Nedarim 62a נדרים

Bylo vyučováno: Složila-li se většina nožů, [zbylé plody] jsou dovoleny, [neboť nejsou] krádeží, a jsou osvobozeny od desátků.

Rabi a rabi Josi bar rabi Jehuda přišli na jedno místo v době, kdy se už složila většina nožů. Rabi jedl, rabi Josi bar rabi Jehuda nejedl. Přišel majitel a řekl jim: Proč rabíni nejedí? Většina nožů je už složena! A přesto rabi Josi bar rabi Jehuda nejedl. Soudil totiž, že ten muž to říká jen ze studu.

Rabi Chama bar rabi Chanina přišel na jedno místo v době, kdy se už složila většina nožů. Jedl a dal [i] svému sluhovi, ale ten nejedl. Řekl mu: Jez, tak mi řekl rabi Jišmael bar rabi Josi jménem svého otce: Složila-li se většina nožů, [zbylé plody] jsou dovoleny, [neboť nejsou] krádeží, a jsou osvobozeny od desátků.

Rabiho Tarfona zastihl jeden muž v době, kdy se už složily nože, jak jí [jeho plody]. Strčil ho do pytle, zvedl ho a nesl, aby ho hodil do řeky. [Rabi Tarfon] řekl: Běda Tarfonovi, že ho tento zabije! Ten muž [to] uslyšel, nechal ho a utekl. Rabi Abahu řekl jménem rabiho Chananji ben Gamliela: Po všechny své dny se ten spravedlivý kvůli této věci trápil a říkal: Běda mi, že jsem použil koruny Tóry.

A Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Každý, kdo používá koruny Tóry, je vykořeněn ze světa. [Plyne to] úsudkem z menšího na větší: Jestliže Belšasar, který používal svatých nádob, jež se staly nádobami všedními – jak je řečeno: „A vniknou do ní lupiči a znesvětí ji“ (Ez 7,22); jakmile do nich vnikli, staly se všedními – byl vykořeněn ze světa, jak je psáno: „Té noci byl Belšasar zabit“ (Da 5,30), tím spíše ten, kdo používá koruny Tóry, která je živá a trvá navěky.

A rabi Tarfon – když jedl v době, kdy se už složila většina nožů, proč ho ten muž trýznil? Protože mu někdo celý rok kradl hrozny, a když zastihl rabiho Tarfona, myslel si, že to je ten, kdo kradl. – Pokud tak, proč se [rabi Tarfon] trápil? Protože rabi Tarfon byl velmi bohatý a měl ho usmířit penězi.

Bylo vyučováno: „Milovat Hospodina, svého Boha, poslouchat jeho hlas a lnout k němu“ (Dt 30,20) – aby člověk neříkal: Budu číst [Písmo], aby mi říkali mudrc; budu studovat [Mišnu], aby mi říkali rabi; budu opakovat, abych byl starším a zasedal v akademii.

Nýbrž ať se učí z lásky, a čest nakonec přijde, jak je řečeno: „Přivaž si je na prsty, napiš je na desku svého srdce“ (Př 7,3); a říká se: „Její cesty jsou cesty líbezné“ (Př 3,17); a říká se: „Je stromem života těm, kdo se jí chopí, a kdo se jí drží, jsou blažení“ (Př 3,18).

Rabi Eliezer bar rabi Cadok říká: Konej věci kvůli jejich Původci a mluv o nich kvůli nim samým. Nečiň je korunou, abys se jimi vyvyšoval, ani je nečiň motykou, abys jí kopal. A [plyne to] úsudkem z menšího na větší: Jestliže Belšasar, který používal jen svatých nádob, jež se staly nádobami všedními, byl vykořeněn ze světa, tím spíše ten, kdo používá koruny Tóry.

Rava řekl: Člověku je dovoleno dát se poznat na místě, kde ho neznají, neboť je psáno: „A tvůj služebník se bojí Hospodina od svého mládí“ (1Kr 18,12). Zůstává však těžkost ohledně rabiho Tarfona: byl velmi bohatý a měl ho usmířit penězi.

Rava postavil [verše] proti sobě: Je psáno: „A tvůj služebník se bojí Hospodina od svého mládí“, a je psáno: „Ať tě chválí cizí, a ne tvá ústa“ (Př 27,2). Toto [platí] na místě, kde ho znají, a toto na místě, kde ho neznají.

Rava řekl: Učenci je dovoleno říci: Jsem učenec, vyřiďte mé záležitosti jako první; neboť je psáno: „A Davidovi synové byli kněžími“ (2S 8,18): jako kohen bere první, tak i učenec bere první. A kohen – odkud to víme? Neboť je psáno: „Posvětíš ho, neboť on přináší chléb tvého Boha“ (Lv 21,8); a v Rabi Jišmaelově škole se učilo: Posvětíš ho – ve všem, co se týká svatosti: