Menachot 29a מנחות

A osmnáct [kalichů] na ramenech – to je dvacet dva. Také makovic je jedenáct: dvě na [samotném dříku], šest na ramenech a [verš] „makovice … makovice … makovice“ – to je jedenáct.

Ale odkud víme, že květů je devět? Dva na [dříku] a šest na ramenech – to je osm! Řekl Rav Šalman: Je psáno: „Až po její podstavec, až po její květ – vytepaná byla“ (Nu 8,4).

Řekl Rav: Výška svícnu byla devět dlaní. Namítl Rav Šimi bar Chija Ravovi: Před svícnem byl kámen a na něm tři stupně, na nichž stál kohen a upravoval lampy.

Řekl mu: Šimi, ty [nerozumíš]? Já mluvím [o výšce] od okraje ramen nahoru.

Je psáno: „A květ, lampy a kleštičky ze zlata, to bylo ‚michlot zlato‘“ (2Pa 4,21). Co je „michlot zlato“? Řekl Rav Ami: Že [výroba svícnů] spotřebovala (kilta) veškeré ryzí zlato Šalomounovo. Neboť řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Deset svícnů zhotovil Šalomoun a pro každý z nich přinesl tisíc talentů zlata, a vložili je tisíckrát do pece, až se ustálilo na jednom talentu.

Je tomu tak? Vždyť je psáno: „A všechny nápojové nádoby krále Šalomouna byly ze zlata a všechny nádoby Domu libanonského lesa z ryzího zlata; stříbro se za dnů Šalomounových nepočítalo za nic“ (1Kr 10,21)! – Říkáme [jen to, že spotřeboval] ryzí zlato.

A opravdu ubylo tolik? Vždyť učí baraita: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Stalo se, že [svícen] Chrámu převyšoval [váhou] svícen Mojžíšův o jeden zlatý denár kordikinský, a vložili jej osmdesátkrát do pece, až se ustálil na jednom talentu! – Jakmile se [zlato] jednou ustálí, už se nemění.

Řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jonatan: Co znamená, co je psáno: „Na čistém svícnu“ (Lv 24,4)? Že jeho podoba sestoupila z místa čistoty. – Ale potom [verš] „Na čistém stole“ (Lv 24,6) [by znamenal], že jeho podoba sestoupila z čistého místa? Spíše „čistý“ naznačuje, že [jinak by mohl být] nečistý; i zde „čistý“ naznačuje, že [jinak by mohl být] nečistý.

Dobře tam, podle Reš Lakiše. Neboť řekl Reš Lakiš: Co znamená, co je psáno: „Na čistém stole“ – z toho plyne, že [by mohl být] nečistý? Vždyť je to dřevěná nádoba určená k tomu, aby stála na místě, a žádná dřevěná nádoba určená k tomu, aby stála na místě, nepřijímá nečistotu! Spíše to učí, že jej zvedali [a ukazovali] poutníkům o svátcích předkladné chleby a říkali jim: Hleďte, jak jste milí před Všudypřítomným.

Co znamená „jak jste milí“? Podle rabiho Jehošuy ben Leviho. Neboť řekl rabi Jehošua ben Levi: Velký zázrak se dál s předkladnými chleby: při jejich odstranění [byly stejné] jako při jejich položení, jak je řečeno: „Aby položili teplý chléb v den, kdy jej berou“ (1S 21,7).

Ale zde – „čistý“ naznačuje, že [by mohl být] nečistý? To je přece zřejmé: jsou to kovové nádoby a kovové nádoby přijímají nečistotu! Spíše [to znamená], že jeho podoba sestoupila z místa čistoty.

Učí baraita: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Ohnivá truhla, ohnivý stůl a ohnivý svícen sestoupily z nebe; Mojžíš je viděl a udělal podle nich, jak je řečeno: „Hleď a udělej podle jejich vzoru, který se ti ukazuje na hoře“ (Ex 25,40).

Ale potom [verš] „Postavíš příbytek podle jeho řádu, který ti byl ukázán na hoře“ (Ex 26,30) [by znamenal] totéž? – Zde je psáno „podle jeho řádu“, tam je psáno „podle jejich vzoru“.

Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Gabriel byl přepásán jako [obchodník] zástěrou a ukázal Mojžíšovi, jak se dělá svícen, jak je psáno: „A toto je provedení svícnu“ (Nu 8,4).

Učili v domě rabiho Jišmaela: Tři věci byly Mojžíšovi těžké, dokud mu je Svatý, budiž požehnán, neukázal svým prstem, a to jsou: svícen, novoluní a havěť. Svícen, jak je psáno: „A toto je provedení svícnu“ (Nu 8,4); novoluní, jak je psáno: „Tento měsíc vám bude počátkem měsíců“ (Ex 12,2); havěť, jak je psáno: „A toto je pro vás nečisté“ (Lv 11,29). A někteří říkají: také pravidla porážení, jak je řečeno: „A toto je to, co budeš konat na oltáři“ (Ex 29,38).

[V Mišně stojí:] Dva oddíly v mezuze se navzájem podmiňují, a dokonce jediné písmeno je podmiňuje. – To je přece zřejmé!

Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Bylo to potřeba jen kvůli hrotu jodu. – I to je přece zřejmé! – Spíše kvůli onomu dalšímu [výroku], který řekl Rav Jehuda, řekl Rav. Neboť řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Každé písmeno, které není ze všech čtyř stran obklopeno [čistým] pergamenem, je neplatné.

Řekl Ašijan bar Nadbach jménem rava Jehudy: Prorazila-li se díra uvnitř písmene he, je platné; [prorazila-li se] jeho noha, je neplatné. Řekl rabi Zera: Mně to vysvětlil Rav Huna. A rabi Jaakov řekl: Mně to vysvětlil Rav Jehuda: Prorazila-li se díra uvnitř písmene he, je platné; [prorazila-li se] jeho noha – zůstala-li z ní míra malého písmene, je platné, a ne-li, je neplatné.

Agra, tchán rabiho Aby –