Je psáno: „Nahotu ženy a její dcery neodkryješ“
(Lv 18,17). A je psáno: „Muž, který si vezme ženu a její matku, je to mrzkost“
(Lv 20,14). U všech ostatních je psáno ‚ležení‘, a u ní je psáno ‚vzetí‘, aby tě to poučilo, že není vinen za druhou, dokud mu ta
[první] nebude vzatá. Nebo že je za ni vinen jen cestou manželství? Naučili jsme se, že u zakázaných svazků zasnoubení neplatí. Ale což není psáno: „Nikdo si nevezme ženu svého otce a neodkryje lem
[roucha] svého otce“
(Dt 23,1)? To ti přichází oznámit, že mu byla dovolena, dokud se neprovdala za jeho otce. A což není psáno: „Muž, který si vezme ženu svého bratra“
(Lv 20,21)? Co ti to přichází oznámit? Že mu byla dovolena, dokud se neprovdala za jeho bratra, a pak znovu skrze levirát. A což není psáno: „A ženu k její sestře si nevezmeš“
(Lv 18,18)? To ti přichází oznámit, že mu byla dovolena, dokud si nevzal její sestru, a pak znovu po smrti její sestry. A což není psáno: „Muž, který si vezme svou sestru, dceru svého otce nebo dceru své matky, a uvidí její nahotu a ona uvidí jeho nahotu, je to chesed
[hanba, též: milost]“
(Lv 20,17)? Abys neřekl: Kain si vzal svou sestru, Ábel si vzal svou sestru. Prokázal jsem milost prvním, aby z nich byl vybudován svět. „Řekl jsem: Svět bude vybudován milostí“
(Ž 89,3). A což není psáno: „Vdovu, rozvedenou, znesvěcenou a nevěstku, ty si nevezme“
(Lv 21,14)? To ti přichází oznámit, že pokud ji zasnoubil, zasnoubení u ní platí.
כְּתִיב עֶרְוַת אִשָּׁה וּבִתָּהּ לֹא תְגַלֵּה. וּכְתִיב וְאִישׁ אֲשֶׁר יִַקּח אֶת אִשָּׁה וְאֶת אִמָּהּ זִמָּה הִיא. בְּכוּלְּהֹם כְּתִיב שְׁכִיבָה וּבָהּ כְּתִיב לְקִיחָה. לְלַמְּדָךְ שֶׁאֵינוֹ חַיָיב עַל הַשְּׁנִיָיה עַד שֶׁתְּהֵא לְקוּחָה לוֹ. אוֹ אֵינוֹ מִתְחַיֵיב עָלֶיהָ אֶלָּא עַל דֶּרֶךְ נִישּׂוּאִין. לָמַדְנוּ שֶׁאֵין קִידּוּשִׁין תּוֹפְסִין בָּעֲרָיוֹת. וְהָא כְתִיב לֹא יִַקּח אִישׁ אֶת אֵשֶׁת אָבִיו וְלֹא יְגַלֶּה כֲּנף אָבִיו. בָּא לְהוֹדִיעָךְ שֶׁהָיָה מוּתָּר בָּהּ עַד שֶׁלֹּא נִישֵּׂאת לְאָבִיו. וְהָכְתִיב וְאִישׁ אֲשֶׁר יִקַּח אֶת אֵשֶׁת אָחִיו. מָה הוּא בָא לְהוּדִיעָךְ. שֶׁהָיָה מוּתָּר בָּהּ עַד שֶׁלֹּא נִישֵּׂאת לְאָחִיו. וְתוּבָן עַל יְדֵי יִיבּוּם. וְהָכְתִיב וְאִשָּׁה אֶל אֲחוֹתָהּ לֹא תִקָּח. בָּא לְהוֹדִיעָךְ שֶׁהָיָה מוּתָּר עַד שֶׁלֹּא נָשָׂא אֲחוֹתָהּ. וְתוּבָן לְאַחַר מִיתַת אַחוֹתָהּ. וְהָכְתִיב וְאִישׁ אֲשֶׁר יִקַּח אֶת אֲחוֹתוֹ בַּת אָבִיו אוֹ בַת אִמּוֹ וְרָאָה אֶת עֶרְוָתָהּ וְהִיא תִרְאֶה אֶת עֶרְוָתוֹ חֶסֶד הוּא. שֶׁלֹּא תֹאמַר. קַיִן נָשָׂא אֶת אֲחוֹתוֹ. הֶבֶל נָשָׂא אֶת אֲחוֹתוֹ. חֶסֶד עָשִׂיתִי עִם הָרִאשׁוֹנִים שֶׁיִיבָּנֶה הָעוֹלָם מֵהֶם. אָמַרְתִּי עוֹלָם חֶסֶד יִבָּנֶה. וְהָכְתִיב אַלְמָנָה וּגְרוּשָׁה וַחֲלָלָה זוֹנָה אֶת אֵלֶּה לֹא יִקָּח. בָּא לְהוֹדִיעָךְ שֶׂאִם קִידְּשָׁהּ תָּפְסוּ בָהּ קִידּוּשִׁין.