Arachin 3b ערכין

Zahrnuje to otroky. A podle toho, kdo otroky uvádí výslovně, co to zahrnuje? Zahrnuje to [stěhování] z pěkného obydlí do horšího obydlí.

„A nikdo [nemůže přinutit rodinu] odstěhovat se [ze země Izraele]“ – zahrnuje to otroka, který utekl z ciziny do země [Izraele].

„Všichni [mohou přinutit rodinu] přestěhovat se do Jeruzaléma“ – zahrnuje to [stěhování] z pěkného obydlí do horšího obydlí. „A nikdo [nemůže přinutit] odstěhovat se [z Jeruzaléma]“ – co to zahrnuje? Zahrnuje to [stěhování] z horšího obydlí do pěkného obydlí.

„Všichni jsou povinni [bydlet] v suce: kohanim, levité i Izraelité“ – to je samozřejmé! Jestliže tito nejsou povinni, kdo by byl povinen?

Kvůli kohanim to bylo potřebné. Mohlo by tě napadnout: Protože je psáno: „v sukách budete bydlet“ (Lv 23,42), a mistr řekl: „budete bydlet“ sedm dní tak, jak obvykle přebýváte – jako v obydlí [bydlí] muž se svou ženou, tak i v suce muž se svou ženou; a tito kohanim, protože konají službu [v Chrámu], by neměli být povinni.

[Proto] nás učí: Ačkoli jsou osvobozeni v době služby, mimo dobu služby povinni jsou. Je to podobné jako u pocestných, neboť mistr řekl: Pocestní jsou ve dne od suky osvobozeni ve dne a v noci povinni.

„Všichni jsou povinni [přikázáním] cicit: kohanim, levité i Izraelité“ – to je samozřejmé!

Kvůli kohanim to bylo potřebné. Mohlo by tě napadnout: Protože je psáno: „Nebudeš oblékat smíšenou tkaninu… střapce si uděláš“ (Dt 22,11–12), pouze ten, komu není smíšená tkanina (kilajim) dovolena k oblékání, je povinen přikázáním cicit; a tito kohanim, protože je jim smíšená tkanina dovolena, by neměli být povinni.

[Proto] nás učí: Ačkoli je jim dovolena v době služby, mimo dobu služby jim dovolena není.

„Všichni jsou povinni [přikázáním] tefilin: kohanim, levité i Izraelité“ – to je samozřejmé! Kvůli kohanim to bylo potřebné. Mohlo by tě napadnout: Protože je psáno: „Uvážeš je jako znamení na svou ruku a budou ti čelenkou mezi očima“ (Dt 6,8), kdo podléhá přikázání [tefilin] ruky, podléhá přikázání [tefilin] hlavy.

A tito kohanim, protože nepodléhají přikázání ruky – neboť je psáno: „oblékne na své tělo“ (Lv 6,3), aby mezi ním a jeho tělem nebylo nic oddělujícího – řekl bych, že ani přikázání hlavy by neměli podléhat.

[Proto] nás učí, že si navzájem nebrání, jak učí mišna: Tefilin ruky nebrání [splnění přikázání] tefilin hlavy a tefilin hlavy nebrání tefilin ruky.

A v čem se liší ruka, [že je osvobozen,] protože je psáno „oblékne na své tělo“? I o hlavě je psáno: „A vložíš turban na jeho hlavu“ (Ex 29,6)!

Učil [tana]: Jeho vlasy byly vidět mezi čelenkou a turbanem, a tam si kladl tefilin.

„Všichni jsou povinni troubením na šofar: kohanim, levité i Izraelité“ – to je samozřejmé! Kvůli kohanim to bylo potřebné. Mohlo by tě napadnout: Protože je psáno: „Bude vám to dnem troubení“ (Nu 29,1), ten, kdo podléhá troubení jen jednoho dne [v roce], je povinen.

A tito kohanim, protože troubí po celý rok, jak je psáno: „A budete troubit na trubky nad svými zápalnými oběťmi“ (Nu 10,10), řekl bych, že by neměli být povinni. – Je to snad srovnatelné? Tam jde o trubky, zde o šofar!

Bylo to potřebné. Mohlo by tě napadnout: Protože učí mišna: Jubilejní rok se rovná Roš ha-šana co do troubení a požehnání – kdo podléhá přikázání jubilejního roku, podléhá přikázání Roš ha-šana, a kdo nepodléhá přikázání jubilejního roku, nepodléhá přikázání Roš ha-šana. A tito kohanim nepodléhají přikázání jubilejního roku, jak učí mišna: Kohanim a levité prodávají navždy