Berachot 63b ברכות

A řekněte našim bratřím v exilu: Uposlechnou-li, dobře; a ne-li, ať vystoupí na horu, Achija ať postaví oltář, Chananja ať hraje na harfu, a všichni ať zapřou a řeknou: Nemáme podíl na Bohu Izraele.

Ihned se všechen lid dal do pláče a řekli: Chraň Bůh! Máme podíl na Bohu Izraele.

A proč to všechno? Protože je řečeno: „Neboť ze Sijónu vyjde Tóra a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma“ (Iz 2,3).

Je pochopitelné, [kdyby] on prohlašoval za čisté a oni za nečisté – [to by bylo] k přísnosti. Ale on prohlašoval za nečisté a oni za čisté – jak to? Vždyť bylo učeno: Prohlásil-li mudrc za nečisté, jeho druh nesmí prohlásit za čisté; zakázal-li, jeho druh nesmí dovolit! – Mínili, že tak [učiní], aby se [lidé] nenechali za ním strhnout.

Naši učitelé učili: Když naši učitelé vstoupili do Vinice v Javne, byli tam rabi Jehuda, rabi Josi, rabi Nechemja a rabi Eliezer, syn rabiho Josiho Galilejského. Všichni začali [řečí] o poctě pohostinnosti a vykládali.

Začal rabi Jehuda, všude první z řečníků, [řečí] o poctě Tóry a vykládal: „A Mojžíš vzal stan a postavil si ho venku za táborem“ (Ex 33,7). A což to není úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže o Hospodinově truhle, která byla vzdálena jen dvanáct mil, řekla Tóra: „A každý, kdo hledal Hospodina, vycházel ke stanu setkávání“ (Ex 33,7), tím spíše [to platí o] učencích, kteří chodí z města do města a ze země do země, aby se učili Tóru.

„A Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář“ (Ex 33,11). Řekl rabi Jicchak: Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi: Mojžíši, já a ty si budeme navzájem projevovat vlídnou tvář v halaše. Někteří říkají, že Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi toto: Jako jsem já tobě projevil vlídnou tvář, tak ty projev vlídnou tvář Izraeli a vrať stan na jeho místo.

„A vrátil se do tábora…“ (Ex 33,11). Řekl rabi Abahu: Svatý, budiž požehnán, řekl Mojžíšovi: Nyní se bude říkat: Učitel v hněvu a žák v hněvu – co bude s Izraelem? Vrátíš-li stan na jeho místo, dobře; a ne-li, Jehošua bin Nun, tvůj žák, bude sloužit místo tebe.

A to je to, co je psáno: „A vrátil se do tábora.“ Řekl Rava: Přesto ta věc nevyšla naprázdno, jak je řečeno: „Ale jeho služebník Jehošua bin Nun, mladík, se nevzdaloval ze stanu“ (Ex 33,11).

A dále začal rabi Jehuda [řečí] o poctě Tóry a vykládal: „Mlč a slyš, Izraeli: dnešního dne ses stal lidem“ (Dt 27,9). Což byla Tóra dána Izraeli toho dne? Vždyť ten den byl na konci čtyřiceti let! Spíše je to proto, aby tě naučilo, že Tóra je těm, kdo se ji učí, milá každý den jako v den, kdy byla dána na hoře Sinaj.

Řekl rabi Tanchum, syn rabiho Chiji, muž z Kfar Ako: Věz [to z toho], že člověk recituje Šema ráno i večer, a když ho jednoho večera nerecituje, podobá se tomu, kdo Šema nikdy nerecitoval.

„Hasket“ – utvořte skupiny (kitot) a zabývejte se Tórou, neboť Tóra se získává jen ve společenství. Podle rabiho Josiho bar Chaniny, neboť rabi Josi bar Chanina řekl: Co znamená, co je psáno: „Meč na chlubiče (badim), a zpošetilí“ (Jr 50,36)? Meč na nepřátele učenců [tj. na učence samotné], kteří sedí každý zvlášť (bad be-vad) a zabývají se Tórou. A nejen to, ale i zpošetilí; je psáno zde „a zpošetilí (noalu)“, a je psáno tam: „v čem jsme jednali pošetile (noalnu)“ (Nu 12,11). A nejen to, ale i hřeší, jak je řečeno [tamtéž]: „a v čem jsme zhřešili“.

Chceš-li, řekni [to] odtud: „Zpošetileli knížata Coanu“ (Iz 19,13).

Jiný výklad: „Hasket a slyš, Izraeli“ – rozdrťte (katetu) se kvůli slovům Tóry, jak řekl Reš Lakiš, neboť Reš Lakiš řekl: Odkud [víme], že slova Tóry se udrží jen v tom, kdo se pro ni usmrcuje? Neboť je řečeno: „Toto je Tóra: člověk, když zemře ve stanu“ (Nu 19,14).

Jiný výklad: „Hasket a slyš, Izraeli“ – mlč (has) a potom rozebírej (katet), podle Ravy, neboť Rava řekl: Vždy ať se člověk [nejprve] naučí Tóru a potom o ní přemítá.

V domě rabiho Janaje říkali: Co znamená, co je psáno: „Neboť stlačení mléka vydá máslo, stlačení nosu vydá krev a stlačení hněvu vydá spor“ (Př 30,33)?

U koho najdeš máslo Tóry? U toho, kdo kvůli ní vyvrhne mléko, které sál z prsou své matky.

„Stlačení nosu (af) vydá krev“ – každý žák, na nějž se jeho učitel poprvé rozhněvá a on mlčí, bude hoden rozlišovat mezi nečistou a čistou krví.

„Stlačení hněvu (apajim) vydá spor“ – každý žák, na nějž se jeho učitel rozhněvá poprvé i podruhé a on mlčí, bude hoden rozlišovat mezi majetkovými a hrdelními spory. Neboť jsme se učili [v Mišně]: Rabi Jišmael říká: Kdo chce zmoudřet, ať se zabývá majetkovým právem, neboť v Tóře není obor, který by je převyšoval, neboť je jako vyvěrající pramen.

Řekl rabi Šmuel bar Nachmani: Co znamená, co je psáno: „Ponížil-ses (navalta), budeš povýšen, a zdráhal-ses (zamota), ruku na ústa“ (Př 30,32)? Každý, kdo se kvůli slovům Tóry ponižuje, bude nakonec povýšen; a kdo se zdráhá [ptát], [skončí s] rukou na ústech.

Začal rabi Nechemja [řečí] o poctě pohostinnosti a vykládal: Co znamená, co je psáno: „Šaul řekl Kenijcům: Jděte, odstupte, sestupte z Amalekova středu, abych vás s ním nesmetl; vždyť vy jste prokázali milosrdenství všem synům Izraele“ (1S 15,6)? A což to není úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže [byl tak odměněn] Jitro, který přivítal Mojžíše jen pro svou vlastní čest, tím spíše ten, kdo hostí učence ve svém domě, dává mu jíst a pít a poskytuje mu ze svého majetku.

Začal rabi Josi [řečí] o poctě pohostinnosti a vykládal: „Nebudeš mít v ošklivosti Edomce, neboť je tvůj bratr; nebudeš mít v ošklivosti Egypťana, neboť jsi byl cizincem v jeho zemi“ (Dt 23,8). A což to není úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže [je tomu tak u] Egypťanů, kteří přijali Izrael jen pro svou vlastní potřebu, jak je řečeno: „A víš-li, že jsou mezi nimi zdatní muži, ustanov je správci nad mým stádem“ (Gn 47,6), tím spíše ten, kdo hostí učence ve svém domě, dává mu jíst a pít a poskytuje mu ze svého majetku.

Začal rabi Eliezer, syn rabiho Josiho Galilejského, [řečí] o poctě pohostinnosti a vykládal: „I požehnal Hospodin Oved-Edomovi kvůli Boží truhle“ (2S 6,11). A což to není úsudek od lehčího k těžšímu? Jestliže [je tomu tak u] truhly, která nejedla ani nepila, ale on [jen] před ní zametal a kropil [podlahu], tím spíše ten, kdo hostí učence ve svém domě, dává mu jíst a pít a poskytuje mu ze svého majetku.

Jaké bylo to požehnání, jímž mu požehnal? Řekl Rav Jehuda bar Zevida: To je [jeho] tchyně a jejích osm snach, které porodily každá šest [dětí] najednou,