„A odkud přidat další tři?“ atd. Bylo učeno: Řekl
Raban Šimon ben Gamliel: Zpočátku nepodepisovali ketuby řádných žen než kohanim, levité a Izraelité, kteří smějí provdávat
[dcery] do kněžství. Řekl
rabi Josi: Zpočátku nebylo v Izraeli rozporu, ale sanhedrin sedmdesáti jedné seděl v síni tesaného kamene, a dva soudy po třech seděly, jeden na předhradí a jeden na Chrámové hoře. A soudy dvaceti tří seděly ve všech městech země Izraele. Potřeboval-li se někdo z nich zeptat na halachu, přišel a zeptal se soudu ve svém městě. Pokud
[to] slyšeli, řekli mu; a pokud ne, on a jejich nejvýznačnější přišli a zeptali se soudu sousedícího s jeho městem. Pokud
[to] slyšeli, řekli jim; a pokud ne, on a jejich nejvýznačnější přišli a zeptali se soudu na Chrámové hoře. Pokud
[to] slyšeli, řekli jim; a pokud ne, on a jejich nejvýznačnější přišli a zeptali se soudu na předhradí. Pokud
[to] slyšeli, řekli jim; a pokud ne, tito i tamti se shromáždili do Velkého soudu v síni tesaného kamene, odkud Tóra vychází a šíří se do celého Izraele, neboť je řečeno: „Z toho místa, které vyvolí Hospodin“ atd.
(Dt 17,10). Sanhedrin v síni tesaného kamene, i když byl sedmdesáti jedné, neměl méně než dvacet tři. Potřeboval-li některý z nich odejít, rozhlédl se: Bylo-li tam dvacet tři, odešel; a pokud ne, neodešel. A seděli od ranní denní oběti do odpolední denní oběti. A v šabaty a svátky seděli v domě učení na Chrámové hoře. Byla-li položena otázka v halaše: pokud
[to] slyšeli, řekli jim; a pokud ne, přistoupili k hlasování. Bylo-li více osvobozujících, osvobodili; bylo-li více odsuzujících, odsoudili; bylo-li více prohlašujících za čisté, prohlásili za čisté; bylo-li více prohlašujících za nečisté, prohlásili za nečisté. Odtud Tóra vychází a šíří se do celého Izraele. Když se rozmnožili žáci
Šamaje a
Hilela, kteří neposloužili svým učitelům dostatečně, rozmnožily se v Izraeli spory a staly se
[z toho] dvě Tóry. A odtud posílali do všech měst země Izraele, a každého, koho našli moudrého, pokorného, rozvážného, s dobrým okem, s pokornou duší, nízkým duchem, dobrým srdcem, dobrým sklonem a dobrým podílem, posadili do soudu na Chrámové hoře, pak do soudu na předhradí a pak do Velkého soudu v síni tesaného kamene.
וּמְנַיִין לְהָבִיא עוֹד שְׁלשָׁה כול׳. תָּנֵי. אָמַר רַבָּן שִׁמְעוֹן בֶּן גַּמְלִיאֵל. בָּרִאשׁוֹנָה לֹא הָיוּ חוֹתְמִין עַל כְּתוּבַּת נָשִׁים כְּשֵׁירוֹת אֶלָּא כֹהֲנִים לְוִיִים וְיִשְׂרְאֵלִים מַשִּׂיאִין לַכְּהוּנָּה. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי. בָּרִאשׁוֹנָה לֹא הָיְתָה מַחֲלוֹקֶת בְּיִשְׂרָאֵל אֶלָּא סַנְהֶדְרִין שֶׁל שִׁבְעִים וְאֶחָד הָיְתָה יוֹשֶׁבֶת בְּלִשְׁכַּת הַגָּזִית. וּשְׁנֵי בָתֵּי דִינִין שֶׁל שְׁלֹשָׁה שְׁלֹשָׁה הָיוּ יוֹשְׁבִין אֶחָד בְּחֵיל וְאֶחָד בְּהַר הַבַּיִת. וּבָתֵּי דִינִין שֶׁל עֶשְׂרִים וּשְׁלֹשָׁה הָיוּ יוֹשְׁבִין בְּכָל עֲיָירוֹת אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל. צָרַךְ אֶחָד מֵהֶן לִשְׁאוֹל דְּבַר הֲלָכָה הָיָה בָא וְשׁוֹאֲלָהּ בְּבֵית דִּין שֶׁבְּעִירוֹ. אִם שָׁמְעוּ אָמְרוּ לוֹ וְאִי לֹא הָיָה הוּא וּמוּפְלֵא שֶׁלָּהֶן בָּאִין וְשׁוֹאֲלִין אוֹתָהּ בְּבֵית דִּין הַסָּמוּךְ לְעִירוֹ. אִם שָׁמְעוּ אָמְרוּ לָהֶן וְאִי לֹא הָיָה הוּא וּמוּפְלֵא שֶׁלָּהֶן בָּאִין וְשׁוֹאֲלִין אוֹתָהּ בְּבֵית דִּין שֶׁבְּהַר הַבַּיִת. אִם שָׁמְעוּ אָמְרוּ לָהֶן וְאִי לֹא הָיָה הוּא וּמוּפְלֵא שֶׁלָּהֶן בָּאִין וְשׁוֹאֲלִין אוֹתָהּ בְּבֵית דִּין שֶׁבְּחֵיל. אִם שָׁמְעוּ אָמְרוּ לָהֶן וְאִם לָאו הָיוּ אֵילּוּ וָאֵילּוּ מִתְכַּנְּסִין לְבֵית דִּין הַגָּדוֹל שֶׁבְּלִשְׁכַּת הַגָּזִית שֶׁמִּשָּׁם תּוֹרָה יוֹצְאָה וְרוֹוַחַת לְכָל יִשְׂרָאֵל. שֶׁנֶּאֱמַר מִן הַמָּקוֹם הַהוּא אֲשֶׁר יִבְחַר יי וגו׳. סַנְהֶדְרִין שֶׁבְּלִשְׁכַּת הַגָּזִית אַף עַל פִּי שֶׁהָיְתָה שֶׁל שִׁבְעִים וְאֶחָד לֹא הָיוּ פְּחוּתִין מֵעֶשְׂרִים וּשְׁלֹשָׁה. צָרַךְ אֶחָד מֵהֶן לָצֵאת הָיָה מִסְתַּכֵּל. אִם יֵשׁ שָׁם עֶשְׂרִים וּשְׁלֹשָׁה הָיָה יוֹצֵא וְאִם לָאו לֹא הָיָה יוֹצֵא. וְהָיוּ יוֹשְׁבִין מִתָּמִיד שֶׁלְּשַׁחַר עַד תָּמִיד שֶׁלְּבֵין הָעַרְבָּיִם. וּבַשַּׁבָּתוֹת וּבְיָמִים טוֹבִים הָיוּ יוֹשְׁבִין בְּבֵית הַמִּדְרָשׁ שֶׁבְּהַר הַבַּיִת. נִשְׁאֲלָה הֲלָכָה. אִם שָׁמְעוּ אָמְרוּ לָהֶן וְאִי לֹא עוֹמְדִין עַל הַמִּינְיָין. רָבוּ הַמְזַכִּין זִיכּוּ. רָבוּ מְחַיְיבִין חִיְיבוּ. רָבוּ הַמְטַהֲרִין טִיהֲרוּ. רָבוּ הַמְטַמִּין טִימְּאוּ. שֶׁמִּשָּׁם תּוֹרָה יוֹצְאָה וְרוֹוַחַת לְכָל יִשְׂרָאֵל. מִשֶׁרָבוּ תַלְמִידֵי שַׁמַּי וְהִלֵּל שֶׁלֹּא שִׁימְּשׁוּ רַבֵּיהֶן כְּצוֹרְכָן רָבוּ מַחֲלוֹקוֹת בְּיִשְׂרָאֵל וְנַעֲשׂוּ שְׁתֵּי תוֹרוֹת. וּמִשָּׁם הָיוּ שׁוֹלְחִין בְּכָל עֲיָירוֹת שֶׁבְּאֶרֶץ יִשְׂרָאֵל וְכָל מִי שֶׁהָיוּ מוֹצְאִין אוֹתוֹ חָכָם עָנָיו שָׁפוּי עַיִן טוֹבָה נֶפֶשׁ שְׁפֵלָה רוּחַ נְמוּכָה לֵב טוֹב יֵצֶר טוֹב חֶלֶק טוֹב הָיוּ מוֹשִׁיבִין אוּתוּ בְּבֵית דִּין שֶׁבְּהַר הַבַּיִת וְאַחַר כָּךְ בְּבֵית דִּין שֶׁבְּחֵיל וְאַחַר כָּךְ בְּבֵית דִּין הַגָּדוֹל שֶׁבְּלִישְׁכַּת הַגָּזִית.