„A pro otok (seet) a pro strup (sapachat)“ (Lv 14,56). A „seet“ není nic jiného než výraz pro výšku, jak je řečeno: „a na všechny vysoké hory a na všechny vyvýšené (ha-nisaot) pahorky“ (Iz 2,14); a „sapachat“ není nic jiného než výraz pro připojení, jak je řečeno: „Připoj mě (sefacheni), prosím, k některé z kněžských služeb, abych jedl sousto chleba“ (1S 2,36).
(ויקרא יד, נו) ולשאת ולספחת ואין שאת אלא לשון גבוה שנא' (ישעיהו ב, יד) ועל [כל] ההרים הרמים ועל [כל] הגבעות הנשאות ואין ספחת אלא טפילה שנאמר (שמואל א ב, לו) ספחני נא אל אחת הכהונות לאכל פת לחם
Řekl rabi Jehošua ben Levi: Pojď a viz, jak velcí jsou ti, kdo jsou pokorného ducha, před Svatým, budiž požehnán. Neboť v době, kdy Chrám stojí, přinese-li člověk oběť zápalnou, má odměnu za oběť zápalnou; [přinese-li] oběť přídavnou, má odměnu za oběť přídavnou. Ale toho, kdo smýšlí pokorně, pokládá Písmo, jako by přinesl všechny oběti, jak je řečeno: „Oběti Bohu [milé] jsou zkroušený duch“ (Ž 51,19). A nejen to, ale ani jeho modlitba není zavržena, jak je řečeno: „Srdcem zkroušeným a zdeptaným, Bože, nepohrdneš“ (Ž 51,19).
א"ר יהושע בן לוי בא וראה כמה גדולים נמוכי הרוח לפני הקב"ה שבשעה שבית המקדש קיים אדם מקריב עולה שכר עולה בידו מנחה שכר מנחה בידו אבל מי שדעתו שפלה מעלה עליו הכתוב כאילו הקריב כל הקרבנות כולם שנאמר (תהלים נא, יט) זבחי אלהים רוח נשברה ולא עוד אלא שאין תפלתו נמאסת שנאמר (תהלים נא, יט) לב נשבר ונדכה אלהים לא תבזה
A řekl rabi Jehošua ben Levi: Každý, kdo na tomto světě zvažuje své cesty, zaslouží si spatřit spásu Svatého, budiž požehnán, jak je řečeno: „A tomu, kdo upravuje cestu, ukážu spásu Boží“ (Ž 50,23). Nečti „ve-sam“ [a upravuje], ale „ve-šam“ [a zvažuje] cestu.
ואמר ריב"ל כל השם אורחותיו בעולם הזה זוכה ורואה בישועתו של הקב"ה שנאמר (תהלים נ, כג) ושם דרך אראנו בישע אלהים אל תקרי ושם אלא ושם דרך
[„Jak ji varuje“ atd.] – To samo v sobě je těžkost. Říkáš: „Řekne jí před dvěma: Nemluv s tím a tím mužem“ – zřejmě je tedy rozmluva [považována] za ukrytí.
[כיצד מקנא לה כו']: הא גופא קשיא אמרת אמר לה בפני שנים אל תדברי עם איש פלוני זה אלמא דבור סתירה הוא
Řekl Abaje: Takto to říká: [Řekl-li] „nemluv“ a ona mluvila, [řekl-li] „nemluv“ a ona se ukryla – nic to neznamená. [Řekl-li] „neukrývej se“ a ona s ním mluvila – stále je dovolena svému domu a smí jíst z trumy. Vešla s ním do skrytého místa a zdržela se [tak dlouho], aby mohlo dojít k poskvrnění – je zakázána svému domu a nesmí jíst z trumy.
אמר אביי הכי קאמר אל תדברי ודברה אל תדברי ונסתרה (ולא כלום) אל תסתרי ודברה עמו עדיין מותרת לביתה ומותרת לאכול בתרומה נכנסה עמו לבית הסתר ושהתה כדי טומאה אסורה לביתה ואסורה לאכול בתרומה
Řekl mu Abaje: Jestliže tomu tak je, ať tedy nepotřebuje ani chalicu! Řekl mu: Kdyby byl manžel naživu, cožpak by nepotřebovala rozlukový list? Nyní tedy také potřebuje chalicu.
א"ל אביי אלא מעתה חליצה נמי לא תיבעי א"ל אילו איתיה לבעל מי לא בעיא גט השתא נמי תיבעי חליצה
A někteří říkají: Řekl Rav Josef: Milosrdný řekl: „A vyjde z jeho domu a půjde a stane se [ženou] jiného muže“ – aby mu nerozvrátila dům; a ty říkáš, ať také vstoupí do levirátního manželství?
ואית דאמרי אמר רב יוסף רחמנא אמר ויצאה מביתו והלכה והיתה לאיש אחר דלא ליסתריה לביתיה ואת אמרת תתייבם נמי יבומי
Originál: Sotah 5b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.