Talmud česky

Megila 17b מגילה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 17b · 20 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
„A budou [tato slova]“ (Dt 6,6) – taková, jaká jsou, ať zůstanou. A jaký je důvod mudrců? Verš říká: „Slyš“ (Dt 6,4) – v kterémkoli jazyce, jemuž rozumíš.
(דברים ו, ו) והיו בהויתן יהו ורבנן מ"ט אמר קרא (דברים ו, ד) שמע בכל לשון שאתה שומע
2
A u Rabiho – vždyť je psáno i „slyš“! To potřebuje k [učení]: Dej svým uším slyšet, co vyslovuješ svými ústy. A mudrci zastávají názor toho, kdo říká: Kdo přečetl Šema a nedal to slyšet svému uchu, splnil.
ורבי נמי הא כתיב שמע ההוא מיבעי ליה השמע לאזניך מה שאתה מוציא מפיך ורבנן סברי כמאן דאמר הקורא את שמע ולא השמיע לאזנו יצא
3
A u mudrců – vždyť je psáno i „a budou“! To potřebují k [učení], že se nemá číst v obráceném pořadí. A Rabi – odkud má, že se nemá číst v obráceném pořadí? Z [rozdílu mezi] „slova“ a „tato slova“. A mudrci z [rozdílu mezi] „slova“ a „tato slova“ nic nevyvozují.
ורבנן נמי הכתיב והיו ההוא מיבעי ליה שלא יקרא למפרע ורבי שלא יקרא למפרע מנא ליה מדברים הדברים ורבנן דברים הדברים לא משמע להו
4
Máme snad říci, že Rabi zastává názor, že celá Tóra byla řečena v kterémkoli jazyce? Neboť kdyby tě napadlo, že byla řečena ve svatém jazyce, proč by bylo třeba psát „a budou“?
לימא קסבר רבי כל התורה כולה בכל לשון נאמרה דאי סלקא דעתך בלשון הקודש נאמרה למה לי למכתב והיו
5
Bylo to potřeba: Napadlo by tě [říci], že protože je psáno „slyš“, [platí to] jako u mudrců; proto Milosrdný napsal „a budou“.
אצטריך סלקא דעתך שמע כרבנן כתב רחמנא והיו
6
Máme snad říci, že mudrci zastávají názor, že celá Tóra byla řečena ve svatém jazyce? Neboť kdyby tě napadlo, že byla řečena v kterémkoli jazyce, proč by bylo třeba psát „slyš“?
לימא קסברי רבנן כל התורה בלשון הקודש נאמרה דאי סלקא דעתך בכל לשון נאמרה למה לי למכתב שמע
7
Bylo to potřeba: Napadlo by tě říci, že kvůli „a budou“ [platí to] jako u Rabiho; proto Milosrdný napsal „slyš“.
איצטריך סלקא דעתך אמינא והיו כרבי כתב רחמנא שמע
8
Tefila – odkud to víme? Neboť se učí [v baraitě]: Šimon ha-Pakuli uspořádal osmnáct požehnání v jejich pořadí před Rabanem Gamlielem v Javne. Řekl rabi Jochanan, a někteří říkají, že se učilo v baraitě: Sto dvacet starších, a mezi nimi několik proroků, ustanovilo osmnáct požehnání v jejich pořadí.
תפלה מנא לן דתניא שמעון הפקולי הסדיר שמונה עשרה ברכות לפני רבן גמליאל על הסדר ביבנה אמר רבי יוחנן ואמרי לה במתניתא תנא מאה ועשרים זקנים ובהם כמה נביאים תיקנו שמונה עשרה ברכות על הסדר
9
Učili naši mistři: Odkud [víme], že se říká [požehnání] „Otcové“? Neboť je řečeno: „Vzdejte Hospodinu, synové mocných“ (Ž 29,1). A odkud, že se říká [požehnání] „Mocné činy“? Neboť je řečeno: „Vzdejte Hospodinu slávu a moc“ (Ž 29,1). A odkud, že se říká [požehnání] „Svatost“? Neboť je řečeno: „Vzdejte Hospodinu slávu jeho jména, klaňte se Hospodinu v nádheře svatosti“ (Ž 29,2).
ת"ר מנין שאומרים אבות שנאמר (תהלים כט, א) הבו לה' בני אלים ומנין שאומרים גבורות שנאמר (תהלים כט, א) הבו לה' כבוד ועוז ומנין שאומרים קדושות שנאמר (תהלים כט, ב) הבו לה' כבוד שמו השתחוו לה' בהדרת קדש
10
A proč se rozhodli říkat [požehnání] „Porozumění“ po „Svatosti“? Neboť je řečeno: „A budou posvěcovat Svatého Jákobova a Boha Izraele se budou bát“ (Iz 29,23), a hned potom: „A ti, kdo bloudí duchem, poznají porozumění“ (Iz 29,24). A proč se rozhodli říkat „Pokání“ po „Porozumění“? Neboť je psáno: „A jeho srdce porozumí, obrátí se a bude uzdraven“ (Iz 6,10).
ומה ראו לומר בינה אחר קדושה שנאמר (ישעיהו כט, כג) והקדישו את קדוש יעקב ואת אלהי ישראל יעריצו וסמיך ליה וידעו תועי רוח בינה ומה ראו לומר תשובה אחר בינה דכתיב (ישעיהו ו, י) ולבבו יבין ושב ורפא לו
11
Jestliže je tomu tak, ať se po „Pokání“ říká „Uzdravení“! To tě nenapadni, neboť je psáno: „Ať se obrátí k Hospodinu a on se nad ním smiluje, a k našemu Bohu, neboť hojně odpouští“ (Iz 55,7).
אי הכי לימא רפואה בתרה דתשובה לא ס"ד דכתיב (ישעיהו נה, ז) וישוב אל ה' וירחמהו ואל אלהינו כי ירבה לסלוח
12
A proč ses rozhodl opřít se o tento [verš]? Opři se o tamten! Je psán jiný verš: „Který odpouští všechny tvé viny, který uzdravuje všechny tvé nemoci, který vykupuje tvůj život z jámy“ (Ž 103,3–4). Chceš tím říci, že vykoupení a uzdravení přicházejí po odpuštění? Vždyť je psáno: „obrátí se a bude uzdraven“ (Iz 6,10)! To není uzdravení z nemocí, nýbrž uzdravení odpuštěním.
ומאי חזית דסמכת אהא סמוך אהא כתב קרא אחרינא (תהלים קג, ג) הסולח לכל עוניכי הרופא לכל תחלואיכי הגואל משחת חייכי למימרא דגאולה ורפואה בתר סליחה היא והכתיב ושב ורפא לו ההוא לאו רפואה דתחלואים היא אלא רפואה דסליחה היא
13
A proč se rozhodli říkat [požehnání] „Vykoupení“ jako sedmé? Řekl Rava: Protože budou vykoupeni v sedmém [roce], proto je ustanovili jako sedmé. Vždyť řekl Mistr: V šestém [roce] zvuky, v sedmém války, na konci sedmého přichází syn Davidův! I válka je počátkem vykoupení.
ומה ראו לומר גאולה בשביעית אמר רבא מתוך שעתידין ליגאל בשביעית לפיכך קבעוה בשביעית והאמר מר בששית קולות בשביעית מלחמות במוצאי שביעית בן דוד בא מלחמה נמי אתחלתא דגאולה היא
14
A proč se rozhodli říkat [požehnání] „Uzdravení“ jako osmé? Řekl rabi Acha: Protože obřízka, která vyžaduje uzdravení, byla dána na osmý [den], proto je ustanovili jako osmé.
ומה ראו לומר רפואה בשמינית אמר רבי אחא מתוך שנתנה מילה בשמינית שצריכה רפואה לפיכך קבעוה בשמינית
15
A proč se rozhodli říkat „Požehnání let“ jako deváté? Řekl rabi Alexandri: Proti těm, kdo vyhánějí ceny, jak je psáno: „Zlom paži svévolníka“ (Ž 10,15). A David, když to říkal, říkal to v devátém [žalmu].
ומה ראו לומר ברכת השנים בתשיעית אמר רבי אלכסנדרי כנגד מפקיעי שערים דכתיב (תהלים י, טו) שבור זרוע רשע ודוד כי אמרה בתשיעית אמרה
16
A proč se rozhodli říkat „Shromáždění vyhnanců“ po „Požehnání let“? Neboť je psáno: „A vy, hory Izraele, vydáte své ratolesti a ponesete své ovoce mému lidu Izraeli, neboť se blíží jejich příchod“ (Ez 36,8). A jakmile se vyhnanci shromáždí, je vykonán soud nad svévolníky, jak je řečeno: „Obrátím proti tobě svou ruku a přetavím jako louhem tvou strusku“ (Iz 1,25), a je psáno: „A navrátím tvé soudce jako na počátku“ (Iz 1,26).
ומה ראו לומר קיבוץ גליות לאחר ברכת השנים דכתיב (יחזקאל לו, ח) ואתם הרי ישראל ענפכם תתנו ופריכם תשאו לעמי ישראל כי קרבו לבוא וכיון שנתקבצו גליות נעשה דין ברשעים שנאמר (ישעיהו א, כה) ואשיבה ידי עליך ואצרוף כבור סיגיך וכתיב (ישעיהו א, כו) ואשיבה שופטיך כבראשונה
17
A jakmile je vykonán soud nad svévolníky, zaniknou odpadlíci, a [v tomto požehnání] se zahrnují s nimi i zpupní, jak je řečeno: „A zkáza odpadlíkům i hříšníkům zároveň, [a ti, kdo opouštějí Hospodina, zaniknou]“ (Iz 1,28).
וכיון שנעשה דין מן הרשעים כלו הפושעים וכולל זדים עמהם שנאמר (ישעיהו א, כח) ושבר פושעים וחטאים יחדיו (יכלו)
18
A jakmile zaniknou odpadlíci, pozvedne se roh spravedlivých, jak je psáno: „A všechny rohy svévolníků utnu, pozvednou se rohy spravedlivého“ (Ž 75,11). A se spravedlivými se zahrnují i spravedliví proselyté, jak je řečeno: „Před šedinami povstaneš a poctíš tvář starce“ (Lv 19,32), a hned potom: „A když bude u vás pobývat cizinec“ (Lv 19,33).
וכיון שכלו הפושעים מתרוממת קרן צדיקים דכתיב (תהלים עה, יא) וכל קרני רשעים אגדע תרוממנה קרנות צדיק וכולל גירי הצדק עם הצדיקים שנאמר (ויקרא יט, לב) מפני שיבה תקום והדרת פני זקן וסמיך ליה וכי יגור אתכם גר
19
A kde se pozvedne jejich roh? V Jeruzalémě, jak je řečeno: „Proste o pokoj Jeruzaléma, ať mají klid ti, kdo tě milují“ (Ž 122,6).
והיכן מתרוממת קרנם בירושלים שנאמר (תהלים קכב, ו) שאלו שלום ירושלם ישליו אוהביך
20
A jakmile je Jeruzalém vystavěn, přichází David, jak je řečeno:
וכיון שנבנית ירושלים בא דוד שנאמר

Originál: Megillah 17b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu