Sota 5a סוטה

I kdyby dával dobročinnost ve skrytu, o níž je psáno: „Dar ve skrytu utiší hněv“ atd. (Př 21,14), nezůstane bez trestu soudu gehinomu.

Odkud je varování pro zpupné? Řekl Rava, řekl Zeiri: „Slyšte a naslouchejte, nebuďte povýšení“ (Jr 13,15). Rav Nachman bar Jicchak řekl: Odtud: „A tvé srdce se povýší a zapomeneš“ (Dt 8,14), a je psáno: „Střez se, abys nezapomněl na Hospodina, svého Boha“ (Dt 8,11).

A to podle rabiho Avina, [který] řekl, [že] řekl rabi Ila, neboť řekl rabi Avin, řekl rabi Ila: Všude, kde je řečeno „střez se“, „aby ne“ nebo „ne“, jde vždy o zákaz.

Rav Avira vykládal – někdy to říkal jménem Rav Asiho a někdy jménem Rav Amiho: Každý člověk, v němž je zpupnost, nakonec bude umenšen, jak je řečeno: „Vyvýšili se – nakrátko“ (Jb 24,24). A abys snad neřekl, že je stále na světě, praví se: „a už není“.

Obrátí-li se však, bude sebrán ve svůj čas jako praotec Abraham, jak je řečeno: „Budou sníženi, jako všichni budou sebráni“ (Jb 24,24) – jako Abraham, Izák a Jákob, o nichž je psáno „ve všem“ (Gn 24,1), „ze všeho“ (Gn 27,33), „všechno“ (Gn 33,11). A když ne – „jako vrchol klasu budou useknuti“ (Jb 24,24).

Co je „jako vrchol klasu“? Rav Huna a Rav Chisda: jeden řekl: jako osina klasu; a druhý řekl: jako klas sám. Podle toho, kdo říká „jako osina klasu“, je to v pořádku, neboť je psáno „jako vrchol klasu“. Ale podle toho, kdo říká „jako klas sám“, co znamená „jako vrchol klasu“? Řekl Rav Asi, a tak také učili v domě rabiho Jišmaela: Podobá se to člověku, který vejde do svého pole – sklízí nejvyšší z nejvyšších.

„A s tím, kdo je zdeptaný a ponížený duchem“ (Iz 57,15) – Rav Huna a Rav Chisda: jeden řekl: zdeptaný je se Mnou; a druhý řekl: Já jsem se zdeptaným.

A je logické [rozhodnout] podle toho, kdo říká „Já jsem se zdeptaným“, neboť Svatý, budiž požehnán, pominul všechny hory a pahorky a dal spočinout své Šechině na hoře Sinaj, a hora Sinaj se nepovyšovala.

Řekl Rav Josef: Vždy se má člověk učit ze smýšlení svého Stvořitele, neboť Svatý, budiž požehnán, pominul všechny hory a pahorky a dal spočinout své Šechině na hoře Sinaj (a pominul všechny dobré stromy a dal spočinout své Šechině v keři).

Řekl rabi Eleazar: Každý člověk, v němž je zpupnost, zaslouží si být pokácen jako ašera. Zde je psáno: „A ti vysokého vzrůstu budou pokáceni“ (Iz 10,33), a tam je psáno: „a jejich ašery pokácíte“ (Dt 7,5).

A řekl rabi Eleazar: Každému člověku, v němž je zpupnost, se jeho prach nezvedne [při vzkříšení], jak je řečeno: „Probuďte se a jásejte, vy, kdo přebýváte v prachu“ (Iz 26,19). Není řečeno „kdo ležíte v prachu“, nýbrž „kdo přebýváte v prachu“ – ten, kdo se za svého života stal sousedem prachu.

A řekl rabi Eleazar: Nad každým člověkem, v němž je zpupnost, Šechina naříká, jak je řečeno: „a pyšného zdaleka poznává“ (Ž 138,6).

Rav Avira vykládal, a někteří říkají rabi Eleazar: Pojď a viz, že způsob Svatého, budiž požehnán, není jako způsob těla a krve. Způsob těla a krve: vysoký vidí vysokého, ale vysoký nevidí nízkého. Avšak způsob Svatého, budiž požehnán, není takový: On je vysoký, a vidí nízkého, jak je řečeno: „Neboť vznešený je Hospodin, a na nízkého hledí“ (Ž 138,6).

Řekl Rav Chisda, a někteří říkají Mar Ukva: O každém člověku, v němž je zpupnost, říká Svatý, budiž požehnán: Já a on nemůžeme přebývat ve světě, jak je řečeno: „Kdo ve skrytu pomlouvá svého bližního, toho umlčím; kdo má pyšné oči a nadutého srdce, toho nesnesu“ (Ž 101,5). Nečti „toho“ (oto), ale „s ním“ (ito) nesnesu [být]. Někteří to vztahují na ty, kdo mluví pomluvy, jak je řečeno: „Kdo ve skrytu pomlouvá svého bližního, toho umlčím.“

Řekl rabi Alexandri: Každého člověka, v němž je zpupnost, i malý vítr zkalí, jak je řečeno: „Ale svévolníci jsou jako rozbouřené moře“ (Iz 57,20). Jestliže moře, v němž je tolik reviit [vody], zkalí malý vítr, tím spíše člověka, v němž je jen jediná reviit!

Řekl rabi Chija bar Aši, řekl Rav: Učenec má mít v sobě [pýchy] jednu osminu z osminy. Řekl Rav Huna, syn Rav Jehošuy: A ta jej zdobí jako osina klas. Řekl Rava: [Ať je] v klatbě ten, kdo ji v sobě má, a v klatbě ten, kdo ji v sobě nemá.

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Ani z ní, ani její část. Je snad málo, co je o tom psáno: „Ohavností Hospodinovou je každý povýšeného srdce“ (Př 16,5)?

Řekl Chizkija: Modlitba člověka není vyslyšena, leda by učinil své srdce [poddajným] jako maso, jak je řečeno: „A bude se dít od novoluní k novoluní [atd.], přijde všechno tělo (basar), aby se klanělo“ atd. (Iz 66,23).

Řekl rabi Zera: O mase (basar) je psáno „a zhojí se“ (Lv 13,18), o člověku (adam) není psáno „a zhojí se“.

Řekl rabi Jochanan: ADaM [člověk] – efer [popel], dam [krev], mara [žluč]; BaSaR [tělo] – buša [hanba], sirucha [zápach], rima [červ]. Někteří říkají: šeol [podsvětí], neboť [basar] se píše s šin.

Řekl Rav Aši: Každý člověk, v němž je zpupnost, nakonec bude postižen [vyrážkou], jak je řečeno: