Řekl
rabi Jochanan: V tomto nade mnou vynikl Aba bar Aba, neboť oni říkají: Odkud
[víme], že pesachová oběť se mění na pokojnou oběť? Písmo učí: „A je-li jeho oběť z bravu, k oběti pokojné“
(Lv 3,6): vše, co je z bravu, přichází jako pokojná oběť. Namítli: Vždyť zápalná oběť je z bravu! Věc, která přichází jen z bravu; vyňata je zápalná oběť, která přichází i ze skotu. Namítli: Vždyť je tu oběť za vinu! Řekl
rabi Bun bar Kahana: „Z bravu“: věc, která přichází z celého bravu; vyňata je oběť za vinu, která přichází jen z beranů. Všude říkáš, že „z“ rozšiřuje, a zde říkáš, že „z“ omezuje! Řekl
rabi Mana: Omezil ji tím, že přichází jen z beranů. Namítli: Vždyť je psáno: „A je-li jeho oběť z bravu, z ovcí nebo z koz, k zápalné oběti“
(Lv 1,10). Potom by přebytek pesachové oběti přicházel jako zápalná oběť! Řekl
rabi Avun: Mění se věc určená k jídlu na věc určenou k jídlu,
[a nemění se věc určená k jídlu na věc neurčenou k jídlu.] Řekl
rabi Josi ben
rabi Bun: Mění se oběti nižší svatosti na oběti nižší svatosti, a nemění se oběti nižší svatosti na oběti nejvyšší svatosti. Řekl
rabi Jochanan k tomu, v čem vynikl
rabi Chanina: Vy říkáte, že pesachová oběť se nemění na pokojnou oběť, leda když ji porazil jako pokojnou oběť. A já říkám: I jako zápalnou oběť. Řekl
rabi La: Důvod
rabi Jochanana: „A je-li jeho oběť z bravu, k oběti pokojné“: vše, co je obětí, přichází jako pokojná oběť. Mění se pro úmysl neplatnosti? Jak je to? Porazil ji jako zápalnou oběť s tím, že bude stříkat její krev zítra. V každém případě je neplatná. Řekneš-li, že se mění pro úmysl neplatnosti: je to piggul. Řekneš-li, že se nemění pro úmysl neplatnosti: je jen neplatná.
אָמַר רִבִּי יוֹחָנָן. עַל דָּא עֲלִי אָבָּא בַּר אַבָּא. דְּאִינּוּן אָמְרִין. מְנַיִין שֶׁהַפֶּסַח מִשְׁתַּנֶּה לְשֵׁם שְׁלָמִים. תַּלְמוּד לוֹמַר. וְאִם מִן הַצֹּאן קָרְבָּנוֹ לְזֶבַח שְׁלָמִים. כָּל שֶׁהוּא מִן הַצֹּאן בָּא שְׁלָמִים. הָתִיבוּן. הֲרֵי עוֹלָה מִן הַצֹּאן. דָּבָר שֶׁאֵינוֹ בָא אֶלָּא מִן הַצֹּאן. יָצָאת עוֹלָה שֶׁהִיא בָאָה אֲפִילוּ מִן הַבָּקָר. הָתִיבוּן. הֲרֵי אָשָׁם. אָמַר רִבִּי בּוּן בַּר כַּהֲנָא. מִן הַצֹּאן. דָּבָר הַבָּא מִכָּל הַצֹּאן. יָצָא אָשָׁם שֶׁאֵינוֹ בָא אֶלָּא מִן הָאֵילִים בִּלְבַד. בְּכָל אָתָר אַתְּ אָמַר. מִן לְרַבּוֹת. וְהָכָא אַתְּ אָמַר. מִן לְמָעֵט. אָמַר רִבִּי מָנָא. מִיעֲטוֹ. שֶׁאֵינוֹ בָא אֶלָּא מִן הָאֵילִים בִּלְבַד. הָתִיבוּן. וְהָכְתִיב אִם מִן הַצֹּאן קָרְבָּנוֹ מִן הַכְּשָׂבִים אוֹ מִן הָעִזִּים לְעוֹלָה. מֵעַתָּה מוֹתַר הַפֶּסַח בָּא עוֹלָה. אָמַר רִבִּי אָבּוּן. מְשַׁנִּין דָּבָר שֶׁהוּא לַאֲכִילָה בְדָבָר שֶׁהוּא לַאֲכִילָה. [וְאֵין מְשַׁנִּין דָּבָר שֶׁהוּא לַאֲכִילָה בְדָבָר שֶׁאֵינוֹ לַאֲכִילָה.] אָמַר רִבִּי יוֹסֵי בֵּירִבִּי בּוּן. מְשַׁנִּין קֳדָשִׁים קַלִּין לְשֵׁם קֳדָשִׁים קַלִּין וְאֵין מְשַׁנִּין קֳדָשִׁים קַלִּים לְשֵׁם קָדְשֵׁי קָדָשִׁים. אָמַר רִבִּי יוֹחָנָן עַל דְּעֲלִי רִבִּי חֲנִינָה דְּאַתּוֹן אָמְרִין. אֵין הַפֶּסַח מִשְׁתַּנֶּה לְשֵׁם שְׁלָמִים אֶלָּא אִם כֵּן שְׁחָטוֹ לְשֵׁם שְׁלָמִים. וַאֲנִי אוֹמֵר. אֲפִילוּ לְשֵׁם עוֹלָה. אָמַר רִבִּי לָא. טַעֲמֵיהּ דְּרִבִּי יוֹחָנָן. וְאִם מִן הַצֹּאן קָרְבָּנוֹ לְזֶבַח שְׁלָמִים. כֹּל שֶׁהוּא זֶבַח בָּא שְׁלָמִים. מִשְׁתַּנֶּה לְמַחֲשֶׁבֶת פְּסוּל. הֵיךְ עֲבִיד. שְׁחָטוֹ לְשֵׁם עוֹלָה עַל מְנָת לִזְרוֹק דָּמוֹ לְמָחָר. מִכָּל מָקוֹם פָּסוּל הוּא. אִין תֵּימַר. מִשְׁתַּנֶּה לְמַחֲשֶׁבֶת פְּסוּל. פִּיגּוּל. אִין תֵּימַר. אֵינוֹ מִשְׁתַּנֶּה לְמַחֲשֶׁבֶת פְּסוּל. פָסול.