Cožpak jen jeden zázrak se stal s olejem pomazání? Což se s ním nestalo mnoho zázraků od začátku do konce? Na začátku ho bylo jen dvanáct logů, a jím byl pomazán Svatostánek a jeho náčiní, Aharon a jeho synové po všech sedm dní uvedení do úřadu, a jím byli pomazáni velekněží a králové, a celý zůstává pro budoucnost,
וכי נס אחד נעשה בשמן המשחה והלא נסים הרבה נעשו בו מתחלתו ועד סופו תחלתו לא היה אלא י"ב לוג ובו נמשח המשכן וכליו ואהרן ובניו כל שבעת ימי המלואים ובו נמשחו כהנים גדולים ומלכים וכולו קיים לעתיד לבא
Učili naši rabíni: „A vzal Mojžíš olej pomazání a pomazal Svatostánek…“ (Lv 8,10). Rabi Jehuda říká: S olejem pomazání, který zhotovil Mojžíš na poušti, se stalo mnoho zázraků od začátku do konce. Na začátku ho bylo jen dvanáct logů – kolik pohltí kotel, kolik pohltí kořeny, kolik spálí oheň! – a jím byl pomazán Svatostánek a jeho náčiní, Aharon a jeho synové po všech sedm dní uvedení do úřadu.
ת"ר (ויקרא ח, י) ויקח משה את שמן המשחה וימשח את המשכן וגו' רבי יהודה אומר שמן המשחה שעשה משה במדבר הרבה נסים נעשו בו מתחלתו ועד סופו תחלתו לא היה אלא י"ב לוגין כמה יורה בולעת כמה עיקרין בולעין כמה האור שורף ובו נמשח משכן וכליו אהרן ובניו כל ז' ימי המלואים
A jím byli pomazáni velekněží a králové; a dokonce i velekněz, syn velekněze, potřebuje pomazání; ale nepomazávají krále, syna krále. A pokud řekneš: proč pomazali Šalomouna? Kvůli sváru Adonijáše. A Jehoaše kvůli Ataljáši. A Jehoachaze kvůli jeho bratru Jehojakímovi, který byl o dva roky starší než jeho bratr.
ובו נמשחו כהנים גדולים ומלכים ואפי' כהן גדול בן כ"ג טעון משיחה ואין מושחין מלך בן מלך ואם תאמר מפני מה משחו את שלמה מפני מחלוקת אדוניה ואת יהואש מפני עתליה ואת יהואחז מפני יהויקים אחיו שהיה גדול מאחיו שתי שנים
Řekl mistr: A dokonce i velekněz, syn velekněze, potřebuje pomazání. Odkud to máme? Neboť je psáno: „A kněz, pomazaný místo něho z jeho synů“ (Lv 6,15). Ať verš řekne: „A kněz, který [bude] místo něho z jeho synů“; co [znamená] „pomazaný“? Učí nás, že i z jeho synů ten, kdo byl pomazán, je veleknězem, a nebyl-li pomazán, není veleknězem.
אמר מר ואפי' כ"ג בן כ"ג טעון משיחה מנלן דכתיב (ויקרא ו, טו) והכהן המשיח תחתיו מבניו נימא קרא והכהן שתחתיו מבניו מאי המשיח הא קמ"ל דאפי' מבניו ההוא דמשח הוי כ"ג ואי לא משח לא הוי כ"ג
Řekl mistr: Nepomazávají krále, syna krále. Odkud to máme? Řekl Rav Acha bar Jaakov: Neboť je psáno: „Aby prodloužil dny na svém království, on a jeho synové“ (Dt 17,20) – po všechny dny je to dědictví.
אמר מר אין מושחין מלך בן מלך מנלן אמר רב אחא בר יעקב דכתיב (דברים יז, כ) למען יאריך ימים על ממלכתו הוא ובניו כל הימים ירושה היא
A proč pomazali Šalomouna? Kvůli sváru Adonijáše. Odkud to máme, že když nastane svár, je třeba pomazání, a že ne každému, komu to chce král, odkáže království? Řekl Rav Papa: Verš říká: „Uprostřed Izraele“ (Dt 17,20) – v době, kdy je v Izraeli pokoj.
ומפני מה משחו את שלמה מפני מחלוקת אדוניה מנלן דכי אתי מחלוקת בעי משיחה ולא כל דבעי מלכא מורית ליה מלכותא אמר רב פפא אמר קרא (דברים יז, כ) בקרב ישראל בזמן ששלום בישראל
Učí se: Také Jehú, syn Nimšího, byl pomazán jen kvůli sváru s Joramem, synem Achabovým. Proč? Plyne to [přece] z toho, že byl prvním králem [dynastie]! Něco chybí a takto učí: Krále z domu Davidova pomazávají, krále Izraele nepomazávají. A pokud řekneš: proč pomazali Jehúa, syna Nimšího? Kvůli sváru s Joramem, synem Achabovým.
תנא אף יהוא בן נמשי לא נמשח אלא מפני מחלוקת יורם בן אחאב אמאי תיפוק ליה דמלך ראשון הוא חסורי מיחסרא והכי קתני מלכי בית דוד מושחין מלכי ישראל אין מושחין ואם תאמר מפני מה משחו יהוא בן נמשי מפני מחלוקת יורם בן אחאב
Řekl mistr: Krále z domu Davidova pomazávají a krále Izraele nepomazávají. Odkud to máme? Neboť je psáno: „Vstaň, pomaž ho, neboť to je on“ (1S 16,12) – tento potřebuje pomazání, ale jiný pomazání nepotřebuje.
אמר מר מלכי בית דוד מושחין ואין מלכי ישראל מושחין מנלן דכתיב (שמואל א טז, יב) קום משחהו כי זה הוא זה טעון משיחה ואין אחר טעון משיחה
Řekl mistr: Kvůli sváru s Joramem. A kvůli sváru s Joramem, synem Achabovým, se má zpronevěřit oleji pomazání? Jak řekl Rav Papa: čistým balzámem – i zde čistým balzámem.
אמר מר מפני מחלוקת יורם ומשום מחלוקת יורם בן אחאב נמעל בשמן המשחה כדאמר רב פפא באפרסמא דכיא ה"נ באפרסמא דכיא
„A Jehoachaze kvůli Jehojakímovi, který byl o dva roky starší než on.“ Byl skutečně starší? Vždyť je psáno: „A synové Jošijáše: prvorozený Jochanan, druhý Jehojakím, třetí Sidkijáš, čtvrtý Šalum“ (1Pa 3,15), a řekl rabi Jochanan: To je Jehoachaz, to je Sidkijáš, to je Šalum!
ואת יהואחז מפני יהויקים שהיה גדול ממנו שתי שנים ומי קשיש והכתיב (דברי הימים א ג, טו) ובני יאשיה הבכור יוחנן והשני יהויקים והשלישי צדקיהו והרביעי שלום וא"ר יוחנן הוא יהואחז הוא צדקיהו הוא שלום
Nýbrž ve skutečnosti byl Jehojakím starší. A proč ho [Jochanana] nazývá prvorozeným? Protože byl prvorozený pro království. A cožpak ustanovujeme mladšího před starším? Vždyť je psáno: „A království dal Jehoramovi, neboť on byl prvorozený“ (2Pa 21,3)! Onen zaujímal místo svých otců.
אלא לעולם יהויקים קשיש ואמאי קרי ליה בכור שהוא בכור למלכות ומי מוקמינן זוטא קמי קשישא והכתיב (דברי הימים ב כא, ג) ואת הממלכה נתן ליהורם כי הוא הבכור ההוא ממלא מקום אבותיו הוה
Řekl mistr: To je Šalum, to je Sidkijáš. Ale vždyť je počítá podle pořadí [narození]! Proč ho nazývá třetím? Protože byl třetí mezi syny. A proč ho nazývá čtvrtým? Protože byl čtvrtý v kralování, neboť Jechonjáš kraloval před ním: nejprve kraloval Jehoachaz, potom kraloval Jehojakím, potom kraloval Jechonjáš a nakonec kraloval Sidkijáš.
אמר מר הוא שלום הוא צדקיה והא בדרי קחשיב ומאי קרי ליה שלישי שהוא שלישי לבנים ומאי קרי ליה רביעי שהוא רביעי למלכות משום דמלך יכניה קמיה בתחלה מלך יהואחז וסוף מלך יהויקים וסוף מלך יכניה וסוף מלך צדקיה
Učili naši rabíni: To je Šalum, to je Sidkijáš. A proč se nazýval Šalum? Protože byl dokonalý (šalem) ve svých skutcích. Jiný výklad: Šalum, protože za jeho dnů bylo dokonáno (šalam) království domu Davidova. A jaké bylo jeho jméno? Jeho jméno bylo Matanjáš, neboť je řečeno: „A ustanovil králem Matanjáše, jeho strýce, místo něho, a změnil jeho jméno na Sidkijáš“ (2Kr 24,17).
ת"ר הוא שלום הוא צדקיה ולמה נקרא שמו שלום שהיה שלם במעשיו דבר אחר שלום ששלם מלכות בית דוד בימיו ומה שמו מתניה שמו שנאמר (מלכים ב כד, יז) וימלך את מתניה דודו תחתיו ויסב שמו צדקיה
Neboť [Nebúkadnesar] mu řekl: Bůh ať na tobě vykoná spravedlivý soud (jaceddik), jestliže se proti mně vzbouříš. Neboť je řečeno: „A přivedl ho do Babylónu“ (2Pa 36,10), a je psáno: „A také proti králi Nebúkadnesarovi, babylónskému králi, se vzbouřil, který ho zavázal přísahou při Bohu“ (2Pa 36,13).
דאמר לו יה יצדיק עליך את הדין אם תמרוד בי שנאמר (דברי הימים ב לו, י) ויביאהו בבלה וכתיב (דברי הימים ב לו, יג) וגם במלך נבוכדנאצר מלך בבל מרד אשר השביעו באלהים
A byl [tehdy vůbec] olej pomazání? Vždyť se učí v baraitě: Když byla ukryta Archa, byla ukryta [i] nádoba s manou a lahvička oleje pomazání a Aharonova hůl s mandlemi a květy,
ומי הוה שמן המשחה והתניא משנגנז ארון נגנז צנצנת המן וצלוחית שמן המשחה ומקלו של אהרן שקדים ופרחים
a schránka, kterou poslali Pelištejci jako dar Bohu Izraele, neboť je řečeno: „A zlaté předměty, které mu vracíte jako oběť za vinu, vložíte do schránky po jejím boku“ (1S 6,8). A kdo je ukryl? Ukryl je Jošijáš, král judský, neboť je řečeno: „A řekl král kněžím: Postavte svatou Archu…“ (2Pa 35,3).
וארגז ששגרו פלשתים דורון לאלהי ישראל שנאמר (שמואל א ו, ח) ואת כלי הזהב אשר השיבותם לו אשם תשימו בארגז מצדו ומי גנזו יאשיה מלך יהודה גנזו שנאמר (דברי הימים ב לה, ג) ויאמר המלך אל הכהנים תנו את ארון הקדש
Učili naši rabíni: Krále pomazávají v podobě koruny a kněze v podobě [písmene] kaf. Řekl Rav Menašja: v podobě řeckého chí. Jedna [baraita] učí: Nejprve mu lije olej na hlavu a potom mu dá olej mezi řasy očí. A jiná učí: Nejprve mu dá olej mezi řasy očí a potom mu lije olej na hlavu.
ת"ר מושחין את המלכים כמין נזר ואת הכהנים כמין כי אמר רב מנשיה כמין כי יוני תני חדא בתחלה מציק שמן על ראשו ואחר כך נותן לו שמן בין ריסי עיניו ותני אחריתי בתחלה נותן לו שמן בין ריסי עיניו ואחר כך מציק לו שמן על ראשו
Je to [spor] tanaitů: Někdo říká, že pomazání je přednější, a někdo říká, že lití je přednější. Jaký je důvod toho, kdo říká, že lití je přednější? Neboť je řečeno: „A vylil z oleje pomazání na hlavu Aharona“ (Lv 8,12). A ten, kdo říká, že pomazání je přednější, se domnívá: protože to přibylo u posvátného náčiní.
תנאי היא איכא למאן דאמר משיחה עדיפא ואיכא למאן דאמר יציקה עדיפא מאי טעמא דמ"ד יציקה עדיפא שנאמר (ויקרא ח, יב) ויצק משמן המשחה על ראש אהרן ומאן דאמר משיחה עדיפא קסבר שכן נתרבה אצל כלי שרת
Učili naši rabíni: „Jako dobrý olej sestupující na hlavu…“ (Ž 133,2) – jako dvě perlové kapky visely Aharonovi na vousech. Řekl Rav Kahana: Učí se: Když stříhal [vousy], vystupovaly a usazovaly se u kořenů jeho vousů. A o tuto věc se Mojžíš, náš učitel, obával: Snad jsem se, chraň Bůh, zpronevěřil oleji pomazání.
ת"ר (תהילים קלג, ב) כשמן הטוב היורד על הראש וגו' כמין שתי טיפין מרגליות היו תלויות לאהרן בזקנו אמר רב כהנא תנא כשהוא מספר עולות ויושבות בעיקרי זקנו ועל דבר זה היה משה רבינו דואג שמא חס ושלום מעלתי בשמן המשחה
Vyšel nebeský hlas a řekl: „Jako rosa Chermonu, která sestupuje na hory Sijónu“ (Ž 133,3) – jako u rosy není zpronevěra, tak ani u oleje, který sestupuje na vousy Aharonovy, není zpronevěra.
יצתה בת קול ואמרה (תהילים קלג, ג) כטל חרמון שיורד על הררי ציון מה טל אין בו מעילה אף שמן שיורד על זקן אהרן אין בו מעילה
A stále se Aharon obával: Snad se Mojžíš nezpronevěřil, ale já jsem se zpronevěřil. Vyšel nebeský hlas a řekl mu: „Hle, jak dobré a jak milé je, když bratři sedí pospolu“ (Ž 133,1) – jako se Mojžíš nezpronevěřil, tak ani ty ses nezpronevěřil.
ועדיין אהרן היה דואג שמא משה לא מעל ואני מעלתי יצתה בת קול ואמרה לו (תהילים קלג, א) הנה מה טוב ומה נעים שבת אחים גם יחד מה משה לא מעל אף אתה לא מעלת
Učili naši rabíni: Krále pomazávají jen u pramene, aby se jejich království prodlužovalo, neboť je řečeno: „A řekl král [Benajáhuovi]… a sveďte ho ke Gichónu … a ať ho tam pomaže“ (1Kr 1,33–34).
ת"ר אין מושחין את המלכים אלא על המעיין כדי שתימשך מלכותן שנאמ' (מלכים א א, לג-לד) ויאמר המלך (אל בניהו) וגו' והורדתם אותו על גיחון (וגו') ומשח אותו שם
Řekl Rav Ami: Kdo chce vědět, zda se dožije [konce] roku, nebo ne, ať přinese lampu během těch deseti dnů mezi Novým rokem a Dnem smíření a zavěsí ji v domě, kde nefouká vítr. Pokud její světlo vydrží, ať ví, že se dožije [konce] svého roku.
אמר רב אמי האי מאן דבעי לידע אי משכא שתא אי לא מייתי שרגא בהלין עשרה יומין דבין ריש שתא ליומא דכיפורי וניתלי בביתא דלא נשיב זיקא אי משיך נהוריה נידע דמסיק שתיה
A kdo chce dělat obchod a chce vědět, zda se jeho obchodu bude dařit, nebo ne, ať chová kohouta; pokud ztloustne a zkrásní, ať ví, že se mu bude dařit.
ומאן דבעי נעביד עיסקי ובעי דנידע אי מצלח עיסקי אי לא נירבי תרנגולא אי שמין ושפר נידע דמצלח
Kdo chce vyjít na cestu a chce vědět, zda se vrátí domů, ať vstoupí a postaví se v temném domě; jestliže uvidí
האי מאן דבעי ניפוק באורחא ובעי דנידע אי הדר לביתיה ניעול ניקום בביתא דבהתא אם חזי
Originál: Keritot 5b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.