Pesachim 118a פסחים

Co je „požehnání písně“? Rav Jehuda řekl: „Ať tě chválí, Hospodine, náš Bože.“ A rabi Jochanan řekl: „Duše všeho živého.“ Učili rabíni: Čtvrtý – dokončí nad ním Halel a říká Velký Halel; to jsou slova rabi Tarfona. A někteří říkají: „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek“ (Ž 23,1).

Odkud [začíná] Velký Halel? Rabi Jehuda říká: Od „Děkujte“ (Ž 136,1) do „U řek babylónských“ (Ž 137,1). A rabi Jochanan říká: Od „Píseň stupňů“ do „U řek babylónských“. Rav Acha bar Jaakov řekl: Od „Neboť Jákoba si Jah vyvolil“ (Ž 135,4) do „U řek babylónských“.

A proč se nazývá Velký Halel? Rabi Jochanan řekl: Protože Svatý, budiž požehnán, sídlí na výšinách světa a rozděluje obživu všemu stvoření.

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Těchto dvacet šest „Děkujte“ – čemu odpovídají? Odpovídají dvaceti šesti pokolením, která Svatý, budiž požehnán, stvořil ve svém světě a nedal jim Tóru, a živil je svou milostí.

Rav Chisda řekl: Co znamená, co je psáno: „Děkujte Hospodinu, neboť je dobrý“ (Ž 136,1)? Děkujte Hospodinu, který vybírá dluh člověka podle jeho dobra: bohatého jeho býkem, chudého jeho ovcí, sirotka jeho vejcem, vdovu její slepicí.

Rabi Jochanan řekl: Obživa člověka je dvakrát těžší než porod, neboť u rodičky je psáno: „S bolestí [be-ecev]“ (Gn 3,16), a u obživy je psáno: „S trápením [be-icavon]“ (Gn 3,17).

Rabi Jochanan řekl: Obživa člověka je těžší než vykoupení, neboť u vykoupení je psáno: „Anděl, který mě vykoupil ze všeho zlého“ (Gn 48,16) – pouhý anděl; kdežto u obživy je psáno: „Bůh, který mě pásl“ (Gn 48,15).

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Když Svatý, budiž požehnán, řekl Adamovi: „Trní a bodláčí ti vydá“ (Gn 3,18), vytryskly mu z očí slzy. Řekl před ním: Pane světa, já a můj osel budeme jíst z jednoho žlabu? Když mu řekl: „V potu své tváře budeš jíst chléb“ (Gn 3,19), uklidnila se jeho mysl.

Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Blaze nám, kdybychom byli zůstali při prvním [výroku]! A stejně jsme se z něho nevymanili, neboť jíme polní byliny.

Rav Šizvi řekl jménem rabi Elazara ben Azarji: Obživa člověka je tak těžká jako rozdělení Rákosového moře, neboť je psáno: „Dává chléb všemu tělu“ (Ž 136,25), a hned vedle toho: „Tomu, který rozťal Rákosové moře na části“ (Ž 136,13).

Rabi Elazar ben Azarja řekl: Vyměšování člověka je tak těžké jako den smrti a jako rozdělení Rákosového moře, jak je řečeno: „Spoutaný bude brzy rozvázán“ (Iz 51,14), a potom je psáno: „Který rozbouřil moře a jeho vlny zahučely“ (Iz 51,15).

A Rav Šešet řekl jménem rabi Elazara ben Azarji: Každý, kdo pohrdá svátky, je jako by sloužil modlám, jak je řečeno: „Nebudeš si dělat lité bohy“ (Ex 34,17), a hned potom je psáno: „Budeš zachovávat svátek nekvašených chlebů“ (Ex 34,18).

A Rav Šešet řekl jménem rabi Elazara ben Azarji: Každý, kdo vypráví pomluvy, kdo přijímá pomluvy a kdo vydává křivé svědectví proti svému bližnímu, zaslouží si být hozen psům, jak je řečeno: „Psovi ho hodíte“ (Ex 22,30), a hned potom je psáno: „Nebudeš přijímat [lo tisa] lživou zvěst“ (Ex 23,1) – a čti to [také] „lo tasi“ [nebudeš šířit].

A když existuje Velký Halel, proč my říkáme tento? Protože jsou v něm těchto pět věcí: východ z Egypta, rozdělení Rákosového moře, darování Tóry, vzkříšení mrtvých a porodní bolesti Mesiáše.

Východ z Egypta, neboť je psáno: „Když Izrael vycházel z Egypta“ (Ž 114,1); rozdělení Rákosového moře, neboť je psáno: „Moře to vidělo a uprchlo“ (Ž 114,3); darování Tóry, neboť je psáno: „Hory poskakovaly jako berani“ (Ž 114,4); vzkříšení mrtvých, neboť je psáno: „Budu chodit před Hospodinem [v zemích živých]“ (Ž 116,9);

porodní bolesti Mesiáše, neboť je psáno: „Ne nám, Hospodine, ne nám“ (Ž 115,1), a rabi Jochanan řekl: „Ne nám, Hospodine, ne nám“ – to je porobení [cizími] říšemi. Někteří říkají, že rabi Jochanan řekl: „Ne nám, Hospodine, ne nám“ – to je válka Goga a Magoga.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Protože je v něm vysvobození duší spravedlivých z gehinomu, jak je řečeno: „Prosím, Hospodine, vysvoboď mou duši“ (Ž 116,4). Chizkija řekl: Protože je v něm sestoupení spravedlivých do ohnivé pece a jejich vystoupení z ní.

Jejich sestoupení, neboť je psáno: „Ne nám, Hospodine, ne nám“ – řekl Chananja; „ale svému jménu dej slávu“ – řekl Mišael; „pro svou milost a pro svou věrnost“ – řekl Azarja; „Proč by říkaly národy [Kde je jejich Bůh?]“ – řekli všichni.

Jejich vystoupení z ohnivé pece, neboť je psáno: „Chvalte Hospodina, všechny národy“ (Ž 117,1) – řekl Chananja; „oslavujte ho, všechny kmeny“ – řekl Mišael; „neboť mocná je nad námi jeho milost“ – řekl Azarja; „a věrnost Hospodinova je navěky, haleluja“ – řekli všichni.

A někteří říkají: „A věrnost Hospodinova je navěky“ řekl Gavriel. Když zlovolný Nimrod vhodil našeho otce Abrahama do ohnivé pece, řekl Gavriel před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, sestoupím, ochladím [pec] a zachráním spravedlivého z ohnivé pece. Svatý, budiž požehnán, mu řekl: Já jsem jediný ve svém světě a on je jediný ve svém světě; sluší se, aby Jediný zachránil jediného. A protože Svatý, budiž požehnán, neupírá odměnu žádnému tvoru, řekl: Budeš mít tu zásluhu, že zachráníš tři z jeho potomků.

Rabi Šimon ze Šila vykládal: Když zlovolný Nevúkadnecar vhodil Chananju, Mišaela a Azarju do ohnivé pece, postavil se Jurkemo, kníže krupobití, před Svatého, budiž požehnán, a řekl před ním: Pane světa, sestoupím, ochladím pec a zachráním tyto spravedlivé z ohnivé pece. Gavriel mu řekl: Tím by se neukázala moc Svatého, budiž požehnán, neboť ty jsi kníže krupobití a všichni vědí, že voda hasí oheň. Spíše já, kníže ohně, sestoupím, ochladím [pec] zevnitř