Sota 3b סוטה

A rabi Akiva? – Pokud tak, ať Milosrdný napíše „pro ni“ a mlčí; k čemu potřebuji „smí se poskvrnit“? Z toho vyvoď [povinnost].

A rabi Jišmael? – Protože napsal „pro ni“, napsal také „smí se poskvrnit“, podle toho, co učili v domě rabiho Jišmaela, neboť učili v domě rabiho Jišmaela: Každý oddíl, který byl vysloven a zopakován, byl zopakován jen kvůli něčemu novému, co v něm bylo přidáno.

„Navždy je budete mít za otroky“ (Lv 25,46) – je to dovoleno, to jsou slova rabiho Jišmaela; rabi Akiva říká: je to povinnost.

Jaký je důvod rabiho Jišmaela? Protože je psáno: „Nenecháš naživu žádnou duši“ (Dt 20,16), bylo také zapotřebí napsat „navždy je budete mít za otroky“, aby se dovolilo [případ] příslušníka jiného národa, který obcoval s kenaanskou ženou a zplodil s ní syna – že jej smíš koupit [jako otroka].

Neboť se učí v baraitě: Odkud [víme], že příslušníka jiného národa, který obcoval s kenaanskou ženou a zplodil s ní syna, smíš koupit jako otroka? Proto se praví: „I ze synů přistěhovalců, kteří pobývají u vás, od nich budete kupovat“ (Lv 25,45).

Mohl bys myslet, že i [syna] Kenaance, který obcoval s ženou z jiného národa a zplodil s ní syna, smíš koupit jako otroka? Proto se praví: „které zplodili ve vaší zemi“ (Lv 25,45) – z těch, kdo se narodili ve vaší zemi, a ne z těch, kdo ve vaší zemi pobývají [jako cizinci].

A rabi Akiva? – To plyne již ze slov „od nich budete kupovat“; k čemu potřebuji „navždy je budete mít za otroky“? K povinnosti.

A rabi Jišmael? – [K výkladu:] „je“, ale ne vaše bratry.

A rabi Akiva? – „Vaše bratry“ plyne ze závěru verše: „Ale nad svými bratry, syny Izraele, nad nimi nebudete jeden nad druhým vládnout krutě“ (Lv 25,46).

A rabi Jišmael? – Protože je psáno „nad svými bratry“, je psáno také „je“, podle toho, co učili v domě rabiho Jišmaela, neboť učili v domě rabiho Jišmaela: Každý oddíl, který byl vysloven a zopakován, byl zopakován jen kvůli něčemu novému, co v něm bylo přidáno.

Řekl Rav Chisda: Smilstvo v domě je jako červ v sezamu. A řekl Rav Chisda: Hněv v domě je jako červ v sezamu. Obojí platí o ženě, ale o muži nám to nevadí.

A řekl Rav Chisda: Zpočátku, než Izrael zhřešil, přebývala Šechina s každým jednotlivě, jak je řečeno: „Neboť Hospodin, tvůj Bůh, prochází uprostřed tvého tábora“ (Dt 23,15). Jakmile zhřešili, Šechina se od nich vzdálila, jak je řečeno: „aby u tebe neviděl nic nestoudného a neodvrátil se od tebe“ (Dt 23,15).

Řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jonatan: Každého, kdo vykoná jedno přikázání na tomto světě, ono předchází a jde před ním do budoucího světa, jak je řečeno: „A tvá spravedlnost půjde před tebou“ (Iz 58,8). A každého, kdo se dopustí jednoho přestoupení na tomto světě, ono ovine a jde před ním ke dni soudu, jak je řečeno: „Stezky jejich cesty se stáčejí, vystupují do pustiny a hynou“ (Jb 6,18).

Rabi Eliezer říká: Je k němu přivázáno jako pes, jak je řečeno: „Ale neposlechl ji, aby ležel vedle ní a byl s ní“ (Gn 39,10) – „ležel vedle ní“ na tomto světě, „byl s ní“ v budoucím světě.

Učili jsme se tam [v mišně]: Neboť bylo by logické:

Jestliže první svědectví, které ji nezakazuje zákazem navždy, se nepotvrzuje méně než dvěma, není logické, že poslední svědectví, které ji zakazuje zákazem navždy, se nepotvrdí méně než dvěma?

Proto se praví: „A svědek proti ní není“ (Nu 5,13) – jakýkoli, který proti ní je.

A nyní [tedy] úsudek z lehčího na těžší pro první svědectví: Jestliže poslední svědectví, které ji zakazuje zákazem navždy, se potvrzuje jedním svědkem, není logické, že první svědectví, které ji nezakazuje zákazem navždy, se potvrdí jedním svědkem?

Proto se praví: „neboť na ní nalezl něco nestoudného“ (Dt 24,1), a jinde se praví: „Na základě výpovědi dvou svědků nebo na základě výpovědi tří svědků obstojí věc“ (Dt 19,15). Jako „věc“ zmíněná tam [platí] na základě dvou svědků, tak i zde na základě dvou.

To se odvozuje z „neboť na ní nalezl něco nestoudného“? Vždyť se to odvozuje z „proti ní“! Slovo „proti ní“ potřebuje [k výkladu]: proti ní, ale ne u varování; proti ní, ale ne u ukrytí.

Tak to také říká: Proto se praví „proti ní“ – proti ní, ale ne u varování; proti ní, ale ne u ukrytí.

A odkud víme, že u prostého poskvrnění bez varování a bez ukrytí jediný svědek věrohodný není? Zde je řečeno „neboť na ní nalezl něco nestoudného“ a jinde je řečeno „na základě výpovědi dvou svědků nebo na základě výpovědi tří svědků obstojí věc“. Jako „věc“ zmíněná tam [vyžaduje] dva svědky, tak i zde dva svědky.

Učili naši mistři: Co je první svědectví? To je svědectví o ukrytí. Poslední svědectví – to je svědectví o poskvrnění.