Berachot 63a ברכות

A řekněme: Chrámová hora, kde je obuv zakázána, [to] odvoďme od obuvi; ale synagoga, kde je obuv dovolena – místo abychom odvozovali od obuvi ke svolnosti, odvoďme od zkratky k zákazu!

Spíše řekl Rava: Jako jeho dům: jako u svého domu člověku vadí zkratka, ale plivání a obuv mu nevadí, tak i v synagoze je zakázána zkratka, ale plivání a obuv jsou dovoleny.

„Všechna zakončení požehnání v Chrámu“ atd.

Proč to všechno? Protože se v Chrámu neodpovídá amen. A odkud [víme], že se v Chrámu neodpovídá amen? Neboť je řečeno: „Vstaňte, dobrořečte Hospodinu, svému Bohu, od věků na věky“ (Neh 9,5), a [verš dále] říká: „Ať dobrořečí tvému slavnému jménu, vyvýšenému nad každé požehnání a chválu“ (Neh 9,5).

Mohl bych se domnívat, že všechna požehnání dohromady mají jedinou chválu? Proto se praví: „vyvýšenému nad každé požehnání a chválu“ – za každé jednotlivé požehnání mu vzdej chválu.

„Ustanovili, aby se člověk ptal na pokoj svého druha [Božím jménem]“ atd.: Proč [Mišna dodává] „a říká“?

A kdybys řekl, že Boaz to řekl ze své vlastní vůle, pojď a slyš: „Hospodin s tebou, udatný hrdino“ (Sd 6,12). A kdybys řekl, že to byl anděl, kdo to řekl Gedeonovi, pojď a slyš: „Nepohrdej svou matkou, když zestárne“ (Př 23,22).

A říká: „Je čas jednat pro Hospodina, porušili tvou Tóru“ (Ž 119,126). Řekl Rava: Tento verš lze vykládat od začátku ke konci i od konce k začátku.

Od začátku ke konci: „Je čas jednat pro Hospodina“ – proč? Protože „porušili tvou Tóru“. Od konce k začátku: „Porušili tvou Tóru“ – proč? Protože „je čas jednat pro Hospodina“.

Bylo učeno: Hilel Starší říká: V době, kdy [jiní] shromažďují, rozsévej; v době, kdy rozsévají, shromažďuj. Vidíš-li pokolení, jemuž je Tóra milá, rozsévej, jak je řečeno: „Někdo rozsévá, a ještě mu přibývá“ (Př 11,24). A vidíš-li pokolení, jemuž Tóra milá není, shromažďuj, jak je řečeno: „Je čas jednat pro Hospodina, porušili tvou Tóru.“

Bar Kapara vykládal: Je-li [zboží] laciné, shromaždi a nakup ho. V místě, kde není muž, tam buď mužem. Řekl Abaje: Z toho plyne, že v místě, kde muž je, tam mužem nebuď.

To je samozřejmé! – Bylo to třeba jen pro případ, kdy jsou si oba rovni.

Bar Kapara vykládal: Který krátký oddíl je ten, na němž visí všechny hlavní zásady Tóry? „Na všech svých cestách ho poznávej a on napřímí tvé stezky“ (Př 3,6). Řekl Rava: I ve věci přestoupení.

Bar Kapara vykládal: Vždy ať člověk naučí svého syna čistému a snadnému řemeslu. Jakému? Řekl Rav Chisda: Vyšívání jehlou.

Bylo učeno: Rabi říká: Ať si člověk nikdy nepřivádí do domu mnoho přátel, jak je řečeno: „Muž mnoha přátel [je] ke zkáze“ (Př 18,24).

Bylo učeno: Rabi říká: Ať člověk neustanovuje ve svém domě správce, neboť kdyby Potífar neustanovil Josefa správcem ve svém domě, nedošlo by k oné věci.

Bylo učeno: Rabi říká: Proč je oddíl o nazírovi připojen k oddílu o sotě? Aby ti řekl, že každý, kdo vidí sotu v jejím zkažení, ať se zasvětí a zdrží se vína.

Řekl Chizkija, syn rabiho Parnacha, jménem rabiho Jochanana: Proč je oddíl o sotě připojen k oddílu o pozdvihovaných dávkách a desátcích? Aby ti řekl: každý, kdo má pozdvihované dávky a desátky a nedává je kohenovi, nakonec bude potřebovat kohena kvůli své ženě, jak je řečeno: „A každého jeho svaté věci budou jeho“ (Nu 5,10), a hned za tím: „Kdyby se něčí žena odchýlila“ (Nu 5,12), a je psáno: „Muž přivede svou ženu [ke kohenovi]…“ (Nu 5,15). A nejen to, ale nakonec bude sám potřebovat [dávky], jak je řečeno: „A každého jeho svaté věci budou jeho.“

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: A jestliže je dá, nakonec zbohatne, jak je řečeno: „Co kdo dá kohenovi, bude jeho“ (Nu 5,10) – bude mít mnoho majetku.

Řekl Rav Huna bar Berechja jménem rabiho Elazara ha-Kapara: Každý, kdo spojuje jméno Nebes se svým trápením, tomu se zdvojnásobí obživa, jak je řečeno: „A Všemohoucí bude v tvých souženích a stříbro dvojnásobné bude tvé“ (Jb 22,25).

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Jeho obživa k němu přilétá jako pták, jak je řečeno: „a stříbro přiletí (toafot) k tobě“.

Řekl rabi Tavi jménem rabiho Jošijy: Každý, kdo ochabuje ve slovech Tóry, nemá sílu obstát v den soužení, jak je řečeno: „Ochabl-lis v den soužení, tvá síla je chabá“ (Př 24,10). Řekl rabi Ami bar Matana jménem Šmuela: A to i [ochabne-li] v jediném přikázání, neboť je řečeno „Ochabl-lis“ – v čemkoli.

Řekl Rav Safra: Rabi Abahu vyprávěl: Když Chananja, synovec rabiho Jehošuy, odešel do exilu, přestupoval roky a stanovoval měsíce mimo Zemi Izraele.

Poslali za ním dva učence, rabiho Josiho ben Kifara a vnuka Zecharji ben Kevutala. Když je spatřil, řekl jim: Proč jste přišli? Řekli mu: Přišli jsme se učit Tóru. Prohlásil o nich: Tito muži jsou velikáni pokolení a jejich otcové sloužili v Chrámu, jak jsme se učili [v Mišně]: Zecharja ben Kevutal říká: Mnohokrát jsem mu [veleknězi] předčítal z knihy Daniel.

Začal on prohlašovat za nečisté a oni za čisté, on zakazovat a oni dovolovat. Prohlásil o nich: Tito muži jsou lháři, jsou nicotní. Řekli mu: Už jsi postavil, a nemůžeš bořit; už jsi ohradil, a nemůžeš prolomit.

Řekl jim: Proč já prohlašuji za nečisté a vy za čisté, já zakazuji a vy dovolujete? Řekli mu: Protože přestupuješ roky a stanovuješ měsíce mimo Zemi Izraele.

Řekl jim: Což Akiva ben Josef nepřestupoval roky a nestanovoval měsíce mimo Zemi Izraele? Řekli mu: Nech rabiho Akivu, který nezanechal sobě rovného v Zemi Izraele. Řekl jim: Ani já jsem nezanechal sobě rovného v Zemi Izraele. Řekli mu: Kůzlata, která jsi zanechal, se stala rohatými kozly, a ti nás k tobě poslali. A tak nám řekli: Jděte a řekněte mu naším jménem: Uposlechne-li, dobře; a ne-li, ať je v klatbě.