MIŠNA: Tyto věci při pesachové oběti mají přednost před Šabatem: její porážka, stříkání její krve, vymačkání jejích vnitřností a pálení jejího tuku. Ale její pečení a oplachování jejích vnitřností přednost nemají. Její nesení, její přinášení zpoza šabatní hranice a odříznutí její bradavice přednost nemají. Rabi Eliezer říká: Mají přednost.
GEMARA: Tyto věci při pesachové oběti atd. Tato halacha se skryla před staršími z Betery. Jednou připadl čtrnáctý na Šabat a nevěděli, zda pesachová oběť má přednost před Šabatem, či ne. Řekli: Je tu jeden Babyloňan jménem Hilel, který sloužil Šemajovi a Avtaljonovi; ten ví, zda pesachová oběť má přednost před Šabatem, či ne. Snad je od něho naděje. Poslali a zavolali ho. Řekli mu: Slyšel jsi někdy, když připadne čtrnáctý na Šabat, zda má přednost před Šabatem, či ne? Řekl jim: Cožpak máme jen jednu pesachovou oběť, která má přednost před Šabatem každý rok? Vždyť kolik pesachových obětí má přednost před Šabatem každý rok! Někteří tanaité učí: Sto. Jiní tanaité učí: Dvě stě. Jiní tanaité učí: Tři sta. Kdo říká sto: každodenní oběti. Kdo říká dvě stě: každodenní oběti a přídavné oběti šabatů. Kdo říká tři sta: každodenní oběti, přídavné oběti šabatů, svátků, novoluní a slavnostních dnů. Řekli mu: Již jsme řekli, že je od tebe naděje. Začal jim vykládat z analogie, z kal va-chomer a z gezera šava. Z analogie: Protože každodenní oběť je obětí obce a pesachová oběť je obětí obce, jako má každodenní oběť, oběť obce, přednost před Šabatem, tak má i pesachová oběť, oběť obce, přednost před Šabatem. Z kal va-chomer: Jestliže každodenní oběť, za jejíž nepřinesení není trest karet, má přednost před Šabatem, nemá tím spíše přednost před Šabatem pesachová oběť, za jejíž nepřinesení je trest karet? Z gezera šava: U každodenní oběti je řečeno „v jejím čase“ (Nu 28,2) a u pesachové oběti je řečeno „v jejím čase“ (Nu 9,2). Jako každodenní oběť, o níž je řečeno „v jejím čase“, má přednost před Šabatem, tak i pesachová oběť, o níž je řečeno „v jejím čase“, má přednost před Šabatem. Řekli mu: Již jsme řekli, jaká je naděje od Babyloňana. Na analogii, kterou jsi řekl, je odpověď: Ne. Řekneš-li to o každodenní oběti, která má stanovený počet, řekneš to i o pesachové oběti, která stanovený počet nemá? Na kal va-chomer, který jsi řekl, je odpověď: Ne. Řekneš-li to o každodenní oběti, která je nejsvětější, řekneš to i o pesachové oběti, která je nižší svatosti? Gezera šava, kterou jsi řekl: Nikdo nesmí vyvozovat gezera šava sám od sebe.
Rabi Josi ben rabi Bun řekl jménem rabi Aby bar Mamala: Kdyby někdo chtěl soudit podle gezera šava [sám od sebe], učinil by plaza nečistým ve stanu a mrtvého nečistým v množství čočky, neboť vykládá „oděv, kůže“ a „oděv, kůže“ jako gezera šava. Tak kdyby měl člověk plaza v ruce, i kdyby se ponořil do vody Šiloachu nebo do vod stvoření, nemá nikdy očištění; odhodil-li ho z ruky, je hned čistý. Rabi Josi ben rabi Bun jménem rabi Ba bar Mamala: Člověk může vyvozovat gezera šava, aby potvrdil své učení, a nemůže vyvozovat gezera šava, aby zrušil své učení. Rabi Josi ben rabi Bun jménem rabi Ba bar Mamala: Člověk může vyvozovat kal va-chomer sám od sebe a nemůže vyvozovat gezera šava sám od sebe. Proto se namítá proti kal va-chomer a nenamítá se proti gezera šava.
Přestože seděl a vykládal jim celý den, nepřijali to od něho, dokud jim neřekl: Ať na mě dolehne [zlo], jestli ne: takto jsem slyšel od Šemaji a Avtaljona. Když to od něho uslyšeli, vstali a ustanovili ho nad sebou nasim. Když ho ustanovili nad sebou nasim, začal je kárat slovy a říkal: Co vám způsobilo, že potřebujete tohoto Babyloňana? Cožpak ne to, že jste nesloužili dvěma velikánům světa, Šemajovi a Avtaljonovi, kteří seděli mezi vámi? Když je tak káral slovy, halacha se před ním skryla.
Řekli mu: Co dělat s lidem, když si nepřinesli své nože? Řekl jim: Tuto halachu jsem slyšel a zapomněl jsem ji. Ale nechte Izrael: nejsou-li proroci, jsou synové proroků. Hned každý, jehož pesachovou obětí bylo jehně, zastrčil nůž do jeho vlny; kůzle, přivázal ho mezi jeho rohy. Takže jejich pesachové oběti přinesly s sebou jejich nože. Když viděl, co se děje, vzpomněl si na halachu. Řekl: Takto jsem slyšel od Šemaji a Avtaljona.
Rabi Zeira jménem rabi Elazara: Každá Tóra, která nemá otcovský dům, není Tóra. Tam jsme se učili: Jel na ní, opřel se o ni, zavěsil se na její ocas, přešel na ní řeku, svinul na ní ohlávku, dal na ni svůj plášť: je neplatná. [Ale přivázal ji ohlávkou, udělal jí sandál, aby neuklouzla, rozprostřel na ni svůj plášť kvůli mouchám: je platná. Toto je pravidlo: Cokoli pro její potřebu, je platná; pro jinou potřebu, je neplatná.] Tato se učí z oné a ona se učí z této. Tato se učí z oné: Že když na ni zavěsil nůž k jejímu poražení, je platná. A ona se učí z této: Že každá práce pro svaté věci není prací. A ať jim to dovolí prostřednictvím nemocného! Ale podle rabi Amiho. A i kdybys řekl podle rabi Simona: Jak se skryla tato, skryla se i ona. Řekl rabi Avun: Vždyť není možné, aby během dvou sedmiletí nepřipadl čtrnáctý na Šabat! A proč se před nimi halacha skryla? Aby byla dána velikost Hilelovi.
Řekl rabi Mana: Slyšel jsem od rabi Judana a od všech mudrců: Proč se u nižšího soudu jedná s úctou? Aby se v Izraeli nerozmnožily spory. Tři odložili svou korunu na tomto světě a zdědili život budoucího světa, a to jsou: Jonatan, syn Saulův, Elazar ben Azarja a starší z Betery. Jonatan, syn Saulův: Řekl rabi La: I ženy za trámy věděly, že David bude jednou vládnout. Elazar ben Azarja byl zástupcem. Nemáš nic jako starší z Betery, kteří sami sebe zbavili úřadu nasiho a ustanovili ho nasim. Mudrci z Cesareje říkají: I rabi Chanina z Cipori ustoupil rabi Manovi. Řekl rabi Jehošua ben Kavusaj: Po všechny své dny jsem utíkal před úřadem. Nyní, když jsem do něho vstoupil, každého, kdo přijde a vyhání mě z něho, sestoupím na něho jako tento kotlík. Jako tento kotlík pálí, zraňuje a černí, tak na něho sestoupím. Řekl rabi Josi ben rabi Bun: Chraň Bůh, že by o to stál. Ale říkal: Kdo mi řekne, že jiný posvětí jméno Nebes jako já?
Kvůli třem věcem přišel Hilel z Babylónie. „Je čistý“ (Lv 13,37): mohl bych myslet, že bude propuštěn a odejde. Písmo učí: „A kohen ho prohlásí za čistého.“ Je-li „a kohen ho prohlásí za čistého“, mohl bych myslet, že řekne-li kohen o nečistém, že je čistý, bude čistý. Písmo učí: „Je čistý a kohen ho prohlásí za čistého.“ Kvůli tomu přišel Hilel z Babylónie.
Jeden verš říká: „Porazíš pesachovou oběť Hospodinu, svému Bohu, z bravu a skotu“ (Dt 16,2). A druhý verš říká: „Z ovcí a z koz ji vezmete“ (Ex 12,5). Jak to? Brav pro pesachovou oběť a brav a skot pro sváteční oběť.
Jeden verš říká: „Šest dní budeš jíst macesy“ (Dt 16,8). A druhý verš říká: „Sedm dní budete jíst macesy“ (Ex 12,15). Jak to? Šest z nového [obilí] a sedm ze starého. A vykládal, dospěl k témuž závěru, odešel vzhůru a přijal halachu.
Neboť se učí: Kdo řeže, vrtá nebo seká jakékoli množství o Šabatu, je povinen. Rabi Šimon ben Elazar říká: Kdo řeže, až když uřeže vše, co potřebuje; kdo vrtá, až když vyvrtá vše, co potřebuje; kdo seká, až když nasekne vše, co potřebuje; a kdo vydělává kůži, až když vydělá vše, co potřebuje. Řekl rabi Jaakov bar Acha: Odpovídá to jen rabi Šimonovi, neboť rabi Šimon nepovažuje část práce za celou a mudrci považují část práce za celou.
A je to obtížné pro Rabana Šimona ben Gamliela: Kdyby vzal, aby žal, a nežal, bylo by to něco? Řekl Rav: Raban Šimon ben Gamliel odpovídá rabi Jehudovi, neboť se učí: Kdo přiráží a ťuká na tkanině, je povinen. Je povinen, protože je to jako úprava rukou; a zde protože je to jako úprava rukou.
A pálení jejího tuku. „A tuk mé sváteční oběti nepřenocuje do rána“ (Ex 23,18). A tuk všedního dne se přináší o svátku? Řekl rabi Abahu: Vyložil jsem to o tom, když čtrnáctý připadne na Šabat. Rabi Jona se ptá: Když čtrnáctý připadne na Šabat, sváteční oběť s ní nepřichází. Tóra řekla: Přines ji, dokud je den, aby nedošlo k přestoupení „nepřenocuje“. A zde: Přines ji, dokud je den, aby nedošlo k přestoupení „neotálej“. Řekl rabi Chinena: Kdyby přestoupil a přinesl, nebyla by snad platná? Protože kdyby přestoupil a přinesl, je platná, přestupuje zákaz.
Ale její pečení a oplachování jejích vnitřností přednost nemají. Učili jsme se: Když se setmělo, vyšli a pekli své pesachové oběti, a ty říkáš takto! Jde o její spuštění do pece.
Její nesení a její přinášení zpoza šabatní hranice. Mluví se jen o místě mimo Jeruzalém; tedy mimo nádvoří je to dovoleno, kvůli švutu, který dovolili ve Chrámu.
Odříznutí její bradavice. Tam jsme se učili: Odřezává se bradavice ve Chrámu, ale ne v zemi. A nástrojem je to zakázáno tady i tam. Tam říkáš, že má přednost, a zde říkáš, že přednost nemá.
Její přinášení zpoza hranice je švut. To podporuje to, co řekl rabi Jonatan před rabi Chijou Velikým jménem rabi Šimona bar Josiho bar Lakonji: Za šabatní hranice se trestá bičováním podle slova Tóry. Řekl mu rabi Chija Veliký: Vždyť u Šabatu je jen kamenování a karet! Řekl mu: Vždyť je psáno: „Nejezte z ní syrové“ (Ex 12,9). Řekl mu: Je snad psáno „lo“? Je psáno „al“. Řekl mu: Vždyť je psáno: „Zůstaňte každý na svém místě, ať nikdo nevychází ze svého místa v sedmý den“ (Ex 16,29). Řekl mu: Je snad psáno „lo“? Je psáno „al“. Řekl rabi Josi ben rabi Bun: Přesto každý setrval na svém učení. Odříznutí její bradavice nástrojem je švut. Řekl rabi Abahu: Rabi Josi ben Chanina učil jen její nesení a její přinášení, a ne odříznutí její bradavice. Protože se domnívá, že jde o nástroj. Kdyby se nedomníval, že jde o nástroj, byl by to švut. Neřekl snad rabi Abahu jménem rabi Josiho ben Chaniny: Přou se, když je odstraní on sám; ale odstraní-li je jiný, jsou nechutné? A tato oběť je jako jiný. Řekl rabi Josi: Je to jiné zde, kde je psáno „oběť“. Řekl rabi Mana: Pokropení je švut a toto je švut. Pokropení má přednost, a toto přednost nemá? Ale jde o to, že jedno je na oběti a druhé na obětujícím. Slova rabi Zeiry říkají: Oběť i obětující je totéž. Učil rabi Jehuda bar Pazi z Bar Kapary před rabi Zeirou: Divím se, jak rabi Eliezer přijal od rabi Jehošuy námitku, že jedno je na oběti a druhé na obětujícím. Řekl mu: Bar Kapara se divil; rabi Eliezer se nedivil.
Originál: Jerusalem Talmud Pesachim 6:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.