Sanhedrin 38b סנהדרין

jeho trup [byl] z Babylónie, jeho hlava ze země Izraele a jeho údy z ostatních zemí. Jeho hýždě – řekl Rav Acha – z Akra de-Agma.

Řekl rabi Jochanan bar Chanina: Den měl dvanáct hodin. V první hodině byl nashromážděn jeho prach; ve druhé se stal beztvarým tělem; ve třetí byly nataženy jeho údy; ve čtvrté do něj byla vložena duše; v páté se postavil na nohy; v šesté dal [tvorům] jména; v sedmé mu byla přidružena Eva; v osmé vystoupili na lože dva a sestoupili čtyři; v deváté mu bylo přikázáno nejíst ze stromu; v desáté se provinil; v jedenácté byl souzen; ve dvanácté byl vyhnán a odešel, neboť je řečeno: „Člověk v nádheře nepřenocuje“ (Ž 49,13).

Řekl Rami bar Chama: Divoké zvíře nevládne nad člověkem, ledaže se mu jeví jako dobytče, neboť je řečeno: „Je přirovnán k dobytku, podobají se mu“ (Ž 49,13).

(Pomůcka: šaa, besof, arami.) Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Když Svatý, budiž požehnán, chtěl stvořit člověka, stvořil jednu skupinu služebných andělů a řekl jim: Chcete, abychom učinili člověka k našemu obrazu? Řekli před ním: Pane světa, jaké budou jeho skutky? Řekl jim: Takové a takové budou jeho skutky.

Řekli před ním: Pane světa: „Co je člověk, že na něj pamatuješ, a syn člověka, že se o něj staráš?“ (Ž 8,5). Vztáhl mezi ně svůj malíček a spálil je. A stejně [i] druhou skupinu. Třetí skupina řekla před ním: Pane světa, co pomohli ti první, kteří ti [to] řekli? Celý svět je tvůj; vše, co chceš ve svém světě učinit, učiň.

Když došel k lidem z pokolení potopy a z pokolení rozptýlení, jejichž skutky byly zkažené, řekli před ním: Pane světa, neřekli ti první před tebou dobře? Řekl jim: „Až do stáří jsem to já, až do šedin [vás] ponesu…“ (Iz 46,4).

Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: První člověk sahal od jednoho konce světa ke druhému, neboť je řečeno: „Ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi, a od jednoho konce nebes ke druhému“ (Dt 4,32). Když se provinil, položil na něj Svatý, budiž požehnán, svou ruku a zmenšil ho, neboť je řečeno: „Zezadu i zpředu jsi mě sevřel a položil jsi na mě svou dlaň“ (Ž 139,5).

Řekl rabi Elazar: První člověk sahal od země až k nebeské klenbě, neboť je řečeno: „Ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na zemi, a od konce nebes…“ Když se provinil, položil na něj Svatý, budiž požehnán, svou ruku a zmenšil ho, neboť je řečeno: „Zezadu i zpředu jsi mě sevřel…“ Odporují si ty verše navzájem? Obojí je jedna a táž míra.

A řekl Rav Jehuda, řekl Rav: První člověk mluvil aramejsky, neboť je řečeno: „A pro mne jak vzácné jsou tvé myšlenky [reecha], Bože“ (Ž 139,17).

A to je to, co řekl Reš Lakiš: Co [znamená], co je psáno: „Toto je kniha rodopisu Adamova“ (Gn 5,1)? Učí, že mu Svatý, budiž požehnán, ukázal každé pokolení a jeho vykladače, každé pokolení a jeho mudrce. Když došel k pokolení rabiho Akivy, radoval se z jeho Tóry a zarmoutil se nad jeho smrtí a řekl: „A pro mne jak vzácní jsou tvoji přátelé [reecha], Bože.“

A řekl Rav Jehuda, řekl Rav: První člověk byl heretik, neboť je řečeno: „Hospodin Bůh zavolal na člověka a řekl mu: Kde jsi [ajeka]?“ (Gn 3,9) – kam se odklonilo tvé srdce? Rabi Jicchak řekl: Zakrýval svou obřízku. Je psáno zde: „Ale oni jako Adam přestoupili smlouvu“ (Oz 6,7), a je psáno tam: „Porušil mou smlouvu“ (Gn 17,14).

Rav Nachman řekl: Popíral Základ [víry]. Je psáno zde: „přestoupili smlouvu“, a je psáno tam: „A řeknou: Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců“ (Jr 22,9).

Tam jsme se učili: Rabi Elazar říká: Buď pilný ve studiu Tóry a věz, co odpovíš epikurejci. Řekl rabi Jochanan: To učili jen o epikurejci z modloslužebníků, ale izraelskému epikurejci [neodpovídej], tím spíše, neboť se bouří ještě víc.

Řekl rabi Jochanan: Všude, kde heretici [z Písma] vyvozovali svou vzpouru, je odpověď na ně hned vedle: „Učiňme člověka k našemu obrazu“ (Gn 1,26) – „A Bůh stvořil člověka ke svému obrazu“ (Gn 1,27); „Nuže, sestupme a zmaťme tam jejich řeč“ (Gn 11,7) – „Hospodin sestoupil, aby viděl město a věž“ (Gn 11,5); „Neboť tam se mu zjevili Bůh“ (Gn 35,7) – „Bohu, který mi odpověděl v den mého soužení“ (Gn 35,3);

„Neboť který velký národ má bohy sobě tak blízké, jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli k němu voláme?“ (Dt 4,7); „A který národ na zemi je jako tvůj lid Izrael, jejž šli Bůh vykoupit sobě za lid?“ (2S 7,23); „Až byly postaveny trůny a Pradávný usedl“ (Da 7,9).

Proč jsou tyto [plurály] zapotřebí? Podle rabiho Jochanana, neboť rabi Jochanan řekl: Svatý, budiž požehnán, nečiní nic, aniž by se poradil s nebeskou družinou, neboť je řečeno: „Z rozhodnutí bdících je ta věc a výrokem svatých ta žádost“ (Da 4,14).

Dobrá, všechny ostatní; ale co se dá říci o „až byly postaveny trůny“? Jeden pro Něho a jeden pro Davida, neboť se učí: Jeden pro Něho a jeden pro Davida – slova rabiho Akivy. Řekl mu rabi Josi: Akivo, jak dlouho ještě budeš činit Šechinu všední? Spíše: jeden pro soud a jeden pro milosrdenství.

Přijal [to] od něj, nebo nepřijal? Pojď a slyš, neboť se učí: Jeden pro soud a jeden pro milosrdenství – slova rabiho Akivy. Řekl mu rabi Elazar ben Azarja: Akivo, co máš ty co dělat s agadou? Odejdi k [naukám o] ranách a stanech [nečistoty]! Spíše: jeden je trůn a druhý podnožka; trůn, aby na něm seděl, podnožka jako podnož jeho nohou.

Řekl Rav Nachman: Kdo umí hereticům odpovídat jako Rav Idit, ať odpovídá, a jestliže ne, ať neodpovídá. Jistý heretik řekl Rav Iditovi: Je psáno: „A Mojžíšovi řekl: Vystup k Hospodinu“ (Ex 24,1) – mělo by stát: Vystup ke mně! Řekl mu: To je Metatron, jehož jméno je jako jméno jeho Mistra, neboť je psáno: „neboť mé jméno je v něm“ (Ex 23,21).

Je-li tomu tak, ať ho uctíváme! – Je psáno: „Nevzpírej se mu [al tamer bo]“ (Ex 23,21) – nezaměňuj mě [al temireni] s ním. – Je-li tomu tak, proč je [psáno]: „neodpustí vaše přestoupení“? – Řekl mu: Máme jistou víru, že jsme ho nepřijali ani jako průvodce, neboť je psáno: „I řekl mu: Nepůjde-li tvá tvář [s námi]…“ (Ex 33,15).

Jistý heretik řekl rabimu Jišmaelovi, synu rabiho Josiho: Je psáno: „A Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň od Hospodina“ (Gn 19,24) – mělo by stát: od sebe! Řekl mu jistý pradlák: Nech ho, já mu odpovím. Je psáno: „Lemech řekl svým ženám: Ado a Silo, slyšte můj hlas, ženy Lemechovy“ (Gn 4,23) – mělo by stát: ženy mé! Písmo se však tak vyjadřuje; i zde se Písmo tak vyjadřuje. Řekl mu [rabi Jišmael]: Odkud to máš? Slyšel jsem to v přednášce rabiho Meira.

Neboť rabi Jochanan řekl: Když rabi Meir přednášel, vykládal třetinu halachy, třetinu agady a třetinu podobenství. A řekl rabi Jochanan: Rabi Meir měl tři sta liščích bajek, a my máme jen tři: