Talmud česky

Menachot 53b מנחות

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 53b · 18 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1Otázka 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
„Syn miláčka“ – to je Abraham, neboť je psáno: „Co má můj miláček v mém domě?“ (Jr 11,15). „A postaví miláčka“ – to je Chrám, neboť je psáno: „Jak milé jsou tvé příbytky“ (Ž 84,2). „Pro Miláčka“ – to je Svatý, budiž požehnán, neboť je psáno: „Zazpívám teď svému miláčkovi“ (Iz 5,1).
בן ידיד זה אברהם דכתיב (ירמיהו יא, טו) מה לידידי בביתי ויבנה ידיד זה בית המקדש דכתיב (תהלים פד, ב) מה ידידות משכנותיך לידיד זה הקב"ה דכתיב (ישעיהו ה, א) אשירה נא לידידי
2
„V podílu miláčka“ – to je Benjamín, jak je řečeno: „O Benjamínovi řekl: Miláček Hospodinův bude bezpečně přebývat u něho“ (Dt 33,12). „A ať v něm naleznou smíření miláčkové“ – to je Izrael, neboť je psáno: „Vydal jsem miláčka své duše do dlaně jeho nepřátel“ (Jr 12,7).
בחלקו של ידיד זה בנימין שנאמר (דברים לג, יב) לבנימין אמר ידיד ה' ישכן לבטח עליו ויתכפרו בו ידידים אלו ישראל דכתיב (ירמיהו יב, ז) נתתי את ידידות נפשי בכף אויביה
3
Ať přijde dobrý a přijme dobré od Dobrého pro dobré. „Ať přijde dobrý“ – to je Mojžíš, neboť je psáno: „A viděla ho, že je dobrý“ (Ex 2,2). „A přijme dobré“ – to je Tóra, neboť je psáno: „Neboť jsem vám dal dobré učení“ (Př 4,2). „Od Dobrého“ – to je Svatý, budiž požehnán, neboť je psáno: „Dobrý je Hospodin ke všem“ (Ž 145,9). „Pro dobré“ – to je Izrael, neboť je psáno: „Čiň dobře, Hospodine, dobrým“ (Ž 125,4).
יבא טוב ויקבל טוב מטוב לטובים יבא טוב זה משה דכתיב (שמות ב, ב) ותרא אותו כי טוב הוא ויקבל טוב זו תורה דכתיב (משלי ד, ב) כי לקח טוב נתתי לכם מטוב זה הקב"ה דכתיב (תהלים קמה, ט) טוב ה' לכל לטובים אלו ישראל דכתיב (תהלים קכה, ד) הטיבה ה' לטובים
4
Ať přijde tento a přijme tuto od Tohoto pro tento lid. „Ať přijde tento“ – to je Mojžíš, neboť je psáno: „neboť tento Mojžíš, ten muž“ (Ex 32,1). „A přijme tuto“ – to je Tóra, neboť je psáno: „A toto je Tóra, kterou předložil Mojžíš“ (Dt 4,44). „Od Tohoto“ – to je Svatý, budiž požehnán, neboť je psáno: „Toto je můj Bůh a oslavím ho“ (Ex 15,2). „Pro tento lid“ – to je Izrael, jak je řečeno: „lid, který sis získal“ (Ex 15,16).
יבא זה ויקבל זאת מזה לעם זו יבא זה זה משה דכתיב (שמות לב, א) כי זה משה האיש ויקבל זאת זו התורה דכתיב (דברים ד, מד) וזאת התורה אשר שם משה מזה זה הקב"ה דכתיב (שמות טו, ב) זה אלי ואנוהו לעם זו אלו ישראל שנאמר (שמות טו, טז) עם זו קנית
5
Řekl rabi Jicchak: V hodině, kdy byl Chrám zničen, nalezl Svatý, budiž požehnán, Abrahama, jak stojí v Chrámu. Řekl mu: „Co má můj miláček v mém domě?“ (Jr 11,15).
א"ר יצחק בשעה שחרב בית המקדש מצאו הקב"ה לאברהם שהיה עומד בבית המקדש אמר לו מה לידידי בביתי
6
Řekl mu: Přišel jsem kvůli záležitosti svých synů. Řekl mu: Tvoji synové zhřešili a byli vyhnáni. Řekl mu: Snad zhřešili neúmyslně? Řekl mu: „Uskutečnila své úklady“ (Jr 11,15). Řekl mu: Snad zhřešila jejich menšina? Řekl mu: „Mnozí“ (Jr 11,15).
אמר לו על עיסקי בני באתי אמר לו בניך חטאו וגלו אמר לו שמא בשוגג חטאו אמר לו (ירמיהו יא, טו) עשותה המזימתה אמר לו שמא מיעוטן חטאו אמר לו הרבים
7
[Řekl mu:] Měl sis vzpomenout na smlouvu obřízky! Řekl mu: „A svaté maso od tebe odstranili“ (Jr 11,15). Řekl mu: Snad kdybys na ně počkal, vrátili by se v pokání? Řekl mu: „Když páchás své zlo, tehdy jásáš“ (Jr 11,15).
היה לך לזכור ברית מילה אמר לו (ירמיהו יא, טו) ובשר קודש יעברו מעליך אמר לו שמא אם המתנת להם היו חוזרין בתשובה אמר לו (ירמיהו יא, טו) כי רעתיכי אז תעלוזי
8
Ihned si položil ruce na hlavu, křičel a plakal a řekl mu: Snad, chraň Bůh, pro ně není náprava? Vyšel nebeský hlas a řekl mu: „Zelenou olivou, krásnou plodem i vzhledem, nazval Hospodin tvé jméno“ (Jr 11,16). Jako u olivy je její nejlepší [doba] na jejím konci, tak i u Izraele je jeho nejlepší [doba] na jeho konci.
מיד הניח ידיו על ראשו והיה צועק ובוכה ואמר לו שמא חס ושלום אין להם תקנה יצתה בת קול ואמרה לו (ירמיהו יא, טז) זית רענן יפה פרי תואר קרא ה' שמך מה זית זו אחריתו בסופו אף ישראל אחריתן בסופן
9
„Za zvuku velikého hřmotu zapálil na ní oheň a její ratolesti se polámaly“ (Jr 11,16). Řekl rabi Chinena bar Papa: Za zvuku slov zvědů se polámaly ratolesti Izraele. Neboť rabi Chinena bar Papa řekl: Velikou věc vyslovili zvědové v té hodině: „neboť je silnější než my“ (Nu 13,31) – nečti „než my“, nýbrž „než on“; jakoby ani hospodář nemohl odtamtud vynést své nádoby.
(ירמיהו יא, טז) לקול המולה גדולה הצית אש עליה ורעו דליותיו אמר רבי חיננא בר פפא לקול מיליהן של מרגלים ניתרועעו דליותיהן של ישראל דאמר רבי חיננא בר פפא דבר גדול דברו מרגלים באותה שעה (במדבר יג, לא) כי חזק הוא ממנו אל תיקרי ממנו אלא ממנו כביכול שאפילו בעל הבית אינו יכול להוציא כליו משם
10
Namítl rabi Chija, syn rabiho Chineny: Toto „za zvuku hřmotu“ – mělo by být „za zvuku slova“! Spíše řekl Svatý, budiž požehnán, Abrahamovi: Slyšel jsem tvůj hlas a slitoval jsem se nad nimi. Řekl jsem, že budou zotročeni čtyřmi královstvími, každým po dobu [všech] čtyř království;
מתקיף לה ר' חייא בר' חיננא האי לקול המולה גדולה לקול מלה מיבעיא ליה אלא אמר לו הקב"ה לאברהם קולך שמעתי וחמלתי עליהם אני אמרתי ישתעבדו בארבע מלכיות כל אחת ואחת כשיעור ארבע מלכיות
11
nyní každým jen tolik, kolik je mu vyměřeno. A někteří říkají: Řekl jsem, [že budou zotročeni] jedním po druhém; nyní [všemi] najednou.
השתא כל חדא וחדא מאי דפסיק לה ואיכא דאמרי אני אמרתי בזה אחר זה עכשיו בבת אחת
12
Řekl rabi Jehošua ben Levi: Proč je Izrael přirovnán k olivě? Aby ti řekl: Jako olivě listí neopadává ani v letních dnech, ani v deštivých dnech, tak ani Izrael nebude nikdy zrušen, ani v tomto světě, ani v budoucím světě. A rabi Jochanan řekl: Proč je Izrael přirovnán k olivě? Aby ti řekl: Jako oliva vydává svůj olej jen drcením, tak se ani Izrael nevrací k dobrému jinak než skrze utrpení.
אמר רבי יהושע בן לוי למה נמשלו ישראל לזית לומר לך מה זית אין עליו נושרין לא בימות החמה ולא בימות הגשמים אף ישראל אין להם בטילה עולמית לא בעוה"ז ולא בעולם הבא ואמר רבי יוחנן למה נמשלו ישראל לזית לומר לך מה זית אינו מוציא שמנו אלא ע"י כתיתה אף ישראל אין חוזרין למוטב אלא ע"י יסורין
13
„Rabi Meir říká: Kvásek si pro ně opatří z nich samých a nechá je zkvasit“ [atd.]. Co [znamená] „neúplná nebo přebytečná“?
ר"מ אומר השאור בודה להן מתוכן ומחמיצן [וכו'] מאי חסירה או יתירה
14
Řekl Rav Chisda: Je-li těsto kvásku husté, míra desetníku se ukáže přebytečná; je-li řídké, ukáže se neúplná.
אמר רב חסדא עיסת השאור עבה נמצאת יתירה מדת העשרון רכה נמצאת חסירה
15
Nakonec, když měří, měří [přece] desetník!
סוף סוף כי קא כייל לעשרון קא כייל
16
Raba a Rav Josef oba řekli: Posuzovalo se podle stavu, v jakém byly [původně].
רבה ורב יוסף דאמרי תרוייהו לכמות שהן היתה משערינן
17
Ať z něj vezme trochu, nechá to zkvasit venku, přinese to a zadělá to s ním! – Je to preventivní nařízení, aby nepřinesl [kvásek] odjinud.
ולישקול פורתא מיניה וליחמציה מאבראי וליתיה ונילושיה בהדיה גזירה דלמא אתי לאיתויי מעלמא
18
Naši mistři učili: Nenechává se kvasit
ת"ר אין מחמיצין

Originál: Menachot 53b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu