Sanhedrin 95a סנהדרין

„ubohý Anatote“ (Iz 10,30)? V budoucnu povstane Jeremiáš, syn Chilkijášův, z Anatotu a bude o ní prorokovat, neboť je psáno: „Slova Jeremiáše, syna Chilkijášova, z kněží, kteří byli v Anatotu v zemi Benjamínově“ (Jr 1,1).

Je to snad stejné? Tam [je psáno] „arje“, zde „lajiš“! Řekl rabi Jochanan: Lev má šest jmen, a to jsou: arje (Gn 49,9), kfir (Sd 14,5), lavi (Gn 49,9), lajiš (Iz 30,6), šachal (Ž 91,13), šachac (Jb 28,8). Je-li tomu tak, chybějí [do deseti pochodů]! „Přešli průsmyk“ – to jsou dva [pochody].

Co [znamená] „Ještě dnes se zastaví v Nobu“ (Iz 10,32)? Řekl Rav Huna: Toho dne zbývalo [potrestání za] vinu Nobu. Kaldejští [hvězdopravci] mu řekli: Půjdeš-li dnes, přemůžeš ho, a jestliže ne, nepřemůžeš ho. Cestu, kterou měl urazit za deset dní, urazil za jeden den.

Když přišli do Jeruzaléma, nakladli mu koberce [na sebe], až vystoupil a posadil se nad hradbou, až uviděl celý Jeruzalém. Když jej uviděl, zdál se mu malý. Řekl: Což toto není město Jeruzalém, kvůli němuž jsem pohnul všemi svými vojsky a kvůli němuž jsem dobyl všechny země? Což není menší a slabší než všechna města národů, která jsem dobyl silou své ruky? Postavil se, potřásal hlavou a mával rukou sem a tam proti Chrámové hoře, která je na Sijónu, a proti nádvoří v Jeruzalémě.

Řekli: Vztáhněme na něj ruku hned teď! Řekl jim: Jste unaveni. Zítra mi každý z vás přinese kus [hradby]. Ihned: „I stalo se té noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc; a když ráno vstali, hle, všichni byli mrtvá těla“ (2Kr 19,35). Řekl Rav Papa: To je, co lidé říkají: Přenocuje-li rozsudek, rozsudek padne.

„A Jišbi v Nobu, který byl z potomků Rafy, jehož kopí vážilo tři sta [šekelů] bronzu a byl opásán novou [zbrojí], zamýšlel zabít Davida“ (2S 21,16). Co [znamená] „Jišbi v Nobu“? Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Muž, který přišel kvůli Nobu. Svatý, budiž požehnán, řekl Davidovi: Dokdy bude tato vina skryta ve tvé ruce? Tvou vinou byl vyvražděn Nob, město kněží, tvou vinou byl zavržen Doeg Edómský a tvou vinou byli zabiti Saul a jeho tři synové.

Přeješ si, aby tvé potomstvo vyhynulo, nebo abys byl vydán do ruky nepřítele? Řekl před ním: Pane světa, raději ať jsem vydán do ruky nepřítele, a ať mé potomstvo nevyhyne.

Jednoho dne vyšel na lov se sokoly. Přišel Satan a připodobnil se mu jako gazela. Vystřelil na ni šíp, ale nezasáhl ji. Táhl ho [za sebou], až ho přivedl do země Pelištejců. Když ho uviděl Jišbi v Nobu, řekl: To je ten, kdo zabil mého bratra Goliáše. Spoutal ho, svázal ho, posadil ho a hodil ho pod lis na olivy. Stal se mu zázrak: země se pod ním poddala. To je, co je psáno: „Rozšiřuješ můj krok pode mnou a mé kotníky nezakolísaly“ (Ž 18,37).

Onen den byl v předvečer šabatu. Abišaj, syn Ceruji, si myl hlavu ve čtyřech džbánech vody. Uviděl v nich krvavé skvrny. Někteří říkají: Přiletěla holubice a zmítala se před ním. Řekl: Shromáždění Izraele je přirovnáno k holubici, jak je řečeno: „Křídla holubice pokrytá stříbrem“ (Ž 68,14). Plyne z toho, že David, král Izraele, je v soužení. Přišel do jeho domu a nenašel ho. Řekl: Učili jsme se: Nejezdí se na jeho koni, nesedá se na jeho trůn a nepoužívá se jeho žezlo. Jak je tomu v době nebezpečí? Přišel a zeptal se v domě studia. Řekli mu: V době nebezpečí je to dovoleno.

Nasedl na jeho mulu, vstal a jel. Země se pro něho zkrátila. Zatímco jel, uviděl Orpu, [Jišbiho] matku, která předla. Když ho uviděla, utrhla své vřeteno a hodila je na něj; chtěla ho zabít. Řekla mu: Mladíku, podej mi vřeteno. Hodil jí je na temeno hlavy a zabil ji.

Když ho uviděl Jišbi v Nobu, řekl: Teď jsou dva a zabijí mě. Vyhodil Davida vzhůru a zabodl své kopí [do země]; řekl: Ať na ně padne a je zabit. Abišaj vyslovil [Boží] Jméno a zastavil Davida mezi nebem a zemí.

Ať je vysloví on sám! Vězeň se nemůže sám vysvobodit z vězení.

Řekl mu: Co tu děláš? Řekl mu: Tak mi řekl Svatý, budiž požehnán, a tak jsem mu odpověděl. Řekl mu: Obrať svou modlitbu: ať syn tvého syna prodává vosk, ale ty ať netrpíš.

Řekl mu: Je-li tomu tak, pomoz nám. To je, co je psáno: „Ale Abišaj, syn Ceruji, mu pomohl“ (2S 21,17). Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Že mu pomohl modlitbou. Abišaj vyslovil [Boží] Jméno a snesl ho dolů.

[Jišbi] je pronásledoval. Když došli do Kubi, řekli: Postavme se (kum) proti němu! Když došli do Bej Trej, řekli: Dvě (trej) lvíčata zabijí lva. Řekli mu: Jdi, najdi Orpu, svou matku, v hrobě. Když mu připomněli jméno jeho matky, ochabla jeho síla a zabili ho. To je, co je psáno: „Tehdy mu Davidovi muži přísahali: Již nevytáhneš s námi do boje, abys neuhasil lampu Izraele“ (2S 21,17).

Rabíni učili: Třem se země zkrátila: Eliezerovi, služebníku Abrahamovu, praotci Jákobovi a Abišajovi, synu Ceruji. Abišaj, syn Ceruji – to, co jsme řekli. Eliezer, služebník Abrahamův, neboť je psáno: „A přišel jsem dnes k prameni“ (Gn 24,42) – to znamená, že toho dne vyšel. Praotec Jákob