„Po Achitofelovi [byli] Benajahu, syn Jehojady, a Ebjatar; a velitelem králova vojska byl Joáb“ (1Pa 27,34). Achitofel – to je rádce, a tak se říká: „A rada Achitofelova, kterou radil…“ (2S 16,23) atd. „Benajahu, syn Jehojady“ – to je Sanhedrin; „Ebjatar“ – to jsou urim a tumim.
(דברי הימים א כז, לד) ואחרי אחיתופל בניהו בן יהוידע ואביתר ושר צבא למלך יואב אחיתופל זה יועץ וכן הוא אומר (שמואל ב טז, כג) ועצת אחיתופל אשר יעץ וגו' ובניהו בן יהוידע זו סנהדרין אביתר אלו אורים ותומים
A tak se říká: „A Benajahu, syn Jehojady, [byl] nad Kretejci a Peletejci“ (1Pa 18,17). Proč byli nazváni Kretejci a Peletejci? Kretejci, protože rozhodují [kortim] své výroky; Peletejci, protože jejich činy jsou podivuhodné [muflaim]. A teprve potom [je] „velitel králova vojska Joáb“.
וכן הוא אומר (דברי הימים א יח, יז) ובניהו בן יהוידע על הכרתי ועל הפלתי ולמה נקרא שמן כרתי ופלתי כרתי שכורתין דבריהן ופלתי שמופלאין מעשיהן ואחר כך שר הצבא למלך יואב
Rabi Jicchak, syn Rava Ady, řekl – a někteří říkají, že to řekl rabi Jicchak bar Avudimi: Jaký je [pro tu lyru] verš? „Probuď se, má slávo, probuď se, harfo a lyro, probudím jitřenku“ (Ž 57,9).
א"ר יצחק בריה דרב אדא ואמרי לה א"ר יצחק בר אבודימי מאי קרא (תהלים נז, ט) עורה כבודי עורה הנבל וכנור אעירה שחר:
„A nepřidávají k městu…“ Odkud to [víme]? Rav Šimi bar Chija řekl: Verš říká: „Podle všeho, co ti ukazuji, podle vzoru příbytku… a tak učiníte“ (Ex 25,9) – [tak učiníte] i v budoucích pokoleních.
ואין מוסיפין על העיר: מנהני מילי אמר רב שימי בר חייא אמר קרא (שמות כה, ט) ככל אשר אני מראה אותך את תבנית המשכן וכן תעשו לדורות הבאין
Rava namítl: Všechny nádoby, které zhotovil Mojžíš – jejich pomazání je posvětilo; od té doby dále je zasvěcuje jejich [užití při] službě. Ale proč? Řekněme [i zde]: „A tak učiníte“ – i v budoucích pokoleních!
מתיב רבא כל הכלים שעשה משה משיחתן מקדשן מיכן ואילך עבודתן מחנכתן ואמאי נימא וכן תעשו לדורות הבאין
Ale řekni [spíše]: je [posvětilo] pomazání, a v budoucích pokoleních buď pomazání, nebo služba! Rav Papa řekl: Verš říká: „…jimiž budou sloužit ve svatyni“ (Nu 4,12) – Písmo je učinilo závislými na službě.
ואימא אותם במשיחה ולדורות אי במשיחה אי בעבודה אמר רב פפא אמר קרא (במדבר ד, יב) אשר ישרתו בם בקודש הכתוב תלאן בשירות
K čemu je mi tedy [slovo] ‚je‘? Nebýt slova ‚je‘, řekl bych, že v budoucích pokoleních [je posvěcuje] pomazání i služba, neboť je psáno „a tak učiníte“. [Proto] Milosrdný napsal ‚je‘: je [posvětilo] pomazání, ale v budoucích pokoleních ne pomazání.
אלא אותם למה לי אי לאו אותם הוה אמינא לדורות במשיחה ובעבודה דהא כתיב וכן תעשו כתב רחמנא אותם אותם במשיחה ולא לדורות במשיחה:
„A nezřizují sanhedriny…“ atd. Odkud to víme? Jak shledáváme u Mojžíše, že ustanovil sanhedriny, a Mojžíš stál na místě [velkého soudu] sedmdesáti jedna.
ואין עושין סנהדראות כו': מנא לן כדאשכחן במשה דאוקי סנהדראות ומשה במקום שבעים וחד קאי
Naši mistři učili: Odkud [víme], že se ustanovují soudci pro Izrael? Verš říká: „Soudce… ustanovíš“ (Dt 16,18). Úředníky pro Izrael – odkud? Verš říká: „Úředníky… ustanovíš“. Soudce pro každý kmen – odkud? Verš říká: „Soudce… pro své kmeny“. Úředníky pro každý kmen – odkud? Verš říká: „Úředníky pro své kmeny“.
תנו רבנן מניין שמעמידין שופטים לישראל תלמוד לומר (דברים טז, יח) שופטים תתן שוטרים לישראל מניין תלמוד לומר שוטרים תתן שופטים לכל שבט ושבט מניין תלמוד לומר שופטים לשבטיך שוטרים לכל שבט ושבט מניין ת"ל שוטרים לשבטיך
Soudce pro každé město – odkud? Verš říká: „Soudce… ve všech svých branách“. Úředníky pro každé město – odkud? Verš říká: „Úředníky ve všech svých branách“. Rabi Jehuda říká: Jeden [je] ustanoven nad nimi všemi, neboť je řečeno: „Ustanovíš si“. Raban Šimon ben Gamliel říká: „Pro své kmeny, a budou soudit“ – je přikázáním, aby kmen soudil svůj [vlastní] kmen.
שופטים לכל עיר ועיר מניין ת"ל שופטים לשעריך שוטרים לכל עיר ועיר מניין ת"ל שוטרים לשעריך רבי יהודה אומר אחד ממונה על כולן שנאמר תתן לך רשב"ג אומר לשבטיך ושפטו מצוה בשבט לדון את שבטו:
„A nečiní [z města] svedené město…“ Odkud to [víme]? Rabi Chija bar Josef řekl jménem rabiho Hošaji: Neboť verš říká: „Vyvedeš toho muže nebo tu ženu“ (Dt 17,5) – muže a ženu vyvádíš ke svým branám, ale nevyvádíš celé město ke svým branám.
ואין עושין עיר הנדחת: מנה"מ אמר ר' חייא בר יוסף אמר רבי אושעיא דאמר קרא (דברים יז, ה) והוצאת את האיש ההוא או את האשה ההיא איש ואשה אתה מוציא לשעריך ואי אתה מוציא כל העיר כולה לשעריך:
„A ne tři [svedená města].“ Neboť je psáno: „jedno“; ale činí [tak s] jedním či dvěma, neboť je psáno: „tvá města“ (Dt 13,13). Naši mistři učili: „Jedno“ – jedno, a ne tři. Ty říkáš: jedno, a ne tři – nebo [to znamená] jen jedno, a ne dvě? Když se říká „tvá města“, hle, dvě jsou řečena. Jak tedy naplním „jedno“? Jedno, a ne tři.
ולא שלש (ערי הנדחת): דכתיב אחת אבל עושין אחת או שתים דכתיב (דברים יג, יג) עריך תנו רבנן אחת אחת ולא שלש אתה אומר אחת ולא שלש או אינו אלא אחת ולא שתים כשהוא אומר עריך הרי שתים אמור הא מה אני מקיים אחת אחת ולא שלש
Jednou Rav řekl: Jen jeden soud je nečiní; ale dva či tři soudy je činí. A jindy Rav řekl: Ani dva či tři soudy je nikdy nečiní. Jaký je Ravův důvod? Kvůli lysině [v zemi]. Reš Lakiš řekl: To se učí jen o jednom místě; ale na dvou či třech místech je činí. Rabi Jochanan řekl: Nečiní je kvůli lysině.
זימנין אמר רב בב"ד אחד הוא דאין עושין הא בשנים ושלשה בתי דינין עושין וזימנין אמר רב אפילו בשנים ושלשה בתי דינין לעולם אין עושין מ"ט דרב משום קרחה אמר ר"ל לא שנו אלא במקום אחד אבל בשנים ושלשה מקומות עושין רבי יוחנן אמר אין עושין משום קרחה
Učí se v baraitě podle rabiho Jochanana: Nečiní tři svedená města v zemi Izraele, ale činí z nich dvě, například jedno v Judsku a jedno v Galileji; ale dvě v Judsku a dvě v Galileji nečiní. A [město] blízko hranice nečiní ani jedno. Proč? Aby se to snad nedoslechli pohané a nezpustošili zemi Izraele.
תניא כוותיה דר"י אין עושין שלש עיירות מנודחות בארץ ישראל אבל עושין אותם שתים כגון אחת ביהודה ואחת בגליל אבל שתים ביהודה ושתים בגליל אין עושין וסמוכה לספר אפילו אחת אין עושין מאי טעמא שמא ישמעו נכרים ויחריבו את ארץ ישראל
„Velký Sanhedrin býval…“ Jaký je důvod mudrců, kteří říkají [sedmdesát jedna] i s Mojžíšem nad nimi? Verš říká: „A ať se tam postaví
סנהדרי גדולה היתה: מ"ט דרבנן דאמרי ומשה על גביהן אמר קרא (במדבר יא, טז) והתיצבו שם
Originál: Sanhedrin 16b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.