Sanhedrin 39a סנהדרין

„Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby“ (Ez 18,2); „Spravedlivé váhy, spravedlivá závaží“ (Lv 19,36); „Spravedlivý je vysvobozen z tísně a místo něho přijde svévolník“ (Př 11,8).

Jistý kacíř řekl Rabanu Gamlielovi: Váš Bůh je zloděj, neboť je psáno: „Hospodin Bůh uvedl na člověka hluboký spánek, a on usnul [a vzal jedno z jeho žeber]“ (Gn 2,21). Řekla mu [Rabanu Gamlielovi] jeho dcera: Nech ho, já mu odpovím. Řekla [kacíři]: Dejte mi jednoho velitele [stráže]. Řekl jí: Proč ho potřebuješ? [Řekla:] V noci na nás přišli lupiči, vzali nám stříbrný džbán a nechali nám zlatý džbán. Řekl jí: Kéž by k nám přicházeli každý den! [Řekla:] A nebylo snad dobré pro prvního člověka, že mu vzali jedno žebro a dali mu služebnici, aby mu sloužila?

Řekl jí: Mám na mysli toto: Měl mu je vzít otevřeně. Řekla: Přineste mi kus masa. Přinesli jí ho. Dala ho pod žhavý popel, vytáhla ho a řekla mu: Jez z toho. Řekl jí: Hnusí se mi to. Řekla mu: I prvnímu člověku, kdyby mu ji vzal otevřeně, by se hnusila.

Kacíř řekl Rabanu Gamlielovi: Vím, co dělá váš Bůh [a kde sedí]. [Raban Gamliel] zesmutněl a povzdechl si. Řekl mu: Co je ti? Řekl mu: Mám jednoho syna v přímořských městech a stýská se mi po něm. Chci, abys mi ho ukázal. Řekl: Copak vím, kde je? Řekl mu: Co je na zemi, nevíš, a co je na nebesích, víš?

Kacíř řekl Rabanu Gamlielovi: Je psáno: „Určuje počet hvězd“ (Ž 147,4). Co je na tom velkého? I já dokážu hvězdy spočítat. [Raban Gamliel] přinesl kdoule, dal je do síta a točil jimi. Řekl mu: Spočítej je. Řekl mu: Zastav je. Řekl mu: I nebeská klenba se tak točí.

Někteří říkají, že mu řekl takto: Spočítej mi hvězdy. Řekl mu: Řekni mi, kolik máš stoliček a zubů. Vložil si ruku do úst a počítal je. Řekl mu: Co je v tvých ústech, nevíš, a co je na nebeské klenbě, víš?

Kacíř řekl Rabanu Gamlielovi: Ten, kdo stvořil hory, nestvořil vítr, neboť je řečeno: „Hle, ten, kdo tvoří hory, a ten, kdo stvořil vítr“ (Am 4,13). [Odpověděl mu:] Jestliže je tomu tak, u člověka, o němž je psáno „stvořil“ a „vytvořil“, [řekneš] také: Ten, kdo stvořil toto, nestvořil tamto?

[A dále:] V člověku je [místo] dlaň na dlaň a jsou v něm dva otvory – [řekneš snad], že ten, kdo stvořil toto, nestvořil tamto, neboť je řečeno: „Ten, kdo zasadil ucho, neslyší? Ten, kdo vytvořil oko, nevidí?“ (Ž 94,9). Řekl mu: Ano. [Řekl mu:] A v hodině smrti se všichni [ti bohové] dohodli?

Jistý mág řekl Amemarovi: Tvá horní polovina náleží Hormizovi, tvá dolní polovina náleží Ahrimanovi. Řekl mu: Jestliže je tomu tak, jak to, že Ahriman dovolí Hormizovi, aby přes jeho území protékala voda?

Císař řekl rabimu Tanchumovi: Pojď, ať jsme všichni jeden národ. Řekl: Dobrá. My, kteří jsme obřezaní, se nemůžeme stát jako vy; obřežte se vy a buďte jako my. Řekl mu: Mluvíš správně, avšak kdokoli přemůže krále [v rozpravě], toho hodí do klece [se šelmami]. Hodili ho do klece, a nesežraly ho. Řekl jistý heretik: To, že ho nesežraly, je proto, že nejsou hladové. Hodili [tam] jeho samého, a sežraly ho.

Kacíř řekl Rabanu Gamlielovi: Říkáte, že v každém shromáždění deseti přebývá Šechina. Kolik je tedy Šechin? [Raban Gamliel] zavolal svého sluhu a udeřil ho do šíje. Řekl mu: Proč jsi nechal vejít slunce do domu kacíře? Řekl mu: Slunce spočívá na celém světě. [Řekl mu:] Jestliže slunce, které je jen jedním z tisíců tisíců myriád služebníků před Svatým, budiž požehnán, spočívá na celém světě, Šechina Svatého, budiž požehnán, oč spíše!

Jistý heretik řekl rabimu Abahuovi: Váš Bůh je šprýmař, neboť řekl Ezechielovi: „Lehni si na levý bok“ (Ez 4,4), a je psáno: „A lehneš si na pravý bok“ (Ez 4,6). Přišel jistý učedník a řekl mu: Jaký je důvod [zákona o] sedmém roku? Řekl mu: Nyní vám řeknu věc, která odpoví oběma.

Svatý, budiž požehnán, řekl Izraeli: Sejte šest [let] a sedmý ponechte ladem, abyste věděli, že země je moje. Oni tak však nečinili, nýbrž zhřešili a šli do vyhnanství. Je obyčejem světa, že král z masa a krve, proti němuž se vzbouřila provincie – je-li krutý, pobije všechny; je-li milosrdný, pobije polovinu; je-li milosrdný a plný slitování, trestá utrpením [jen] přední z nich. Tak i Svatý, budiž požehnán, trestá utrpením Ezechiela, aby očistil viny Izraele.

Jistý heretik řekl rabimu Abahuovi: Váš Bůh je kohen, neboť je psáno: „Ať mi přinesou dávku [teruma]“ (Ex 25,2). Když pohřbil Mojžíše, v čem se ponořil [k očištění]? A řekneš-li, že ve vodě – vždyť je psáno: „Kdo změřil hrstí vody?“ (Iz 40,12).

Řekl mu: Ponořil se v ohni, neboť je psáno: „Neboť hle, Hospodin přijde v ohni“ (Iz 66,15). [Řekl:] Copak je ponoření v ohni účinné? Řekl mu: Naopak, hlavní ponoření je v ohni, neboť je psáno: „A vše, co nesnese oheň, provedete vodou“ (Nu 31,23).

Jistý heretik řekl rabimu Avinovi: Je psáno: „Který národ na zemi je jako tvůj lid Izrael, národ jediný“ (2S 7,23). Čím vynikají? I vy jste přece počítáni spolu s námi, neboť je psáno: „Všechny národy jsou před ním jako nic“ (Iz 40,17). Řekl mu: Jeden z vašich o nás vydal svědectví, neboť je psáno: