Sanhedrin 22b סנהדרין

svého mládí“ (Př 5,18). Řekl mu: ‚Jako například kdo?‘ Řekl mu: ‚Jako například tvá matka.‘

Je tomu tak? Vždyť Rav Jehuda dal svého syna Rava Jicchaka číst: „A shledávám, že hořčí než smrt je žena, která je samá past a síť“ (Kaz 7,26), a on mu řekl: ‚Jako například kdo?‘ A řekl mu: ‚Jako například tvá matka.‘ [Byla] prchlivá, [ale] dávala se snadno usmířit slovem.

Rav Šmuel bar Unja řekl jménem Rava: Žena je [jako] beztvará hmota a uzavírá smlouvu jen s tím, kdo z ní učinil nádobu, neboť je řečeno: „Neboť tvým manželem je tvůj Stvořitel, Hospodin zástupů je jeho jméno“ (Iz 54,5).

Učilo se: Muž neumírá [nikomu] jinému než své ženě a žena neumírá [nikomu] jinému než svému muži. Muž neumírá jinému než své ženě, neboť je řečeno: „A zemřel Elimelech, muž Noemin“ (Rt 1,3); a žena neumírá jinému než svému muži, neboť je řečeno: „Když jsem se vracel z Padanu, zemřela mi Ráchel“ (Gn 48,7).

„Nedívají se na něj…“ atd. Naši mistři učili: Král se stříhá každý den; velekněz od předvečera Šabatu do předvečera Šabatu; prostý kohen jednou za třicet dní.

Král se stříhá každý den, neboť je řečeno: „Krále v jeho kráse budou spatřovat tvé oči“ (Iz 33,17). „Velekněz od předvečera Šabatu“ – Rav Šmuel bar Nachman řekl jménem rabiho Jochanana: Protože se [tehdy] obnovují kněžské hlídky.

Prostý kohen jednou za třicet dní, neboť je psáno: „Hlavu si nebudou holit a vlasy si nenechají volně růst; ať si hlavy přistřihují“ (Ez 44,20). A vyvozuje se [shodný výraz] ‚vlasy‘ – ‚vlasy‘ z nazíra: zde je psáno: „vlasy si nenechají volně růst“, a tam je psáno: „ať nechá volně růst vlasy své hlavy“ (Nu 6,5); jako tam třicet [dní], tak i zde třicet. A také jsme se učili v Mišně: Nazirát bez určení [délky trvá] třicet dní.

A tam – odkud to víme? Rav Matana řekl: Neboť verš říká: „bude svatý [jihje]“ (Nu 6,5) – v gematrii je to třicet.

Rav Papa řekl Abajemu: Řekni [spíše], že je nemají nechat růst vůbec! Řekl mu: Kdyby bylo psáno ‚nenechají růst vlasy‘, [bylo by to], jak říkáš. Nyní, když je psáno ‚a vlasy‘ – vlasy mají být ponechány růst, ale nemají je nechat růst [příliš dlouho].

Je-li tomu tak, [platí to] i dnes! [Je to] podobné vínu: jako víno je zakázáno [jen] v době vstupu [do Chrámu] a mimo dobu vstupu je dovoleno, tak i [kohanim s] neostříhanými vlasy – v době vstupu je to zakázáno, mimo dobu vstupu dovoleno.

A víno je mimo dobu vstupu dovoleno? Vždyť se učí v baraitě: Rabi říká: Já říkám, že kohanim nesmějí pít víno nikdy; ale co mám dělat, když jejich náprava je jejich zkázou? A Abaje řekl: Podle koho pijí kohanim dnes víno? Podle Rabiho. Z toho vyplývá, že mudrci [to] zakazují!

Tam je důvodem [to, že] Chrám bude brzy vystavěn a budeme potřebovat kohena způsobilého ke službě, a [takový] nebude. I zde budeme potřebovat kohena způsobilého ke službě, a [takový] nebude!

Zde je možné, že se ostříhá a vejde. Tam je také možné, že se trochu vyspí a vejde, neboť Rav Acha řekl: Cesta [dlouhá] mil a sebekratší spánek rozptylují [účinek] vína! A nebylo k tomu řečeno: Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: To se učí jen [o tom], kdo vypil reviit; ale [vypil-li] více než reviit, tím spíše ho cesta vyčerpá a spánek opije.

Rav Aši řekl: [U kohanim], kteří pili víno, kteří znesvěcují službu, mudrci [zákaz] vydali; [u kohanim] s neostříhanými vlasy, kteří neznesvěcují službu, mudrci [zákaz] nevydali.

Namítli: A tito jsou [hodni] smrti: [kohanim] s neostříhanými vlasy a ti, kteří pili víno.

Dobrá, ti, kteří pili víno, neboť je psáno: „Vína ani opojného nápoje nepij, ty ani tvoji synové… abyste nezemřeli“ (Lv 10,9). Ale [kohanim] s neostříhanými vlasy – odkud to víme?

Protože ti, kteří pili víno, jsou přirovnáni k [těm] s neostříhanými vlasy: je psáno: „Hlavu si nebudou holit a vlasy si nenechají volně růst“ (Ez 44,20), (a je psáno): „Víno ať nepije [žádný kněz]…“ (Ez 44,21) atd. Jako ti, kteří pili víno, [jsou hodni] smrti, tak i [ti] s neostříhanými vlasy [jsou hodni] smrti.

A z toho [plyne]: jako ti, kteří pili víno, znesvěcují službu, tak i [ti] s neostříhanými vlasy znesvěcují službu! Je to obtížné.

Ravina řekl Ravu Ašimu: Toto – než přišel Ezechiel, kdo to řekl? A podle tebe: to, co řekl Rav Chisda: ‚Tuto věc jsme se nenaučili z Tóry našeho učitele Mojžíše, dokud nepřišel Ezechiel a nenaučil nás: „Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevstoupí do mé svatyně, aby mi sloužil“ (Ez 44,9)‘ – než přišel Ezechiel, kdo to řekl? Nýbrž měli to jako tradici, a přišel Ezechiel a opřel to o verš. I zde to měli jako tradici, a přišel Ezechiel a opřel to o verš.

(A když měli tradici o [trestu] smrti, neměli tradici o znesvěcení služby.)

Co [znamená] „ať si hlavy přistřihují“? Učilo se: Jako jakýsi ‚julianský‘ střih. Co je julianský střih? Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Jedinečný střih. Jak vypadá? Rav Aši řekl: Konec [vlasů] jednoho [řádku] u kořene druhého.

Zeptali se Rabiho: Jaký je střih velekněze? Řekl jim: Jděte a podívejte se na střih Ben Elasy. Učí se v baraitě: Rabi říká: Ben Elasa nerozházel své peníze nadarmo, nýbrž aby se na něm ukázal střih velekněze.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Velekněz“.