Chagiga 3a חגיגה

je povinen radováním se. A ten, kdo ani neslyší, ani nemluví, a nesvéprávný a nezletilý jsou osvobozeni i od radování se, protože jsou osvobozeni ode všech přikázání uvedených v Tóře. Čím se liší ohledně zjevení se, že jsou osvobozeni, a čím se liší ohledně radování se, že jsou povinni?

Ohledně zjevení se se odvozuje [obdobou slov] „zjevení se“ – „zjevení se“ ze shromáždění [hakhel], neboť je psáno: „Shromáždi lid, muže i ženy i děti“ (Dt 31,12), a je psáno: „Když přijde celý Izrael, aby se ukázal“ (Dt 31,11).

A odkud to víme tam? Neboť je psáno: „Aby slyšeli a aby se učili“ (Dt 31,12), a bylo učeno: „Aby slyšeli“ – vyjímá to toho, kdo mluví a neslyší; „a aby se učili“ – vyjímá to toho, kdo slyší a nemluví.

To má znamenat, že kdo nemluví, neučí se? Což nebyli ti dva němí, kteří bydleli v sousedství Rabiho – synové dcery rabiho Jochanana ben Gudgeda, a někteří říkají synové sestry rabiho Jochanana – a kdykoli Rabi vstoupil do domu studia, vstoupili [i oni], seděli před [učenci], kývali hlavou a pohybovali rty?

A Rabi se za ně modlil o milosrdenství a byli uzdraveni, a ukázalo se, že znali halachu, Sifru a Sifre i celý Talmud.

Řekl Mar Zutra: Čti v tom [verši] „aby učili [jelamdu]“. Rav Aši řekl: Jistě [se má číst] „aby se učili [jilmedu]“, neboť kdyby tě napadlo [číst] „aby učili“, [pak by platilo]: protože nemluví, neučí, a protože neslyší, neučí se –

to se však vyvozuje už z [slov] „aby slyšeli“. Nýbrž jistě [se čte] „aby se učili“.

Řekl rabi Tanchum: Kdo je hluchý na jedno ucho, je od zjevení se osvobozen, neboť je řečeno: „[Před celým Izraelem,] v jejich uších“ (Dt 31,11).

Ale toto „v jejich uších“ je potřebné k tomu, [aby to bylo] v uších celého Izraele? – To se vyvozuje z [slov] „před celým Izraelem“. – Kdyby [bylo jen] „před celým Izraelem“, řekl bych: i když neslyší. [Proto] napsal Milosrdný „v jejich uších“, totiž aby slyšeli.

– To se vyvozuje už z [slov] „aby slyšeli“.

Řekl rabi Tanchum: Kdo je chromý na jednu nohu, je od zjevení se osvobozen, neboť je řečeno: „nohy [regalim]“.

Ale toto „nohy“ je potřebné k vyloučení těch, kdo mají dřevěné protézy? – To se vyvozuje z [výrazu] „krát [pe’amim]“, neboť bylo učeno: „Pe’amim“ – pe’amim nejsou nic jiného než nohy, a tak praví [Písmo]: „Rozdupe ji noha, nohy chudého, kroky [pa’ame] ubohých“ (Iz 26,6), a praví: „Jak krásné jsou tvé kroky [pe’amajich] v sandálech, dcero šlechetného“ (Pís 7,2).

Rava vykládal: Co [znamená] to, co je psáno: „Jak krásné jsou tvé kroky v sandálech, dcero šlechetného“? Jak krásné jsou nohy Izraele v čase, kdy putují na svátek. „Dcero šlechetného [nadiv]“ – dcero Abrahama, našeho otce, který je nazván šlechetným, neboť je řečeno: „Šlechetní národů se shromáždili, lid Boha Abrahamova“ (Ž 47,10). „Boha Abrahamova“ – a nikoli Boha Izákova a Jákobova? Nýbrž Boha Abrahamova, který byl prvním z proselytů.

Řekl Rav Kahana: Rav Natan bar Minjomi vykládal jménem rabiho Tanchuma: Co [znamená] to, co je psáno: „A jáma byla prázdná, nebyla v ní voda“ (Gn 37,24)? Z toho, co je řečeno „a jáma byla prázdná“, což nevím, že v ní nebyla voda? Nýbrž: vody v ní nebylo, ale hadi a štíři v ní byli.

Naši rabíni učili: Stalo se, že rabi Jochanan ben Beroka a rabi Elazar ben Chisma šli navštívit rabiho Jehošuu do Pekiinu. Řekl jim: Co nového bylo dnes v domě studia? Řekli mu: Jsme tvoji žáci a tvou vodu pijeme. Řekl jim: Přesto není možné, aby dům studia byl bez novinky.

Čí byl [tento] Šabat? Byl to Šabat rabiho Elazara ben Azarji. A o čem byla dnes agada [výklad]? Řekli mu: O oddílu o shromáždění [hakhel]. A co v něm vykládal?

„Shromáždi lid, muže i ženy i děti“ (Dt 31,12): Jestliže muži přicházejí, aby se učili, ženy přicházejí, aby slyšely – proč přicházejí děti? Aby dal odměnu těm, kdo je přivádějí. Řekl jim: Vzácnou perlu jste měli v rukou a chtěli jste mne o ni připravit.

A dále vykládal: „Hospodina jsi dnes prohlásil … a Hospodin tě dnes prohlásil“ (Dt 26,17–18).

Svatý, budiž požehnán, řekl Izraeli: Vy jste mne učinili jedinečnou jednotou ve světě a já učiním vás jedinečnou jednotou ve světě. Vy jste mne učinili jedinečnou jednotou ve světě, jak je psáno: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jeden“ (Dt 6,4). A já učiním vás jedinečnou jednotou ve světě, jak je řečeno: