A je to snad dovoleno, když je veřejnost potřebuje? Vždyť se učí v baraitě: Vyčišťují se cisterny, příkopy a jeskyně [nádrže] jednotlivce, a netřeba říkat, že [nádrže] veřejnosti; nekopou se však cisterny, příkopy a jeskyně veřejnosti, a netřeba říkat, že jednotlivce. Což to není, když je veřejnost potřebuje?
וכי רבים צריכין להם מי שרי והתניא חוטטין בורות שיחין ומערות של יחיד ואין צריך לומר של רבים ואין חופרין בורות שיחין ומערות של רבים ואין צריך לומר של יחיד מאי לאו בשרבים צריכין להם
Obdobně u jednotlivce, když je jednotlivec nepotřebuje – je snad vyčištění dovoleno? Vždyť se učí v baraitě: Do cisteren, příkopů a jeskyní jednotlivce se smí shromažďovat voda, ale nevyčišťují se a nevymazávají se jejich trhliny; [nádrže] veřejnosti se vyčišťují a vymazávají se jejich trhliny.
דכוותה גבי יחיד שאין יחיד צריך להם חטיטה מי שרי והתניא בורות שיחין ומערות של יחיד כונסין מים לתוכן אבל לא חוטטין ולא שפין את סדקיהן ושל רבים חוטטין אותן ושפין את סדקיהן
Jak tedy? [Jde o případ,] kdy je jednotlivec potřebuje; obdobně u veřejnosti, když je veřejnost potřebuje – je snad kopání zakázáno? Vždyť se učí v baraitě: Do cisteren, příkopů a jeskyní jednotlivce se smí shromažďovat voda a smí se vyčišťovat, ale nevymazávají se jejich trhliny, nekope se v nich a neomítají se vápnem; [nádrže] veřejnosti se kopou a omítají vápnem.
ואלא מאי בשיחיד צריך להם דכוותה גבי רבים בשרבים צריכין להם חפירה מי אסיר והתניא בורות שיחין ומערות של יחיד כונסין מים לתוכן וחוטטין אותן אבל לא שפין את סדקיהן ולא חוטטין לתוכן ולא סדין אותן בסיד ושל רבים חופרין אותן וסדין אותן בסיד
Je to tedy potíž [s první baraitou]? Tu první vysvětli takto: Vyčišťují se cisterny jednotlivce, když je jednotlivec potřebuje, a netřeba říkat, že [nádrže] veřejnosti, když je veřejnost potřebuje, kde je dovoleno i kopání.
אלא קשיא הך קמייתא תריץ הכי חוטטין בורות של יחיד בשיחיד צריך להם ואין צריך לומר בשל רבים כשרבים צריכין להם דאפילו חפירה מותר
A nekopou se cisterny, příkopy a jeskyně veřejnosti, když je veřejnost nepotřebuje, a netřeba říkat, že jednotlivce, neboť když je jednotlivec nepotřebuje, je zakázáno i vyčištění.
ואין חופרין בורות שיחין ומערות של רבים בשאין רבים צריכין להם ואין צריך לומר של יחיד דכי אין יחיד צריך להם אפילו חטיטה נמי אסור
Nikoli, má zahrnout to, co se učí v baraitě: Vychází se odstraňovat trní z cest, opravovat ulice a silnice a měřit mikve; a do každé mikve, v níž není čtyřicet sea, se přivede čtyřicet sea.
לא לאתויי הא דתניא יוצאין לקווץ את הדרכים ולתקן את הרחובות ואת האסטרטאות ולמוד את המקואות וכל מקוה שאין בו ארבעים סאה מרגילין לתוכו ארבעים סאה
A odkud [víme], že pokud nevyšli a toto vše neudělali, pak veškerou krev, která se tam prolije, jim Písmo přičítá, jako by ji prolili oni? Písmo říká: „A [jinak] by na tobě byla krev“ (Dt 19,10).
ומנין שאם לא יצאו ועשו כל אלו שכל דמים שנשפכו שם מעלה עליהם הכתוב כאילו הם שפכום ת"ל (דברים יט, י) והיה עליך דמים
To však [Mišna] uvádí výslovně: „Opravují se cesty, ulice a mikve“; a „obstarávají se všechny potřeby veřejnosti“ má zahrnout co? Což ne kopání? Plyne z toho [tak].
הא בהדיא קתני לה ומתקנין את הדרכים ואת הרחובות ואת המקואות ועושין כל צורכי רבים לאתויי מאי לאו לאתויי חפירה שמע מינה:
„Označují se hroby.“ Rabi Šimon ben Pazi řekl: Odkud je v Tóře náznak označování hrobů? Písmo říká: „Uvidí-li lidskou kost, postaví u ní značku“ (Ez 39,15).
מציינין את הקברות: אמר ר"ש בן פזי רמז לציון קברות מן התורה מנין תלמוד לומר (יחזקאל לט, טו) וראה עצם אדם ובנה אצלו ציון
Ravina řekl Rav Ašimu: A než přišel Ezechiel, kdo to řekl? [Rav Aši odpověděl:] A podle tebe – to, co řekl Rav Chisda: Tuto věc jsme se nenaučili z Tóry našeho učitele Mošeho, naučili jsme se ji ze slov Ezechiela, syna Buziho: „Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevstoupí do mé svatyně“ (Ez 44,9) –
א"ל רבינא לרב אשי הא מקמי דליתי יחזקאל מאן אמר וליטעמיך הא דאמר רב חסדא דבר זה מתורת משה רבינו לא למדנו מדברי יחזקאל בן בוזי למדנו (יחזקאל מד, ט) כל בן נכר ערל לב וערל בשר לא יבא אל מקדשי (לשרתני)
než přišel Ezechiel, kdo to řekl? Spíše to bylo tradováno ústním podáním a Ezechiel přišel a opřel to o verš; i zde to bylo tradováno ústním podáním a Ezechiel přišel a opřel to o verš.
מקמי דליתי יחזקאל מאן אמר אלא גמרא גמירי לה ואתא יחזקאל ואסמכה אקרא הכא נמי גמרא גמירי לה ואתא יחזקאל ואסמכה אקרא
Rabi Abahu řekl: Odtud: „Bude volat: Nečistý, nečistý!“ (Lv 13,45) – nečistota volá na něj a říká mu: Drž se dál! A tak řekl i rabi Uziel, vnuk rabiho Uziela Velikého: Nečistota volá na něj a říká mu: Drž se dál!
רבי אבהו אמר מהכא (ויקרא יג, מה) וטמא טמא יקרא טומאה קוראה לו ואומרת לו פרוש וכן אמר רבי עוזיאל בר בריה דרבי עוזיאל רבה טומאה קוראה לו ואומרת לו פרוש
A přichází [ten verš] k tomuto? Potřebuje ho k tomu, co se učí v baraitě: „Bude volat: Nečistý, nečistý“ – musí dát veřejnosti najevo své trápení, aby se veřejnost za něj modlila o slitování.
והאי להכי הוא דאתא ההוא מיבעי ליה לכדתניא וטמא טמא יקרא צריך להודיע צערו לרבים ורבים מבקשין עליו רחמים
Mar Zutra řekl: „Oddělte syny Izraele od jejich nečistoty“ (Lv 15,31). Rav Aši řekl: „Zachovávejte mou službu“ (Lv 18,30) – udělejte ochranu pro mou službu.
מר זוטרא אמר (ויקרא טו, לא) והזרתם את בני ישראל מטומאתם רב אשי אמר (ויקרא יח, ל) ושמרתם את משמרתי עשו משמרת למשמרתי
Rabi Jehošua ben Levi řekl: Každý, kdo zvažuje své cesty, je hoden spatřit spásu Svatého, budiž požehnán, neboť je řečeno: „Ve-sam derech“ – nečti ve-sam [kdo upravuje], ale ve-šam [kdo zvažuje] cestu: „ukážu mu Boží spásu“.
אריב"ל כל השם אורחותיו זוכה ורואה בישועתו של הקדוש ברוך הוא שנאמר ושם דרך אל תקרי ושם אלא ושם דרך אראנו בישע אלהים
Rabi Janaj měl jednoho žáka, který mu každý den kladl námitky, ale o Šabatu svátku [kdy se konala veřejná přednáška] mu námitky nekladl.
רבי ינאי הוה ליה ההוא תלמידא דכל יומא הוה מקשי ליה בשבתא דריגלא לא הוה מקשי ליה
Originál: Moed Katan 5a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.