Keritot 6a כריתות

odraz odrazu, ať ví, že se vrátí domů. Ale to není nic, neboť by mohl ztratit odvahu a jeho štěstí by se zhoršilo.

Řekl Abaje: Nyní, když jsi řekl, že znamení je něco, ať je člověk zvyklý jíst o Novém roce dýni, pískavici, pór, řepu a datle.

Řekl Rav Mešaršeja svým synům: Když chcete jít učit se před svého učitele, opakujte si nejdříve Mišnu a potom vstupte před svého učitele. A když sedíte před svým učitelem, hleďte na ústa svého učitele, neboť je řečeno: „A tvé oči budou vidět tvého učitele“ (Iz 30,20). A když si opakujete učení, opakujte si ho u vody, neboť jako se táhne voda, tak ať se táhne vaše učení.

[Bydlete raději] na smetištích Mata Mechasy, a ne v palácích Pumbedity. Lepší je jíst shnilou rybu než kutach, který láme skály.

„A modlila se Chana a řekla: Jásá mé srdce v Hospodinu, vyvýšen je můj roh“ (1S 2,1) – „vyvýšen je můj roh“, a ne „vyvýšena je má nádobka“: David a Šalomoun, kteří byli pomazáni z rohu, jejich království se prodloužilo; Saul a Jehú, kteří byli pomazáni z nádobky, jejich království se neprodloužilo.

„Kdo namíchá kadidlo“: Učili naši rabíni: Kdo namíchá kadidlo, aby se na něm učil nebo aby je předal obci, je osvobozen; aby k němu čichal, je povinen. A kdo k němu čichá, je osvobozen, ale zpronevěřil se.

A je tu vůbec zpronevěra? Vždyť řekl rabi Šimon ben Pazi, řekl rabi Jehošua ben Levi jménem bar Kapary: Na zvuk, vzhled a vůni se nevztahuje zpronevěra!

Na vůni potom, co vystoupil jeho sloup [dýmu], se nevztahuje zpronevěra, neboť není jiná věc, u níž bylo vykonáno její přikázání, a dopouští se na ní zpronevěry.

Proč ne? Vždyť je tu odebrání popela, u něhož bylo vykonáno jeho přikázání, a dopouští se na něm zpronevěry!

Protože odebrání popela a kněžská roucha jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a dva verše, které přicházejí jako jeden, nepoučují.

To je v pořádku podle rabínů; ale podle rabi Dosy, co se dá říci? Neboť se učí v baraitě: „A nechá je tam“ (Lv 16,23) – to učí, že vyžadují ukrytí.

Rabi Dosa říká: Jsou způsobilé pro prostého kněze. A proč verš říká „a nechá je tam“? Aby je nepoužíval na jiný Den smíření.

Protože odebrání popela a jalovice se zlomenou šíjí jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a dva verše, které přicházejí jako jeden, nepoučují. Odebrání popela – co je to? Neboť se učí v baraitě: „A položí jej u oltáře“ (Lv 6,3) – to učí, že vyžaduje ukrytí. Jalovice se zlomenou šíjí – co je to? Neboť se učí v baraitě: „A zlomí tam jalovici šíji v údolí“ (Dt 21,4) – to učí, že vyžaduje ukrytí.

A podle toho, kdo říká, že dva verše, které přicházejí jako jeden, poučují – zde jistě nepoučují, protože jsou tu dvě omezení: U odebrání popela je psáno „a položí jej“ – tento ano, jiná věc ne. U jalovice se zlomenou šíjí je psáno „se zlomenou šíjí“ (Dt 21,6) – se zlomenou šíjí ano, jiná věc ne.

Učili naši rabíni: Míchání kadidla: balzám, onycha, galbán a kadidlo – váhy sedmdesát a sedmdesát hřiven [každého]; myrha, kasie, nard a šafrán – váhy šestnáct a šestnáct hřiven [každého]; kostus dvanáct, kůra tři a skořice devět; louh z vikve devět kavů; kyperské víno tři sea a tři kavy – nemá-li kyperské víno, přinese staré bílé víno; sodomská sůl čtvrtina [kavu]; [byliny] dávající stoupat dýmu – jakékoli množství. Rabi Natan říká: Také jordánský ambrovník – jakékoli množství.

A dal-li do něj med, učinil je nezpůsobilým. Vynechal-li jednu ze všech jeho přísad, je povinen smrtí. Rabi Šimon ben Gamliel říká: Balzám není nic jiného než pryskyřice kanoucí ze stromů ketaf. Louh z vikve – tím se drhne onycha, aby byla pěkná. Kyperské víno – v něm se máčí onycha, aby byla silná. Což by pro ni nebyla lepší moč? Avšak moč se do Chrámu nevnáší.

To podporuje rabi Josiho bar Chaninu, který řekl: „Je svaté, svaté bude pro vás“ (Ex 30,32) – veškerá jeho výroba ať je jen ze svatého [majetku].

Namítají [z baraity]: Kdo zasvětí svůj majetek a byly v něm věci vhodné pro veřejné oběti, ať jsou dány řemeslníkům jako jejich mzda.

Tyto vhodné věci – co jsou zač? Pokud domácí a divoká zvířata – ty učí [zvlášť]; pokud vína, oleje a jemné mouky – ty učí [zvlášť]. Což tedy ne kadidlo?

Řekl rabi Hošaja: [Jde] o to, které se dává řemeslníkům jako jejich mzda. Neboť se učí v baraitě: Přebytek kadidla – co s ním dělali? Oddělovali [z něj] mzdu řemeslníků, vykupovali ho na peníze řemeslníků a dávali ho řemeslníkům jako jejich mzdu, a znovu ho kupovali z nové sbírky.

Namítl Rav Josef: Vždyť u všech přebytků se učí: a znovu ho kupují z nové sbírky, a zde se to neučí!

Nýbrž řekl Rav Josef: [Jde] o jednu z přísad kadidla.

Učili naši rabíni: Kadidla se zhotovovalo tři sta šedesát osm hřiven: tři sta šedesát pět odpovídá dnům slunečního roku, tři hřivny navíc, z nichž velekněz vnáší plné hrsti na Den smíření; a zbytek se dává řemeslníkům jako jejich mzda.

Jak se učí v baraitě: Přebytek kadidla – co s ním dělali? Oddělovali [z něj] mzdu řemeslníků, vykupovali ho na peníze řemeslníků a dávali ho řemeslníkům jako jejich mzdu, a znovu ho kupovali ze sbírky komory.