Sanhedrin 82a סנהדרין

Nenapadli-li ho horlivci, jak to je? Rav [to] své učení zapomněl. Rav Kahanovi [pak] ve snu předčítali: „Zradil Juda a ohavnost byla spáchána v Izraeli a v Jeruzalémě, neboť Juda znesvětil Hospodinovu svatyni, kterou miloval, a pojal za ženu dceru cizího boha“ (Mal 2,11). Přišel a řekl mu: Takto mi předčítali.

Rav si vzpomněl na své učení: „Zradil Juda“ – to je modloslužba, a tak se říká: „Tak jste mě zradili, dome Izraele, je výrok Hospodinův“ (Jr 3,20). „A ohavnost byla spáchána v Izraeli a v Jeruzalémě“ – to je soulož muže s mužem, a tak se říká: „S mužem nebudeš ležet, jako se leží se ženou; je to ohavnost“ (Lv 18,22). „Neboť Juda znesvětil Hospodinovu svatyni“ – to je nevěstka, a tak se říká: „Nebude [chrámové] nevěstky“ (Dt 23,18). „A pojal za ženu dceru cizího boha“ – to je ten, kdo souloží s pohankou.

A po něm je psáno: „Ať Hospodin vyhladí muže, který to činí, bdícího i odpovídajícího, ze stanů Jákobových, i toho, kdo přináší obětní dar Hospodinu zástupů“ (Mal 2,12). Je-li učencem, nebude mít bdícího mezi mudrci ani odpovídajícího mezi žáky; je-li kohenem, nebude mít syna, který by přinášel obětní dar Hospodinu zástupů.

Rabi Chija bar Avuja řekl: Každý, kdo souloží s pohankou, je jako by se sešvagřil s modloslužbou, neboť je psáno: „A pojal za ženu dceru cizího boha“ – copak má cizí bůh dceru? Spíše to je ten, kdo souloží s pohankou.

A rabi Chija bar Avuja řekl: Na lebce Jojakima bylo napsáno: „Toto a ještě něco jiného.“ Děd rabiho Peridy našel lebku, která ležela v branách Jeruzaléma, a bylo na ní napsáno: „Toto a ještě něco jiného.“ Pohřbil ji, a [země] ji vyvrhla; pohřbil ji, a [země] ji vyvrhla. Řekl: Toto je lebka Jojakima, o němž je psáno: „Pohřben bude, jako se pohřbívá osel, odvlečen a pohozen daleko za branami Jeruzaléma“ (Jr 22,19).

Řekl: Je to král, a není slušné ho zneuctít. Vzal ji, zabalil do hedvábí a uložil do truhly. Přišla jeho žena, uviděla ji, vyšla ven a řekla to svým sousedkám. Řekly jí: To je [lebka] jeho první ženy, na niž nezapomíná. Rozpálila pec a spálila ji. Když přišel, řekl: To je to, co je na ní napsáno: „Toto a ještě něco jiného.“

Když přišel Rav Dimi, řekl: Soud Chašmonejců nařídil: Kdo souloží s pohankou, je vinen kvůli NŠGA [nečisté, otrokyni, pohance a vdané ženě].

Když přišel Ravin, řekl: Kvůli NŠGZ: nečisté, otrokyni, pohance a nevěstce; ale kvůli [zákazu] manželství nikoli. A ten druhý [soudí]: Jejich ženy jistě nejsou bez pána.

Rav Chisda řekl: Přijde-li se [horlivec] zeptat, nepoučí ho [že smí jednat]. Bylo také řečeno: Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Přijde-li se zeptat, nepoučí ho.

A nejen to, ale jestliže Zimri [již] odstoupil a Pinchas ho zabil, je za něho popraven; obrátil-li se Zimri a zabil Pinchase, není za něho popraven, neboť ten byl pronásledovatel.

„Mojžíš řekl soudcům Izraele…“ (Nu 25,5). Kmen Šimonův šel k Zimrimu, synu Saluovu, [a] řekli mu: Oni soudí hrdelní případy, a ty sedíš a mlčíš? Co udělal? Vstal, shromáždil dvacet čtyři tisíce z Izraele a šel ke Kozbi. Řekl jí: Poddej se mi. Řekla mu: Jsem královská dcera a můj otec mi přikázal: Poddej se jen největšímu z nich. Řekl jí: I on je knížetem kmene, a nejen to, je větší než on [Mojžíš], neboť on je druhý od lůna, a ten je třetí od lůna.

Chytil ji za kadeř a přivedl ji k Mojžíšovi. Řekl mu: Synu Amramův, je tato zakázaná, nebo dovolená? A řekneš-li, že zakázaná – kdo ti dovolil dceru Jitrovu? Halacha mu vypadla z paměti. Všichni propukli v pláč; a to je to, co je psáno: „A oni plakali u vchodu do stanu setkávání“ (Nu 25,6). A je psáno: „Když to uviděl Pinchas, syn Elazarův“ (Nu 25,7).

Co uviděl? Rav řekl: Uviděl čin a vzpomněl si na halachu. Řekl mu: Bratře otce mého otce, což jsi mě tak neučil, když jsi sestupoval z hory Sinaj: Kdo souloží s Aramejkou, toho napadnou horlivci? Odpověděl mu: Ať ten, kdo předčítá dopis, je [také] jeho doručovatelem.

A Šmuel řekl: Uviděl, že „není moudrosti, není rozumnosti a není rady proti Hospodinu“ (Př 21,30) – kdekoli dochází ke znesvěcení Jména, nevzdává se úcta učiteli. Rabi Jicchak řekl, že rabi Elazar řekl: Uviděl, že přišel anděl a hubil lid.

„Povstal z obce a vzal do ruky kopí“ (Nu 25,7) – odtud [víme], že se nevchází se zbraní do domu studia. Sňal hrot [kopí] a vložil si ho pod šat, a šel,