Chagiga 15b חגיגה

dítěti: Řekni mi svůj verš. Řeklo mu: „A ty, zpustošená, co uděláš? Byť ses oblékala do šarlatu, byť ses zdobila zlatými šperky, byť sis líčidlem zvětšovala oči, nadarmo se zkrášluješ“ atd. (Jr 4,30).

Přivedl ho do další synagogy, až ho přivedl do třinácti synagog, a všechny [děti] mu odříkaly [verše] tohoto druhu. Poslednímu řekl: Řekni mi svůj verš. Řeklo mu: „Ale ničemníkovi Bůh praví: Co ty máš vyprávět o mých zákonech?“ atd. (Ž 50,16). To dítě koktalo, a tak to znělo, jako by mu říkalo: „A Elíšovi Bůh praví.“ Někteří říkají, že měl [Acher] u sebe nůž, roztrhal ho a rozeslal [kusy] do třinácti synagog. A někteří říkají, že řekl: Kdybych měl v ruce nůž, roztrhal bych ho.

Když Acher zemřel, řekli [na nebesích]: Nebude souzen, ani nevejde do budoucího světa. Nebude souzen, protože se zabýval Tórou, ani nevejde do budoucího světa, protože hřešil. Řekl rabi Meir: Lépe aby byl souzen a vešel do budoucího světa. Až zemřu, dám, aby z jeho hrobu vystoupil dým. Když rabi Meir zemřel, vystoupil dým z Acherova hrobu.

Řekl rabi Jochanan: To je hrdinství, upálit vlastního učitele! Jeden byl mezi námi a nedokážeme ho zachránit? Kdybych ho vzal za ruku, kdo by mi ho vyrval? Kdo [to] řekl? Až zemřu, uhasím dým z jeho hrobu. Když rabi Jochanan zemřel, přestal dým z Acherova hrobu. Začal o něm jeden smuteční řečník: Ani strážce brány neobstál před tebou, náš mistře!

Acherova dcera přišla před Rabiho a řekla mu: Mistře, živ mě. Řekl jí: Čí jsi dcera? Řekla mu: Jsem Acherova dcera. Řekl jí: Ještě je na světě někdo z jeho semene? Vždyť je psáno: „Nebude mít syna ani vnuka ve svém lidu a nikoho, kdo by přežil v jeho příbytcích“ (Jb 18,19)! Řekla mu: Vzpomeň na jeho Tóru a nevzpomínej na jeho skutky. Ihned sestoupil oheň a ožehl Rabiho lavici. Rabi zaplakal a řekl: Jestliže se tak [Bůh zastává] těch, kdo ji [Tóru] zneuctívají, tím spíše těch, kdo se jí chlubí!

A jak se mohl rabi Meir učit Tóru z Acherových úst? Vždyť řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Co znamená, co je psáno: „Neboť rty kněze mají střežit poznání a z jeho úst se má hledat Tóra, neboť je poslem Hospodina zástupů“ (Mal 2,7)? Podobá-li se učitel poslu (andělu) Hospodina zástupů, ať se z jeho úst hledá Tóra; a jestliže ne, ať se z jeho úst Tóra nehledá.

Řekl Reš Lakiš: Rabi Meir našel verš a vyložil jej: „Nakloň své ucho a slyš slova moudrých a své srdce obrať k mému poznání“ (Př 22,17) – není řečeno „k jejich poznání“, nýbrž „k mému poznání“.

Rav Chanina řekl: Odtud: „Slyš, dcero, pohleď a nakloň své ucho a zapomeň na svůj lid a na dům svého otce“ atd. (Ž 45,11).

Verše si navzájem odporují! To není rozpor: tento [platí] o dospělém, tamten o malém [žákovi].

Když přišel Rav Dimi, řekl: Na Západě [v zemi Izraele] říkají: Rabi Meir snědl datli a slupku zahodil ven. Rava vykládal: Co znamená, co je psáno: „Do ořešáku jsem sestoupil podívat se na zeleň u potoka“ atd. (Pís 6,11)? Proč jsou učenci přirovnáni k ořechu? Aby ti řekl: Jako tento ořech, i když je umazán blátem a výkaly, jeho obsah se nestane odporným, tak i učenec, i když zhřešil, jeho Tóra se nestane odpornou.

Raba bar Šila potkal Elijáše. Řekl mu: Co dělá Svatý, budiž požehnán? Řekl mu: Říká výroky [tradice] z úst všech učenců, ale z úst rabiho Meira je neříká. Řekl mu: Proč? Protože se učil výrokům z Acherových úst. Řekl mu: Proč? Rabi Meir našel granátové jablko; jeho vnitřek snědl a slupku zahodil. Řekl mu: Nyní říká: Meir, můj syn, praví: Když člověk trpí, co říká Šechina? Je mi těžko na hlavě, je mi těžko na paži. Jestliže Svatý, budiž požehnán, takto trpí kvůli krvi ničemníků, tím spíše kvůli krvi spravedlivých, která je prolévána.

Šmuel našel Rava Jehudu, jak visí na veřejích dveří a pláče. Řekl mu: Bystrý muži, proč pláčeš? Řekl mu: Je to snad maličkost, co je psáno o učencích: „Kde je písař, kde je vážící, kde je ten, kdo počítá věže?“ (Iz 33,18)? „Kde je písař“ – neboť počítali všechna písmena v Tóře; „kde je vážící“ – neboť vážili lehké a těžké [výroky] v Tóře; „kde je ten, kdo počítá věže“ – neboť opakovali tři sta halach o věži, která se vznáší ve vzduchu.

A řekl rabi Ami: Tři sta otázek položili Doeg a Achitofel o věži, která se vznáší ve vzduchu. A učili jsme v Mišně: Tři králové a čtyři prostí lidé nemají podíl na budoucím světě. Co bude s námi? Řekl mu: Bystrý muži, v jejich srdci byla špína.

Co bylo s Acherem? Řecký zpěv neustával v jeho ústech. Říkali o Acherovi: Když vstával z učebny, padalo mu z klína mnoho knih heretiků.

Nimos tkadlec se zeptal rabiho Meira: Vystoupí všechna vlna, která sestoupí do kotle [s barvou]? Řekl mu: Každá, která byla čistá na [těle] své matky, vystoupí; každá, která nebyla čistá na [těle] své matky, nevystoupí.

Rabi Akiva vystoupil v pokoji a sestoupil v pokoji, a o něm Písmo praví: „Táhni mě za sebou, poběžíme“ (Pís 1,4). I rabiho Akivu chtěli služební andělé odstrčit. Řekl jim Svatý, budiž požehnán: Nechte toho starce, neboť je hoden užívat mé slávy.