A odkud víme, [že jsou] tři [série] po třech [zvucích]? Verš říká: „Dáš zaznít šofaru, troubení“ (Lv 25,9), „Den odpočinku, připomínka troubením“ (Lv 23,24), „Bude vám to dnem troubení“ (Nu 29,1).
ומנין לשלש של שלש שלש ת"ל והעברת שופר תרועה שבתון זכרון תרועה יום תרועה יהיה לכם
Tento tana to nejprve odvozuje z přiřazení, a teď to odvozuje z analogie výrazů? Říká to takto: Kdyby nebylo analogie výrazů, odvodil bych to z přiřazení; teď, když je tu analogie výrazů, přiřazení není třeba.
האי תנא מעיקרא מייתי לה בהיקישא והשתא מייתי לה בגזירה שוה הכי קאמר אי לאו גזירה שוה הוה מייתינא לה בהיקישא השתא דאתיא גזירה שוה היקישא לא צריך
A tento [další] tana to odvozuje analogií výrazů z pouště, neboť bylo učeno: „A zatroubíte troubení“ (Nu 10,5) — tekia zvlášť a terua zvlášť. Ty říkáš: tekia zvlášť a terua zvlášť; anebo jsou snad tekia a terua jedno a totéž? Když říká: „A když svoláváte shromáždění, zatroubíte, ale nebudete troubit poplach“ (Nu 10,7), řekni tedy: tekia zvlášť a terua zvlášť.
והאי תנא מייתי לה בג"ש ממדבר דתניא (במדבר י, ה) ותקעתם תרועה תקיעה בפני עצמה ותרועה בפני עצמה אתה אומר תקיעה בפני עצמה ותרועה בפני עצמה או אינו אלא תקיעה ותרועה אחת היא כשהוא אומר (במדבר י, ז) ובהקהיל את הקהל תתקעו ולא תריעו הוי אומר תקיעה בפני עצמה ותרועה בפני עצמה
A odkud víme, že před ní je prostý [tón]? Verš říká: „A zatroubíte troubení“ (Nu 10,5). A odkud víme, že za ní je prostý [tón]? Verš říká: „Troubení zatroubí“ (Nu 10,6).
Rabi Jišmael, syn rabi Jochanana ben Beroky, říká: To není třeba. Hle, [verš] říká: „A zatroubíte troubení podruhé“ (Nu 10,6). Nebylo by třeba říkat „podruhé“; proč verš říká „podruhé“? To je vzorový případ, že kdekoli je řečeno „troubení“, bude k němu druhá tekia. Mám to jen pro poušť; odkud [to víme] pro Roš ha-šana? Verš říká „troubení“, „troubení“ pro analogii výrazů.
ר' ישמעאל בנו של ר' יוחנן בן ברוקא אומר אינו צריך הרי הוא אומר ותקעתם תרועה שנית שאין ת"ל שנית ומה ת"ל שנית זה בנה אב שכל מקום שנאמר תרועה תהא תקיעה שניה לה אין לי אלא במדבר בר"ה מנין ת"ל תרועה תרועה לגזירה שוה
A o Roš ha-šana byla řečena tři troubení: „Den odpočinku, připomínka troubením“ (Lv 23,24), „Den troubení“ (Nu 29,1), „Dáš zaznít šofaru, troubení“ (Lv 25,9); a ke každému z nich dvě tekia.
ושלש תרועות נאמרו בר"ה (ויקרא כג, כד) שבתון זכרון תרועה (במדבר כט, א) יום תרועה (ויקרא כה, ט) והעברת שופר תרועה ושתי תקיעות לכל אחת ואחת
Zjišťujeme tedy, že o Roš ha-šana byla řečena tři troubení a šest tekia. Dvě [vyplývají] ze slov Tóry a jedno ze slov zákoníků: „Den odpočinku, připomínka troubením“ a „Dáš zaznít šofaru, troubení“ jsou ze slov Tóry; „Bude vám to dnem troubení“ slouží ke svému vlastnímu výkladu.
מצינו למדין שלש תרועות ושש תקיעות נאמרו בר"ה שתים מדברי תורה ואחת מדברי סופרים שבתון זכרון תרועה והעברת שופר תרועה מדברי תורה יום תרועה יהיה לכם לתלמודו הוא בא
Rabi Šmuel bar Nachmani řekl, že rabi Jonatan[řekl]: Jedno ze slov Tóry a dvě ze slov zákoníků: „Dáš zaznít šofaru, troubení“ je ze slov Tóry; „Den odpočinku, připomínka troubením“ a „Bude vám to dnem troubení“ slouží ke svému vlastnímu výkladu.
רבי שמואל בר נחמני אמר רבי יונתן אחת מד"ת ושתים מדברי סופרים והעברת שופר תרועה מד"ת שבתון זכרון תרועה ויום תרועה יהיה לכם לתלמודו הוא בא
Co tedy z nich vykládají? „Dáš zaznít“ — podle Rava Matny, neboť Rav Matna řekl: „Dáš zaznít“ — způsobem, jakým se [šofar] přenáší. „Dáte zaznít“ — [aby se neřeklo], že Milosrdný říká, ať ho předáváme z ruky do ruky.
אלא מאי דרשי בהו והעברת כדרב מתנא דאמר רב מתנא והעברת דרך העברתו תעבירו דקאמר רחמנא נעבריה ביד
„Dáte zaznít“ — z ruky do ruky nemůžeš říci, neboť odvozuje „zaznění“ – „zaznění“ od Mojžíše. Zde je psáno: „Dáš zaznít šofaru, troubení“ (Lv 25,9), a tam je psáno: „Mojžíš přikázal a dali zaznít hlasu v táboře“ (Ex 36,6). Jako tam [šlo] o hlas, tak i zde o hlas.
תעבירו ביד לא מצית אמרת דגמר עברה עברה ממשה כתיב הכא והעברת שופר תרועה וכתיב התם (שמות לו, ו) ויצו משה ויעבירו קול במחנה מה להלן בקול אף כאן בקול
Verš říká: „Zatrubte na šofar při novoluní, při zakrytí [měsíce] ke dni našeho svátku“ (Ž 81,4). Který je svátek, při němž je měsíc zakryt? Řekni, že to je Roš ha-šana, a Milosrdný říká: šofar.
ת"ל (תהלים פא, ד) תקעו בחדש שופר בכסה ליום חגנו אי זהו חג שהחדש מתכסה בו הוי אומר זה ר"ה וקאמר רחמנא שופר
Rabi Abahu ustanovil v Caesareji: tekia, tři ševarim, terua, tekia. Jak to? Jestliže [terua znamená], že kvílela, ať se dělá tekia, terua a tekia; a jestliže, že sténala, ať se dělá tekia, tři ševarim a tekia!
אתקין רבי אבהו בקסרי תקיעה שלשה שברים תרועה תקיעה מה נפשך אי ילולי יליל לעביד תקיעה תרועה ותקיעה ואי גנוחי גנח לעביד תקיעה שלשה שברים ותקיעה
Bylo mu nejisté, zda sténala, nebo kvílela. Rav Avira namítl: Ale co když to bylo kvílení, a tři ševarim přerušují mezi [předchozí tekia] a terua? Vždyť pak dělá znovu tekia, terua a tekia! Ravina namítl: Ale co když to bylo sténání, a terua přerušuje mezi ševarim a tekia? Vždyť pak dělá znovu tekia, ševarim, tekia!
מספקא ליה אי גנוחי גנח אי ילולי יליל מתקיף לה רב עוירא ודלמא ילולי הוה וקא מפסיק שלשה שברים בין תרועה לתקיעה דהדר עביד תקיעה תרועה ותקיעה מתקיף לה רבינא ודלמא גנוחי הוה וקא מפסקא תרועה בין שברים לתקיעה דהדר עביד תש"ת
Co tedy rabi Abahu ustanovil? Jestliže sténala — to už udělal; jestliže kvílela — to už udělal. Bylo mu nejisté, zda snad [nejprve] sténala a [pak] kvílela.
אלא רבי אבהו מאי אתקין אי גנוחי גנח הא עבדיה אי ילולי יליל הא עבדיה מספקא ליה דלמא גנח ויליל
Je-li tomu tak, ať se dělá i obráceně: tekia, terua, tři ševarim a tekia, protože snad [nejprve] kvílela a [pak] sténala! Obvyklým během věcí, když člověka něco potká, nejprve sténá a potom kvílí.
אי הכי ליעבד נמי איפכא תקיעה תרועה שלשה שברים ותקיעה דלמא יליל וגנח סתמא דמילתא כי מתרע באיניש מילתא ברישא גנח והדר יליל:
Zatroubil-li první [tekia] a protáhl druhou jako dvě atd. Rabi Jochanan řekl: Slyšel-li
תקע בראשונה ומשך בשניה כשתים: אמר רבי יוחנן שמע
Originál: Rosh Hashanah 34a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.