodkryje.

A odkud [víme], že je to psáno o ženě, kterou jeho otec znásilnil? Protože hned předtím stojí: „muž, který s ní ležel, dá“ atd. (Dt 22,29).

Říkají: Ano, v Deuteronomiu vykládá, ale tyto sousedící [verše] potřebuje pro jiný [výklad] rabiho Jehošuy ben Leviho, neboť řekl rabi Jehošua ben Levi: Kdo učí svého syna Tóru, toho Písmo pokládá, jako by ji přijal na hoře Choreb, jak je řečeno: „a oznámíš je svým synům a synům svých synů“ (Dt 4,9), a hned potom je psáno: „v den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorebu“ (Dt 4,10).

Učili jsme se: Muž s výtokem (zav), který měl výron semene, žena v nečistotě (nida), z níž vyteklo mužské semeno, a žena, která měla styk a uviděla krev – potřebují ponoření; a rabi Jehuda [je] osvobozuje.

Rabi Jehuda osvobozuje jen zava, který měl výron semene, protože ten od počátku není způsobilý k [očišťujícímu] ponoření; ale toho, kdo měl jen výron semene, zavazuje.

A řekneš-li, že totéž platí a rabi Jehuda osvobozuje i toho, kdo měl jen výron semene, a že se rozcházejí v případě zava, který měl výron semene, [jen] aby ti ukázali sílu [názoru] rabínů – pak řekni závěrečnou část: Žena, která měla styk a uviděla krev, potřebuje ponoření.

Podle koho se to učí? Kdybys řekl, podle rabínů – to je samozřejmé! Jestliže rabíni zavazují zava, který měl výron semene a od počátku není způsobilý k ponoření, tím spíše ženu, která měla styk a uviděla krev, jež je od počátku způsobilá k ponoření! Spíše je to rabi Jehuda, a učí to přesně.