MIŠNA: Hebrejský otrok je získáván penězi a listinou a sám sebe získává léty, jubilejním rokem a srážkou z peněz. Navíc oproti němu hebrejská otrokyně získává sama sebe znaky [dospělosti]. Otrok s probodeným uchem je získáván probodením a sám sebe získává jubilejním rokem a smrtí pána.
GEMARA: „Hebrejský otrok je získáván penězi“ atd. Je psáno: „Prodá-li se ti tvůj bratr, Hebrej nebo Hebrejka“ (Dt 15,12). [Písmo] srovnalo Hebreje s Hebrejkou. Jako hebrejská otrokyně je získávána penězi a listinou, tak hebrejský otrok je získáván penězi a listinou. Dobře [co se týče] peněz, neboť je psáno: „A odejde zdarma, bez peněz“ (Ex 21,11). Odkud máme listinu? Hebrejka se učí od svobodné ženy a Hebrej se učí od Hebrejky. Vychází [tedy], že to, co bylo vyvozeno, se učí od toho, co bylo vyvozeno. Dosud [to platí] podle rabiho Akivy, který připouští, že se vyvozené učí od vyvozeného. Podle rabiho Jišmaela, který nepřipouští, že se vyvozené učí od vyvozeného? Našlo se, že rabi Jišmael učí tuto věc: „Ani svoboda jí nebyla dána“ (Lv 19,20) – slovo „chofši“ (Ex 21,2) ze slova „chufša“. Všude rabi Jišmael nepřipouští, že se vyvozené učí od vyvozeného, a zde to rabi Jišmael připouští? Učí to ve jménu mudrců. Odkud to má rabi Jišmael? „Poslání“ (Dt 15,12), „poslání“ (Dt 24,1). Jako poslání řečené tam [se děje] listinou, tak i zde listinou. Ale není to podobné: tam [jde o to], aby získala sama sebe; zde však, aby byl získán druhými. Řekl rabi Matanja: „Prodej“, „prodej“. Jako prodej řečený tam [se děje] listinou, tak i zde listinou. Pak jako tam uchopením držby, tak i zde uchopením držby? Řekl rabi Chija bar Ada: Hebrej je [v tom] jako Hebrejka.
Penězi: „A peníze jeho prodeje budou“ (Lv 25,50). Je vykoupen penězi a není vykoupen obilím ani věcmi. Všude bereš hodnotu peněz jako peníze, a zde nebereš hodnotu peněz jako peníze? Řekl rabi Aba Mari: Je to rozdíl, neboť Písmo zde opakovalo: peníze, peníze. I rabi Chija bar Ada uzná, že chce-li srážku, srazí a odejde i obilím, i věcmi. Řekl rabi Judan, otec rabiho Matanji: To platí, pokud je neučinil cenou; ale pokud je učinil cenou, je to jako peníze.
Listinou: Rabi Abahu řekl: Listinou o penězích. Tedy ne darovací listinou. [Proč?] Aby snad otrok necouvl. V takovém případě může couvnout i při listině o penězích. Řekl mu: Aby snad nepřišel hladový rok a jeho pán necouvl.
Pořadí prodeje je takové: Já, N., jsem prodal svou dceru N. Pořadí zasnoubení je takové: Já, N., jsem zasnoubil svou dceru N. Rabi Chagaj se tázal před rabim Josim: Zaměnil-li a řekl: Já, N., jsem koupil dceru N.; já, N., jsem zasnoubil dceru N.? Řekl mu: Co na tom? Ale zaměnil-li jazyk prodeje jazykem zasnoubení nebo jazyk zasnoubení jazykem prodeje, neučinil nic.
Je psáno: „Šest let bude sloužit“ (Ex 21,2). Jak slouží? Mohl bych se domnívat, že odchází na konci šesti [let]. Proto Písmo praví: „A v sedmém odejde“ (Ex 21,2). Mohl bych se domnívat, že odchází na konci sedmi [let]. Proto Písmo praví: „Šest let bude sloužit.“ Jak to tedy je? Slouží celých šest [let] a odchází na počátku sedmého. „A v sedmém odejde“: sedmý [rok] prodeje, ne sedmý [rok] obecného cyklu. Říkáš: sedmý [rok] prodeje; nebo je to snad sedmý [rok] obecného cyklu? Když praví: „Šest let bude sloužit“, jsou tu [výslovně] řečena šest let. Jak tedy vysvětlím „a v sedmém odejde“? Sedmý [rok] prodeje, ne sedmý [rok] obecného cyklu. Řekni to obráceně! Řekl rabi Zeira ve jménu Rav Huny: „A v sedmém“, „a v sedmém“ je psáno. Řekl rabi Huna: Řekneš-li, [že jde o] sedmý [rok] obecného cyklu, koho pak přichází vyvést jubilejní rok? Řekl rabi Jochanan bar Marja: Odpovídá to tomu, kdo říká, že jubilejní rok se nezapočítává do počtu let sedmiletí. Podle toho, kdo říká, že jubilejní rok se započítává do počtu let sedmiletí, přichází někdy uprostřed let sedmiletí. Rabíni z Cesareje říkají: I podle toho, kdo říká, že jubilejní rok se započítává do počtu let sedmiletí, můžeme to vyvodit odtud: sedmý [rok] vyvádí otroky a jubilejní rok otroky s probodeným uchem.
Odkud [víme, že to platí], i když onemocněl? Proto Písmo praví: „A v sedmém odejde svobodný zdarma“ (Ex 21,2). Mohl bych se domnívat, že i když utekl. Proto Písmo praví: „Šest let bude sloužit.“ Co tě vedlo zahrnout toho a vyloučit onoho? Poté, co Písmo zahrnulo, vyloučilo. Zahrnuji toho, kdo je v jeho moci, a vylučuji toho, kdo není v jeho moci. Rabi Bun bar Chija řekl: Rav Hošaja se tázal: Dobře, onemocněl-li a poté utekl, nahrazuje. Utekl-li a poté onemocněl? Řekl rabi Chija bar Ada: Pojďme si to vyslechnout z tohoto: Žena vzpurná vůči svému manželi – píše se mu list o vzpouře ohledně její ketuby. A učil rabi Chija: Nida, nemocná, zasnoubená a čekající na levirát – píše se mu list o vzpouře ohledně její ketuby. O čem mluvíme? Jestliže se vzbouřila proti němu, když byla nidou, sama Tóra ji [proti němu] vzbouřila. Nýbrž mluvíme [o tom], že se proti němu vzbouřila dříve, než se stala nidou, a stala se nidou. Není schopna vzpoury, a ty říkáš, že se píše. Tak i zde: utekl-li a poté onemocněl, nahrazuje, neboť mu může říci: Kdybys byl u mě, neonemocněl bys. Řekl rabi Chinena: Vztahuje se to i na ten první [případ]: onemocněl-li a poté utekl, nahrazuje, neboť mu může říci: Kdybys byl u mě, rychle by ses zotavil.
„A sám sebe získává léty“: Někteří tanaité učí: Je prodáván na méně než šest [let] a není prodáván na více než šest. A někteří tanaité učí: Není prodáván ani na méně než šest, ani na více (než) sedm. Řekl rabi Jirmeja: Důvod tohoto tanaity: Někdy je prodán dva nebo tři roky před jubilejním rokem a jubilejní rok přichází a vyvádí ho proti jeho vůli.
„A jubilejním rokem“: neboť je psáno: „A v jubilejním roce odejde“ (Lv 25,54). „A srážkou z peněz“: neboť je psáno: „Je-li ještě mnoho let“ (Lv 25,51), „a zbývá-li málo let“ (Lv 25,52). Copak nevíme, že je-li mnoho, není málo, a je-li málo, není mnoho? Řekl rabi Hila: Někdy převyšují léta mzdu a někdy jsou léta menší než mzda. Odkud to říkáš: byl prodán po mině a zhodnotil se a nyní má cenu po dvou stech; odkud [víme], že s ním nepočítá jinak než po mině? Proto Písmo praví: „Podle svých let vrátí svou výkupní cenu“ (Lv 25,52). Naučili jsme se, že prodaný pohanovi má při výkupu navrch. Odkud [víme, že] prodaný Izraelitovi má při výkupu navrch? „Nádeník“ (Lv 25,40), „nádeník“ (Lv 25,50) pro rovnocenné srovnání: jako nádeník zmíněný u pohana má při výkupu navrch, tak nádeník zmíněný u Izraelity má při výkupu navrch. Rabi říká: Proč Písmo praví „ať ho vykoupí, ať ho vykoupí“ třikrát (Lv 25,48-49)? Aby zahrnulo všechna vykoupení, že budou podle tohoto řádu.
„A nebude-li vykoupen těmito“ (Lv 25,54): Rabi Josi Galilejský říká: Těmito k osvobození a kterýmkoli jiným člověkem k zotročení. Rabi Akiva říká: Těmito k zotročení a kterýmkoli jiným člověkem k osvobození. Rabi Abahu ve jménu rabiho Jochanana: A oba vykládají jeden verš: „A nebude-li vykoupen těmito.“ Rabi Josi Galilejský vykládá: A nebude-li vykoupen těmito, ale jinými, zotročuje a odchází. Rabi Akiva vykládá: A nebude-li vykoupen těmito, ale tím, kdo odchází, dovrší a odchází. Slova mudrců. Rabi Jasa ve jménu rabiho Jochanana: Ať ten, ať onen – k osvobození. A tak se učí: „A dosáhne jeho ruka“ (Lv 25,49) – jeho vlastní ruka. „A nalezne na svůj výkup“ (Lv 25,26): jako dosažení vlastní ruky je pro něj samého, tak i dosažení ruky druhých je pro něj samého.
Rabi Jaakov bar Acha ve jménu rabiho Jochanana: Podle slov toho, kdo říká, že k zotročení, dovrší a odejde. A vždyť se učí: Vykoupil-li ho, je to, jako by byl prodán jemu; zotročuje a odchází. Řekl rabi Aba Mari: Není zde „zotročuje a odchází“, ale „dovrší a odchází“. Chtějí-li příbuzní prvního vykoupit, vykupují pro ně. Chtějí-li příbuzní druhého vykoupit, nevykupují pro ně. Rabi Jasa ve jménu rabiho Jochanana: To odpovídá tomu, kdo říká: těmito k osvobození a kterýmkoli jiným člověkem k zotročení.
Šmuel bar Aba se tázal před rabim Jasou: Zde je psáno „a vypočítá“ (Lv 25,50) a tam je psáno „a vypočítá“ (Lv 25,27). A tady počítáš měsíce a roky a odchází, a tam nepočítáš měsíce a roky a odchází? Řekl mu: Je to rozdíl, neboť Tóra to přirovnala k nádeníkovi. Jako ten počítá měsíce a roky a odchází, tak i tento počítá měsíce a roky a odchází.
„A odejde zdarma“ (Ex 21,11): to jsou dny zralosti. „Bez peněz“: to jsou znaky [dospělosti]. Ať to řekne v jednom z nich! Kdyby to bylo řečeno v jednom z nich, řekl bych: Jestliže odchází se znaky, tím spíše ve dnech zralosti. Kdyby tomu tak bylo, řekl bych: To jsou [právě] dny zralosti. A logika dává: Protože odchází z moci otce a odchází z moci pána; jako z moci otce neodchází jinak než se znaky, tak ani z moci pána neodejde jinak než se znaky. Proto bylo třeba říci: „A odejde zdarma“ – to jsou dny zralosti; „bez peněz“ – to jsou znaky. Nebo obráceně? Rabi Tanchuma ve jménu rabiho Huny: „Bez peněz“: všude, kde jsou peníze pro otce, nejsou peníze pro pána.
„Který si ji neurčil, ať ji dá vykoupit“ (Ex 21,8): Učí to, že si ji neurčuje, dokud není v tom dni [dost] na její vykoupení, v její práci hodnota peruty a v její srážce hodnota peruty. Slova rabiho Josiho ben rabi Jehudy. A mudrci říkají: Určuje až do soumraku. Řekl rabi Chija bar Ada: Všichni souhlasí, že u hebrejského otroka [musí zbýt] hodnota peruty. Rabi Josi ben rabi Jehuda mluvil správně. Jaký je důvod rabínů? Nejsou tu peníze, není tu práce. Čím si ji určuje? Řekl rabi Zeira: Určuje si ji slovy.
Učil rabi Hošaja: Jak si ji určuje? Řekne jí před dvěma: Jsi mi určena. Podle názoru rabiho Josiho ben rabi Jehudy jí nakonec dává peníze za určení. Podle názoru rabínů byly peníze dány za určení od prvního okamžiku. Jaký je mezi nimi rozdíl? Její práce. Kdo říká: nakonec jí dává peníze za určení, [podle toho] její práce náleží jejímu manželi. Kdo říká: od prvního okamžiku byly dány peníze za určení, [podle toho] její práce náleží jejímu otci. I podle toho, kdo říká, že od prvního okamžiku byly dány peníze za určení, náleží její práce jejímu manželi: je to, jako by řekl ženě: Jsi mi zasnoubena pod podmínkou, že tvá práce je má.
Byl-li ženatý s její sestrou, a ta zemřela: Kdo říká: nakonec byly dány peníze za určení, [podle toho] potřebuje jiné peníze. A kdo říká: od prvního okamžiku byly dány peníze za určení, [podle toho] nepotřebuje jiné peníze. I podle toho, kdo říká, že od prvního okamžiku byly dány peníze za určení, potřebuje jiné peníze. Proč? Všichni souhlasí, že zasnoubení neplatí u zakázaných svazků.
Rabi Josi ben rabi Jehuda se domnívá: Tato určení zde jsou zasnoubení podle Tóry. Řekl rabi Avun: Rabi Josi ben rabi Jehuda odpovídá rabimu Šimonovi ben Elazarovi. Neboť se učí: „Úschovou, kterou mám u tebe“ – šla a zjistila, že byla ukradena nebo ztracena: zbyla-li tam hodnota peruty, je zasnoubena, a pokud ne, není zasnoubena. „Půjčkou, kterou mám u tebe“ – šla a zjistila, že byla ukradena nebo ztracena: i když z ní nezbyla hodnota peruty, je zasnoubena. Rabi Šimon ben Elazar ve jménu rabiho Meira: Půjčka je jako úschova: zbyla-li tam hodnota peruty, je zasnoubena, a pokud ne, není zasnoubena. Jako rabi Šimon ben Elazar pojímá půjčku jako úschovu, tak rabi Josi ben rabi Jehuda pojímá určení jako půjčku.
„A určí-li ji svému synu“ (Ex 21,9): Svému synu ji určuje, neurčuje ji svému bratru. Ať ji určí svému bratru na základě kal vachomer: Jestliže syn, který nenastupuje na jeho místo při chalice a levirátu, je ten, jemuž ji určuje, nemá ji tím spíše určit bratrovi, který na jeho místo při chalice a levirátu nastupuje? Nikoli. Mluvíš-li o synu, který nastupuje na jeho místo u pole trvalého vlastnictví, můžeš totéž říci o bratru, který na jeho místo u pole trvalého vlastnictví nenastupuje, že by mu ji měl určit? Proto Písmo praví: „A určí-li ji svému synu“ – svému synu ji určuje a neurčuje ji svému bratru.
„A určí-li ji svému synu“ – a neurčuje ji synu svého syna. Šmuel bar Aba se tázal před rabim Zeirou: V oddíle o dědictví pojímáš vnuka jako syna, a zde nepojímáš vnuka jako syna? Řekl rabi Zeira: Kdo mi tuto věc řekne, tomu dám napít kondition. Namítl rabi Nachum: Vždyť v oddíle o dědictví jsi učinil bratra jako syna a všechny ostatní příbuzné jako syna; [proto] činíš vnuka jako syna. A zde, kde jsi neučinil bratra jako syna ani všechny ostatní příbuzné jako syna, nečiníš vnuka jako syna. Namítli rabíni z Cesareje: Vždyť v oddíle o nečistotě jsi učinil bratra jako syna a všechny ostatní příbuzné jako syna, a nečiníš vnuka jako syna. Řekli: Kondition je pryč.
„A určí-li ji svému synu“ – s [jeho] vědomím. Řekl rabi Jochanan: Není tu „s vědomím“. Řekl rabi Jaakov bar Acha: Je tu, podle rabiho Josiho ben rabi Jehudy. Řekl rabi Šmuel bar Avdoma: I když řekneš, že je tu podle rabiho Josiho ben rabi Jehudy – není to snad nezletilý? „A určí-li ji svému synu“ – s vědomím? Rabi Jochanan řekl: Určuje ji ať svému dospělému synu, ať nezletilému, ať s vědomím, ať bez vědomí. Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Neurčuje ji jinak než svému dospělému synu, a to jen s vědomím.
Devítiletý a jednodenní činí [svou ženu] vdovou pro velekněze, rozloučenou a chalucou pro prostého kněze. Podle názoru rabiho Šimona ben Lakiše, který to vysvětluje o sňatku, ať je zproštěna chalicy i levirátu. A učili jsme se: Oženil se a zemřel – je zproštěna. Řekl rabi Avun: Rabi Šimon ben Lakiš odpovídá rabimu Josimu ben rabi Jehudovi. Neboť se učí: Devítiletý a jednodenní až dvanáctiletý a jednodenní, kterému narostly dva chloupky – je to mateřské znaménko. Rabi Josi ben rabi Jehuda říká: To jsou znaky [dospělosti]. Rabi Jaakov ben rabi Bun ve jménu rabiho Josiho ben Chaniny: Pokud setrvaly v době znaků.
Rabi Josi se tázal: Setrvaly-li v době znaků, stává se mužem zpětně, nebo od nynějška? Řekl mu rabi Avun: Je-li ti jasné, že se stává mužem zpětně, tím spíše do budoucna. Vždyť to vysvětluje tak, že toto [slovo]rabiho Šimona ben Lakiše odpovídá rabimu Josimu ben rabi Jehudovi. A proč rabi Josi nevysvětluje toto [slovo]rabiho Šimona ben Lakiše podle rabiho Josiho ben rabi Jehudy? Řekl rabi Mana: Protože je to pro něj otázkou. Rabi Josi se přede mnou tázal: Setrvaly-li v době znaků, stává se mužem zpětně, nebo od nynějška? Dobře u vdovy. A u rozloučené? Vysvětli to tak, že s ní obcoval, když dospěl, [a] dal jí rozlukový list. U chalicy? Vysvětli to tak, že s ní obcoval a zemřel, a bratři jí vykonali chalicu, a skrze ně se stává chalucou. V takovém případě i méně než devítiletý. Řekl rabi Šmuel bar Avdoma: Tak [to je]. Avšak protože tanaita všude uvádí devět, uvedl i toto spolu s nimi.
Prodal-li ji tomuto a zasnoubil ji tomuto, otec si z pána vystřelil. Slova rabiho Josiho ben rabi Jehudy. A mudrci říkají: Otec si z pána nevystřelil. Je to, jako by řekl ženě: Jsi mi zasnoubena po třiceti dnech. Řekne-li někdo ženě: Jsi mi zasnoubena po třiceti dnech, a přijde jiný a zasnoubí ji po třiceti dnech, copak není zasnoubena druhému? Od nynějška po třiceti dnech? Řekne-li někdo ženě: Jsi mi zasnoubena od nynějška po třiceti dnech, a přijde jiný a zasnoubí ji během třiceti dnů, copak není zasnoubena oběma? Dříve, kdy bude chtít? Všichni souhlasí, že provdal-li ji, otec si z pána vystřelil.
„Za otrokyni“ (Ex 21,7): Jen za otrokyni. Učí to, že mu ji prodává a stanoví s ním podmínku, že se na ni nebudou vztahovat určení. Slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Neučinil nic, neboť stanovil podmínku proti tomu, co je psáno v Tóře; a každý, kdo stanoví podmínku proti tomu, co je psáno v Tóře, jeho podmínka je neplatná. A nezastává rabi Meir, že každý, kdo stanoví podmínku proti tomu, co je psáno v Tóře, jeho podmínka je neplatná? Zastává to o podmínce, kterou je možné nakonec splnit, a tuto je možné nakonec splnit. A nezastávají rabíni podmínku, kterou je možné nakonec splnit? Zastávají to o podmínce majetkové, a toto je podmínka tělesná. A vždyť se učí: Muž si bere ženu a stanoví s ní podmínku, že nebude mít vůči němu nárok na stravu, oděv ani manželské soužití. Dobře u stravy a oděvu. A soužití – není to tělesná podmínka? Řekl rabi Chija bar Ada: Vysvětli to o nezletilé. Jak tento tanaita vysvětluje „za otrokyni“? Prodává ji vdovou veleknězi, rozloučenou a chalucou prostému knězi. Jak tento [druhý] tanaita vysvětluje „za otrokyni“? Řekl rabi Josi ben rabi Bun: Vysvětli to o vdově po zasnoubení. A vždyť se učí: Muž prodává svou dceru k manželství a opakuje; k otroctví a opakuje; k manželství po otroctví; ale ne k otroctví po manželství. Řekl rabi Jochanan: Jsou to [různí] tanaité. Kdo zastává vdovu pro velekněze, zastává otroctví po manželství. Kdo nezastává vdovu pro velekněze, nezastává otroctví po manželství. Jak tento tanaita vysvětluje „za otrokyni“? Řekl rabi Matanja: Vysvětli to tak, že byl ženatý s její sestrou.
Učil rabi Šimon ben Jochaj: Jako ji neprodává k otroctví po manželství, tak ani k otroctví po otroctví. Jaký je důvod rabiho Šimona ben Jochaje? „Protože se k ní zachoval věrolomně“ (Ex 21,8): jednou se k ní zachová věrolomně a nezachová se k ní věrolomně podruhé. Jak rabíni vysvětlují důvod rabiho Šimona ben Jochaje? „Protože se k ní zachoval věrolomně“: jakmile na ni rozprostřel svůj plášť, nemá už nad ní její otec moc.
Rabi Šimon ben Lakiš se tázal před rabim Jochananem: Hebrejská otrokyně odchází sňatkem na základě kal vachomer: Jestliže znaky, které ji nevyvádějí z moci otce, ji vyvádějí z moci pána, nemá ji tím spíše sňatek, který ji vyvádí z moci otce, vyvádět z moci pána? Řekl mu: Já mám jen to, co je v Mišně: „Navíc oproti němu hebrejská otrokyně získává sama sebe znaky.“ Bar Pedaja řekl: Hebrejská otrokyně odchází smrtí svého pána. Jaký je důvod? „A i své otrokyni učiníš podobně“ (Dt 15,17), a je psáno: „A bude ti otrokem navěky“ (Dt 15,17). [Písmo] srovnalo hebrejskou otrokyni s otrokem s probodeným uchem. Jako otrok s probodeným uchem odchází smrtí svého pána, tak hebrejská otrokyně odchází smrtí svého pána. A Bar Pedaja odpovídá tomuto tanaitovi, neboť se učí: Hebrejský otrok slouží synu a neslouží dceři; hebrejská otrokyně slouží dceři a neslouží synu. Někteří tanaité učí: Ať Hebrejka, ať Hebrej neslouží ani synu, ani dceři. Jak tento tanaita vysvětluje „A i své otrokyni učiníš podobně“? Vysvětluje to o obdarování. Neboť se učí: Toto jsou ti, jež se obdarovávají: kdo odchází léty a jubilejním rokem a hebrejská otrokyně, která získává sama sebe znaky. Avšak ti, kdo odcházejí srážkou z peněz a smrtí pána, se neobdarovávají.
Je psáno: „A jeho pán ho přivede k Bohu“ a „přivede ho ke dveřím“ atd. (Ex 21,6). Jak to tedy je? Ten, který je prodán soudem: „A jeho pán ho přivede k Bohu.“ A ten, který se prodává sám: „Přivede ho ke dveřím.“ Rabi Ami se tázal: Je zřejmé, že toho, kdo je prodán soudem, listinu píše soud. Kdo píše listinu tomu, kdo se prodává sám? Je psáno: „Ať ti není těžko, když ho od sebe propustíš svobodného, neboť ti sloužil šest let za dvojnásobek mzdy nádeníka“ (Dt 15,18). Nádeník pracuje ve dne a nepracuje v noci; hebrejský otrok pracuje ve dne i v noci. Je psáno: „Nebude nad ním tvrdě vládnout před tvýma očima“ (Lv 25,53), a ty říkáš toto? Rabi Ami ve jménu rabiho Jochanana: Jeho pán ho ožení s kenaanskou ženou, a tak vychází, že pracuje ve dne i v noci. Rabi Ba bar Mamal se tázal před rabim Amim: Uvaž, že kohen koupí [otroka]. Řekl mu: A není snad u Izraelity povolení zahrnuto v zákazu? Rabi Ba bar Mamal se zde vrátil k rabimu Šimonovi.
Vykládal rabi Jehuda ben rabi Bun: Tato měkká část [ucha] je probodávána, aby kohen nebyl diskvalifikován. Rabi Meir říká: Z chrupavky byl probodáván. Odtud rabi Meir říkal: Kohen není probodáván, aby se nestal zmrzačeným a nebyl diskvalifikován pro službu. Ať je probodnuta chrupavka v rozsahu menším než vikev! Aby to snad nedospělo k vikvi. Ať to dospěje k vikvi! Tóra řekla: „A vrátí se ke svému vlastnictví“ (Lv 25,41) – do svého původního stavu. Copak byl probodáván, pokud neměl ženu a děti? „Šídlem“ (Ex 21,6). Mám jen šídlo. Odkud [víme, že] i trnem, i bodlákem, i sklem? Proto Písmo praví: „A probodne“ (Ex 21,6). Dosud [to platí] podle rabiho Akivy.
Podle rabiho Jišmaela. Učil rabi Jišmael: Na třech místech Tóra obchází verš a na jednom místě midraš. Tóra řekla „do knihy“ (Dt 24,1), a halacha řekla: čímkoli, co je oddělené. Tóra řekla „prachem“ (Lv 17,13), a halacha řekla: vším, co dává růst rostlinám. Tóra řekla „šídlem“ (Ex 21,6), a halacha řekla: i trnem, i bodlákem, i sklem. A na jednom místě midraš. Učil rabi Jišmael: „A sedmého dne oholí všechny své vlasy“ (Lv 14,9) – obecné pravidlo; „svou hlavu, svou bradu a své obočí“ – jednotlivosti; a když praví „a všechny své vlasy oholí“, znovu obecně. Obecné, jednotlivé a obecné: nesoudíš jinak než podle povahy jednotlivosti. Abych ti řekl: Jako jednotlivost je výslovně místo, kde se hromadí vlasy, a viditelné, tak mám jen místo, kde se hromadí vlasy, a viditelné. A halacha řekla: Oholí ho jako dýni. „Šídlem“: Jako šídlo je z kovu, tak i cokoli je z kovu. Rabi říká: To je velký vrták. Rabi Josi ben rabi Jehuda říká: To je dláto. „Přivede ho ke dveřím“ (Ex 21,6): Mohl bych se domnívat, že i ležícího. Proto Písmo praví: „Nebo k veřeji“. Jako veřej stojí, tak i dveře, ať stojí. Hanba jemu, hanba jeho rodině.
Učí se: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Proč ke dveřím? Neboť skrze dveře vyšli z otroctví ke svobodě. Žáci se ptali Rabana Jochanana ben Zakaje: Proč byl tento otrok vybrán k probodnutí ucha spíše než ostatních údů? Řekl jim: Ucho, které slyšelo na hoře Sinaj: „Nebudeš mít jiné bohy kromě mne“ (Ex 20,3), a shodilo ze sebe jho Království nebes a přijalo na sebe jho člověka z masa a krve. Ucho, které slyšelo před horou Sinaj: „Neboť mně jsou synové Izraele otroky“ (Lv 25,55), a tento šel a získal si jiného pána. Proto ať přijde ucho a je probodnuto, protože nedodržel, co jeho ucho slyšelo.
„Jeho ucho“ (Ex 21,6): Jako „jeho ucho“ řečené na jiném místě (Lv 14,14) je pravé, tak i zde pravé. „Řekne-li však otrok“ (Ex 21,5): dvě řeči. Jedna na konci šesti let a jedna na počátku sedmého. Jedna na konci šesti, dokud je ve své službě, a jedna na počátku sedmého: „Neodejdu svobodný“. „Miluji svého pána, svou ženu a své syny“ (Ex 21,5): Učí to, že není probodnut, dokud nemá ženu a děti a jeho pán ženu a děti; dokud nemiluje svého pána a jeho pán nemiluje jeho; dokud není majetek požehnán jeho rukama, jak je řečeno: „Neboť se mu u tebe vede dobře“ (Dt 15,16).
„A sám sebe získává jubilejním rokem“: neboť je psáno: „A odejde v jubilejním roce on i jeho synové s ním“ (Lv 25,54). „A smrtí pána“: neboť je psáno: „A bude ti otrokem navěky“ (Dt 15,17) – po všechny dny života pána.
Originál: Jerusalem Talmud Kiddushin 1:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.